Stížnost na průtahy v soudních řízeních je podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka důvodná, i když za ně nemůže soudce, ale stát. Na webu ombudsmana to dnes uvedla mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková. Ombudsman ohledně soudnictví každý rok dostává okolo 250 podnětů, třetinu z nich tvoří právě stížnosti na průtahy v řízeních.
Ombudsman se zabýval i jedním specifickým případem průtahů, kdy stěžovatel namítal průtahy v rozvodovém řízení, přičemž ani po roce a půl nebyla žaloba doručena protistraně. Soud však jeho stížnost na průtahy shledal nedůvodnou, protože nenastaly vinou soudce. Řízení totiž prodloužilo vyhotovování překladu do jazyka manželky stěžovatele. V seznamu soudních tlumočníků je totiž pro daný jazyk zapsán pouze jeden tlumočník a ten překlad vyhotovil až za delší čas.
Ombudsman v postupu soudce sice nespatřil zaviněné průtahy, upozornil však, že platí odpovědnost státu, který má zajistit, aby činností znalců a tlumočníků průtahy nenastávaly. „Prodlevy způsobené tlumočníkem tak lze přičíst státu,“ upozornil Křeček.
Ombudsman soudu vytkl, že stížnost stěžovatele na průtahy nesprávně vyhodnotil jako nedůvodnou. Stížnost je podle něj totiž důvodná i tehdy, když závady v plynulosti řízení nastaly kvůli objektivním okolnostem na straně soudu. Objektivními okolnostmi se přitom podle Křečka rozumí například nadměrný počet podání, vysoký počet nedodělků, nedostatečné personální a technické vybavení soudů či dlouhodobá pracovní neschopnost lidí u soudu. A lze do nich podle ombudsmana zařadit právě i průtahy způsobené znalcem či tlumočníkem.
Mohlo by vás zajímat
Podle Křečka tedy soudce aktivně konal a průtah nezavinil. Průtahy ve věci však nastaly a jsou přičitatelné státu, takže stížnost podle něj důvodná byla. Soud by měl proto takto v obdobných případech postupovat. V tomto konkrétním případě nicméně ombudsman už opatření k nápravě nepožadoval. Rozvodové řízení totiž skončilo.
