Těžkosti spojené s pandemií koronaviru a důsledky vládních nařízení, která omezují výrazně svobodu pohybu a podnikání jsou důvodem, proč by měl prezident republiky Miloš Zeman uvažovat o částečné amnestii a abolici. S konkrétním návrhem se na prezidenta republiky obrátil právník Petr Toman. „Pokud mělo kdy v historii vyhlášení amnestie nějaký smysl, pak je to právě nyní!“, píše ve svém dopisu prezidentovi Toman. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že se tématem zabývá.
Toman již na počátku vládních opatření projevil myšlenku, že v souvislosti s omezováním soudních jednání dochází k nedůvodnému prodlužování trestních řízení a lidé jsou kráceni na svých právech. Nyní přišel s nápadem na částečnou amnestii a abolici, která by se týkala odhadem několika tisíc osob. „Zvažte prosím využití Vašich pravomocí ke zmírnění současných problémů rodin, jejichž členové vykonávají trest odnětí svobody za méně závažná provinění a nemohou se o ně starat a v tomto složitém období jim pomáhat. Jistě byli potrestáni po právu, ale právě současná situace před nás klade otázku, zda není čas znovu zvážit přísnost jejich trestu,“ píše prezidentovi Toman.
Ten navrhuje, aby prezident prominul tresty u osob, které byly potrestány za úmyslný trestný čin nepodmíněným trestem ne delším než jeden rok, u osob s nepodmíněným trestem ne delším než dva roky v případě spáchání neúmyslného trestného činu, včetně zbytků těchto trestů.
„I takovou možnost samozřejmě citlivě a ve všech souvislostech zvažuji, zejména pak vzhledem k doporučení Světové zdravotnické organizace a dění v Itálii a dalších okolních státech. Pan Toman není první, který se ozval. Dostávám zhruba 14 dní mnoho e-mailů i dopisů na toto téma. Od vypuknutí této krize se tématem zabývám a diskutuji jej s kolegy i Vězeňskou službou,“ uvedla v reakci na Tomanův návrh Benešová.
Ministerstvo ale následně kategoricky odmítlo, že by hromadné propouštění vězňů v tuto chvíli chystalo. „Případné úvahy o amnestii jsou nyní předčasné. Navíc podobné kroky by vůbec nebylo vhodné činit v současné době nouzového stavu a epidemiologické situace,“ napsal mluvčí úřadu Vladimír Řepka.
U podmíněně odsouzených prominout tresty nepřevyšující dva roky u úmyslných trestných činů, u nedbalostních pak nepřevyšující roky tři. Dále navrhuje prominout také část peněžitých trestů a jejich zbytků, nevykonané tresty domácího vězení a obecně prospěšných prací. Obdobně koncipován je i Tomanův návrh abolice.
Nad to navrhuje Toman, aby prezident uložil ministryni spravedlnosti předložit mu návrhy na zastavení trestního stíhání, prominutí či zmírnění trestů v případě, že se jedná o těhotné ženy, ženy či muže pečující o dítě mladší 15ti let či příbuzné starší 70ti let, popřípadě osoby invalidní nebo trpící závažnou chorobou.
Ministerstvo spravedlnosti se zatím k obdobným návrhům staví skepticky. Podle vyjádření náměstka ministryně Jeronýma Tejce, který má vězeňství na starosti, by to totiž vyžadovalo stovky soudních jednání. Soudy jsou však dnes v omezeném režimu činnosti. Další hledisko je, že by propouštění osob s vyšší mírou potenciálně rizikového chování zvyšovalo pandemické riziko.
Jde i o to, že při omezení činnosti Probační a mediační služby a jiných neziskových organizací, které se starají o propouštěné osoby, by se o takto propuštěné neměl kdo postarat. Navíc jsou omezené i služby ubytovacích zařízení. Ministerstvo alespoň pracuje na zvýšení kapacity videokonferencí tak, aby soudy mohly zvýšit svoji činnost a předcházet zbytečnému prodlužování či problému s plněním lhůt u některých řízení, například při rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu.
Petr Dimun, čtk
