Dočasná úprava doručování, možnost přerušit průběh oddlužení nebo úprava možnosti požadovat dočasné mimořádné moratorium insolvence pro firmy. Takové návrhy zvažuje ve speciální novele insolvenčního zákona kvůli koronaviru „Lex COVID-19“ podle zjištění České justice Ministerstvo spravedlnosti. Odborníci zdůrazňují, že změny mají být uvážlivé a pouze dočasné a obávají se toho, aby po uvolnění podmínek nedošlo k neúnosnému zahlcení soudů.
Opatření budou podle zdrojů České justice navázána na dobu nouzového stavu a trvání mimořádných opatření, případně na dobu nezbytně nutnou poté. Konečnou verzi návrhu, která vznikla prakticky přes víkend, by resort chtěl dokončit v pondělí večer. Podíleli se na ni jak zástupci ministerstva, tak svými připomínkami odborníci z řady soudců a dalších právníků.
Co zvažuje ministerstvo upravit?
- Dočasnou úpravu doručování v insolvenčních věcech ze strany soudu – postačí doručení dlužníkovi a dále doručení vyhláškou;
- Možnost přerušit průběh oddlužení na nezbytně nutnou dobu z důvodu mimořádných opatření přijatých v boji s epidemií nového koronaviru – a to jak pro stará, tak pro nová oddlužení. Půjde o novou, zvláštní možnost, která bude stát vedle § 412b InsZ. V rámci rozhodování o přerušení oddlužení bude přijata úprava, podle níž insolvenční soud nemusí odůvodnit rozhodnutí, kterým návrhu plně vyhověl;
- Dočasný odklad povinnosti podat na sebe insolvenční návrh
- Úprava možnosti požadovat dočasné mimořádné moratorium.
Možnost požadavku na moratorium již dnes v insolvenčním zákoně existuje, bude však výrazně rozšířena. Po dobu trvání moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku. Při jeho vyhlášení insolvenční soud návrh věcně nezkoumá, moratorium vyhlásí, jsou-li splněny pouze formální náležitosti. Podle dnešního znění lze moratorium využít na dobu tří měsíců, nyní bude paragraf doplněn o speciální ustanovení 127a insolvenčního zákona: „V době do 31. srpna 2020 může dlužník, který je podnikatelem a který nebyl k 12. březnu 2020 v úpadku, podat u insolvenčního soudu před zahájením insolvenčního řízení, případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby, návrh na mimořádné moratorium,“ zní předběžný návrh resortu, který má Česká justice k dispozici. Společnosti budou muset doložit několik podmínek. Jednou z nich například je, že hlavní centrum činnosti firmy je v České republice. Další podmínkou je, že dlužník „v posledních dvou měsících nevyplatil členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím mimořádné podíly na zisku nebo mezi ně jinak rozdělil vlastní zdroje nebo že jim neposkytl jiné mimořádné plnění“.
Přerušení oddlužení až na rok
Pro fyzické osoby je zřejmě nejpodstatnější nová možnost přerušit oddlužení až na jeden rok. „Insolvenční soud může v insolvenčním řízení po schválení oddlužení rozhodnout o přerušení průběhu oddlužení až na 1 rok. Učiní tak na návrh dlužníka podaný po projednání s insolvenčním správcem z důležitých důvodů nastalých v důsledku přijetí mimořádných opatření při epidemii; tyto důležité důvody je dlužník k/v žádosti povinen doložit,“ stojí v předběžném návrhu resortu. Podle informací České justice řada odborníků varuje, že jde o populistický krok, který je neúčelný a dlužníkům ve skutečnosti nepomůže. Navíc je problematické totožně upravovovat formou „Lex COVID-19“ stará i nová oddlužení (platná po úpravě oddlužovací novely insolvenčního zákona pozn. red.). Stará úprava oddlužení totiž má instrumenty na dočasné utlumení plnění věřitelům z „objektivních důvodů“.
Někteří experti pak upozorňují, že po uvolnění mimořádných opatření může dojít k nezvladatelnému náporu na insolvenční úseky soudů, které jsou i tak dlouhodobě přetížené. Po dobu přerušení průběhu oddlužení nebude dlužník povinen plnit svou povinnost splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Soudy budou muset individuálně zkoumat, zda je skutečně důvod přerušit oddlužení z důvodu krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a také zda je dlužník objektivně v situaci, kdy kvůli krizovým opatření skutečně přišel o možnost splácet závazky. Bez ohledu na dobu trvání mimořádného opatření při epidemii zanikne opatření podle odstavce 1 nejpozději 31. prosince 2020.
V době ode dne nabytí účinnosti insolvenčního „Lex COVID-19“ může na návrh dlužníka insolvenční soud přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny, i tehdy, je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo nižší než 50 % jejich pohledávek v případě, že soud rozhodoval podle § 398 odst. 4 nebo podle § 407 odst. 3, nebo nižší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Výhodu by tak měl dlužník, kterému bude končit oddlužení v příštích měsících. I po dobu přerušení ale bude muset člověk v osobním bankrotu platit odměnu insolvenčnímu správci, byť sníženou (podle návrhu by měli správci dostávat 30 procent odměny), takže ve výsledku ho oddlužení přijde o něco dráž a stráví v něm logicky delší dobu.
Insolvenční systém se kvůli pandemii nového typu koronaviru ocitá pod rostoucím tlakem. Téměř všechny soudy už kvůli krizovým opatřením musely přistoupit k prodloužení lhůt pro zpracování počáteční fáze oddlužení.
Před přijímáním neuvážených změn obecně varují například insolvenční místopředsedové Tomáš Zadražil (KS v Ústí nad Labem) nebo Jiří Grygar (KS v Praze). Krizový stav podle něj vždy odhalí i zdánlivě skryté problémy platných úprav. „Objeví se mezery, na které se dříve ani nepomyslelo a to nejen v oblasti insolvencí. A to je i současný stav, který je třeba co nejlépe zvládnout ve prospěch celé společnosti. Pokud jde oblast justice, domnívám se, že je třeba promyslet úpravu „krizového chodu justice“ v době nouzového stavu, a to nejen nyní, ale zejména pro budoucí obdobné situace,“ uvedl Jiří Grygar.
V návaznosti na ekonomické dopady současné situace lze čekat, že bude přibývat nových insolvenčních návrhů s tím, jak se do existenčních problémů postupně bude dostávat stále více lidí i firem.
Vrchní soud v Praze má vlastní návrh
Pražský vrchní soud mezitím, zaslal ministerstvu spravedlnosti vlastní návrh na novelu insolvenčního zákona. Podle soudců je totiž důsledkem opatření spojených s koronavirem plošná platební neschopnost celé řady podnikatelů a dalších subjektů, na což ekonomika ani celá společnost nebyla ani nemohla být připravena.
Návrh sestavili v reakci na současné dění soudci insolvenčního úseku. Podle jejich vyjádření jde o novelu „pro zlé časy“. Návrh totiž zohledňuje mimořádné situace, které ovlivňují ekonomické prostředí – tedy nejen nouzový stav, ale i stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Soudci uvedli, že je především zapotřebí urychleně zabránit dominovému efektu zjišťování úpadků dlužníků na návrh jejich věřitelů. Dlužníci také podle nich musí dostat delší časový rámec pro překonání jejich úpadků způsobených nouzovým stavem, a to zejména poskytnutím možnosti reorganizace nejen velkým, ale i středním a malým podnikatelům. Za další klíčový krok soudci považují odstranění bariér pro přístup k institutu oddlužení všem lidem, zejména osobám samostatně výdělečně činným.
„Platný právní stav neumožňuje dlužníkům, jejichž úpadková situace nastala až v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, rychle a efektivně zvládnout jejich dluhovou situaci, v níž se ocitli nikoliv vlastním zaviněním, neboť insolvenční zákon s takovou mimořádnou a globální situací nepočítal,“ vysvětlili autoři návrhu. „Jinými slovy řečeno, insolvenční zákon byl koncipován jen pro tzv. dobré časy, nikoli však pro časy zlé,“ dodali.
Předseda soudu Luboš Dörfl odeslal návrh nejen ministerstvu, ale také všem místopředsedům insolvenčních soudů, aby ho případně doplnili.
Eva Paseková
