Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) připravuje ve spolupráci s ministerstvem financí kvůli dopadům epidemie koronaviru na podnikatele novelu insolvenčního zákona. Zahrne například úpravu lhůt či podmínek pro požádání o oddlužení. Po dnešním jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Odborníci varují, že změny by se neměly dělat neuváženě a měly by být spíše dočasné. „Případné dočasné změny insolvenčního zákona by rovněž musely být v souladu s dalšími opatřeními přijímanými legislativou a exekutivou ke zmírnění ekonomických dopadů epidemie Covid-19 v České republice,“ míní místopředseda ústeckého krajského soudu Tomáš Zadražil.
Schillerová pak připravuje úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Uvedla, že s odbornými asociacemi jednají zástupci vlády i o úpravách exekucí, například o odložení některých lhůt, aby lidé nebyli v době epidemie pod hrozbou uvalení exekuce. Novela insolvenčního zákona přinese podle Schillerové nový systém lhůt, autoři zvažují i vyhlášení moratoria.
K úpravě insolvenčního zákona již tento týden vyzval spolupracovník Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu AV ČR Tomáš Richter. Na mnoho firem dopadá výrazný propad příjmů a brzy nebudou schopny splácet své závazky. Pokud by v krátkém čase podaly insolvenční návrhy, justiční systém tuto situaci nezvládne, myslí si Richter. „Nemůžeme si dovolit kolaps, který by uvedl věřitele, dlužníky, insolvenční soudy a insolvenční správce do dlouhodobé nejistoty. Je třeba jasně říci, jak správně v této mimořádné době postupovat. Souhlasím proto s nutností zasáhnout do pravidel insolvencí. V této nouzové situaci se to týká jak nových, tak i starých případů,“ reaguje ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek.
Vedle insolvenčních správců a soudů má situace nepříznivý vliv také na dlužníky. Z podstaty věci patří mezi skupiny nejvíce ohrožené ekonomickými dopady opatření proti šíření koronaviru. Nejde přitom jen o to, že tito lidé až na výjimky nemají žádné finanční rezervy, a tak na ně případné propouštění či omezení příjmu dopadne nejdříve ze všech a plnou silou. „Už se na mě začali obracet také lidé, kteří musí dál pracovat, aby plnili podmínky oddlužení, ale zároveň nemají respirátory či roušky. Bojí se o svoje zdraví, ale na druhou stranu nechtějí svévolně porušit podmínky insolvenčního procesu,“ uvedl dále Valášek.
Opatření by měla být na centrální úrovni s časovým omezením či pojistkou do doby, kdy se se současná situace navrátí k normálu. Je nutné předejít zahlcení insolvenčních soudů. „Dnešní povinnost podnikatelů i členů statutárních orgánů podat insolvenční návrh by mohla být po dobu účinnosti změn dočasně pozastavena,“ navrhuje Tomáš Richter. Obdobně by podle něj mohlo být dočasně pozastaveno právo věřitelů podávat insolvenční návrhy. Nadto by dlužníkům, kteří takové opatření navrhnou, bylo umožněno získat takřka automaticky dočasné moratorium na vymáhání pohledávek ze strany věřitelů.
Pozor na překotné změny
Vážnost situace si uvědomují i zástupci soudů. Krajský soud v Českých Budějovicích již dříve prodloužil lhůty pro insolvenční správce, nyní sahá k dalšímu opatření. Zejména v něm apeluje na primární kontakt dlužník-insolvenční správce. Na situaci způsobenou šířením viru COVID-19 a spolu s tím vyvolaná opatření soud hledí jako na objektivní okolnost, která s přihlédnutím ke individualitě každého případu nemůže jít k tíži dlužníků. „Platná (i předchozí) právní úprava týkající se oddlužení na uvedenou situaci umí reagovat, aniž by bylo potřeba nyní ve věci jakkoliv rozhodovat (vyjma zvážení přerušení průběhu oddlužení – což má ale své limity a ne vždy je ani nyní potřeba) – viz zejména § 415 insolvenčního zákona účinného do 31. 5. 2019 pro tzv. „stará oddlužení“ či podmínka zavinění dle § 418 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona účinného od 1. 6. 2019 ve vztahu k tzv. „novým oddlužením“. Tedy snažíme se přispět k tomu, aby se zejména panika mezi dlužníky nešířila zbytečně, když skutečně nyní jde hlavně o zdraví každého z nás,“ vysvětlil místopředseda soudu Zdeněk Strnad.
Panuje také obava, že pokud se naplní předpoklad „epidemie podnikatelských úpadků“, nebude zde ani dostatek investorů, kteří by aktiva insolventních dlužníků nakoupili a rychle je vrátili do produktivního ekonomického oběhu. „Nepochybně moratorium, coby dosud spíše výjimečně aplikovaný institut, se nyní může začít uplatňovat více. Ale nejen ohledně moratoria, tak i případných odkladů pro podání návrhů na zahájení insolvenčního řízení jsem aktuálně spíše rezervovaný a ve výsledku jde spíše o politickou než právní otázku, neboť se jí mají řešit hrozící negativní ekonomické dopady boje s pandemií,“ uvedl místopředseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar.
Kvalitu právních norem, stejně jako čehokoli jiného, včetně lidských charakterů, prověří vždy až nějaká krize, připomíná. „Objeví se mezery, na které se dříve ani nepomyslelo. A to je i současný stav, který je třeba co nejlépe zvládnout ve prospěch celé společnosti. Pokud jde oblast justice, domnívám se, že je třeba promyslet úpravu „krizového chodu justice“ v době nouzového stavu, a to nejen nyní, ale zejména pro budoucí obdobné situace,“ dodává Jiří Grygar.
Podle něj je třeba ve stavu legislativní nouze přijmout drobné úpravy a na systémové změny počkat na normální stav věcí. Uvažovat by se dalo o změně přechodného ustanovení poslední insolvenční novely tak, aby se vztahovala i na dříve zahájená oddlužení, tj. aby nová, výhodnější pravidla platila i pro ně. „Tedy použitím příměru „nová pravidla pro starou hru“. Nicméně jde o otázku spíše hospodářsko-politickou než právní. Po dobu nouzového stavu vzhledem k obtížím s doručováním mohla být stanovena výjimka, že by se v insolvenčním řízení nepoužila ustanovení o zvláštním doručení, ledaže by v konkrétním případě soudce stanovil jinak; vše by se tedy jen zveřejňovalo v insolvenčním rejstříku,“ dodává Grygar. Bylo by podle něj také možné také uvažovat o zavedení pojmu bagatelních věcí, tak jak je známe z občanského civilního řádu, do rozhodování incidenčních sporů. Stejně tak by bylo možné přemýšlet o změně výše částky, jíž je bagatelní spor definován nebo lze zvážit prolomení zákazu prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení.
K obezřetnosti a uvážlivosti změn vyzývá i místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáš Zadražil. „Doc. Richterem uváděné legislativní návrhy spočívající v dočasné suspenzi povinnosti dlužníka a práva věřitele podat insolvenční návrh a v zavedení dočasného zákonného moratoria by pravděpodobně mohly vést ke zmírnění ekonomických dopadů vyvolaných epidemií Covid-19. Rozhodující by však bylo jejich konkrétní legislativní provedení, jemuž by bylo třeba věnovat důkladnou pozornost, a to též z hlediska jeho ústavnosti,“ upozorňuje.
Zrušení osobního bankrotu kvůli viru není možné
Stávající pandemická situace nemůže podle společníka Administrace insolvencí City Tower Oldřicha Řeháčka být – a to ani nepřímo – důvodem pro zrušení žádného „osobního bankrotu“, resp. oddlužení, ve kterém je realizován splátkový kalendář. Existuje jen jedna zákonná výjimka ustanovením § 412b insolvenčního zákona. To umožňuje přerušení průběhu oddlužení (plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty) až na 1 rok. „Insolvenční soud tak může rozhodnout na základě návrhu dlužníka (anebo insolvenčního správce), a to z „důležitých důvodů“. Je nabíledni, že takovýmto důležitým důvodem je též (podstatný) výpadek v příjmech dlužníka v příčinné souvislosti s koronavirovou epidemií. Bude-li průběh oddlužení přerušen, nebude lze aplikovat § 418 insolvenčního zákona. A oddlužení tedy nebude možné (pro neschopnost dlužníka plnit své závazky) zrušit.
Odborníci také varují, aby vláda přihlédla k tomu, že se chystá novela exekučního řádu. Už nyní panují obavy, že by mohla odradit další dlužníky od vstupu do insolvence. Někteří politici totiž navrhují ukončení nevymahatelných exekucí po 3 letech (resp. po 9 letech v případě, že věřitel hradí znovu poplatky) a to by mohlo být pro některé dlužníky výhodnější. Podle ředitele Insolvence 2008 Tomáše Valáška už je nyní vidět, že dlužníci vstup do procesu oddlužení oddalují. „Pokud dojde ke schválení novely, podávání návrhů na oddlužení se dále výrazně zpomalí, až zastaví. Zrychlení agendy oddlužení vidíme v digitalizaci jak na straně insolvenčních správců i soudů,“ upozorňuje Valášek.
Novela insolvenčního zákona by měla být připravena příští týden a připravena pro projednání ve stavu legislativní nouze.
Eva Paseková, čtk
