Ústavní soud zrušil část zákona o odpovědnosti za přestupky. Prodloužená promlčecí doba se kvůli dnes zrušenému přechodnému ustanovení uplatňovala i na přestupky spáchané před účinností zákona, což soud označil za nepřípustné. Dopady dnešního nálezu budou omezené, většina přestupkových řízení ze sporného období je již uzavřená.
„Pokud jsou řízení pravomocně skončená, už neexistuje cesta, jak to zvrátit, nález Ústavního soudu nedopadá na už uzavřené případy,“ řekla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Některými případy se ale ještě zabývají správní soudy, na základě dnešního nálezu by tak mohly rozhodnout o promlčení.
Zákon o odpovědnosti za přestupky vstoupil v platnost v polovině roku 2017 a oproti předchozí úpravě obsažené v přestupkovém zákoně prodloužil horní hranici promlčecí doby u vážnějších přestupků ze dvou na tři roky.
Městský soud v Praze navrhl Ústavnímu soudu škrtnout právě část přechodného ustanovení, podle kterého se nový výpočet používal i pro přestupky spáchané za účinnosti předešlé právní úpravy. Šlo prý o podstatnou změnu podmínek, která pachatelům přestupků nebyla předem známá.
Na ústavní soudce se pražský městský soud obrátil na základě konkrétní kauzy, ve které byl způsob výpočtu lhůty důležitý. Starý zákon o přestupcích a nový zákon o odpovědnosti za přestupky totiž dávaly odlišnou odpověď na otázku, zda rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci před zánikem odpovědnosti, anebo až po něm.
Nová právní úprava byla podle městského soudu v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která říká, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdější zákon se podle listiny používá, pokud je pro pachatele příznivější. Ústavní soud konstatoval, že přechodné ustanovení skutečně odporovalo listině, porušovalo princip právní jistoty i zákaz retroaktivity.
(čtk)
