S pozměňovacím návrhem k novele exekučního řádu přišel poslanec Patrik Nacher (ANO). Navrhuje zavedení tzv. bagatelní teritoriality do 50 tisíc korun. Pohledávky, které přesáhnou tuto hranici u soukromých oprávněných, budou podléhat stejnému rozdělovacímu principu jako dosud, kdy si věřitel vybírá „svého“ exekutora bez jakéhokoliv omezení. V čem návrh spočívá a jak by měl pomoci dlužníkům?
Prosazujete tzv. částečnou (resp. bagatelní) teritorialitu exekucí formou pozměňovacího návrhu. Podle ní by princip teritoriality platil jen pro exekuční návrhy do 50 tisíc korun. Co je cílem návrhu?
Cílem, za mě, je pomoci zodpovědným dlužníkům, nepoškodit seriózní věřitele a pomoci i státu tím, že dlužníky dostaneme z šedé zóny. A že exekuce nebudou nesmyslně dlužníkům komplikovat život tam, kde z prvotního drobného dluhu se stal závazek na celý život nafukováním příslušenství, poplatků či kumulací různých plateb. Za nejdůležitější považuji dvě zásadní změny. Zastavování marných exekucí, a to i těch, které běží. Jde o ty, kde se vymáhat nedaří, dlužník je nemajetný a všem okolo se zvyšují náklady, včetně věřitelů. A pak zavedení chráněného účtu.
Navrhujete tedy v zásadě odpouštění některých dluhů. Co na to řeknou věřitelé?
Nenavrhuji. Když se u někoho pět, sedm let, nevymůže ani koruna, tak je otázka, zda v takové exekuci pokračovat. Často mám zpětnou vazbu od věřitelů, že i oni by takovou exekuci zastavili. Nezastaví ji proto, že by pak platili náklady exekuce. Takže si myslím, že kdyby se tak stalo ze zákona, tak to pomůže paradoxně i věřitelům, kteří už na vymáhání rezignovali.
Nebude takový institut konkurovat oddlužení? Nebudou lidé preferovat odpuštění dluhů před insolvencí?
Ne, to ani není možné. Platilo by to i na běžící exekuce, tzn. vlastně zpětně a dlužníci nám poslancům nemohli vidět do hlavy. Jestli otázka směřuje směrem do budoucna, tak tam ten návrh směřuje k tomu, že po třech letech, kdy exekutor nic nevymůže, tak by šel za věřitelem, zda zaplatí zálohu na další tři roky. Pokud ano, bude v tom pokračovat, pokud ne, tak ne a takhle to může opakovat dvakrát. Tedy systém tzv. 3×3 roky.
A pokud jde o další opatření, které pomůže dlužníkům v momentě, kdy dochází k souběhu exekučních opatření jako je exekuce na plat a zároveň zablokování účtu, tak chceme zavést chráněný účet. Dále navrhujeme řadu drobnějších opatření. Vláda teď například zvýšila nezabavitelnou částku, která zůstává lidem v exekuci a insolvenci, což je opatření, které má zabránit druhotnému zadlužování lidí. Další z těch opatření ve vládním návrhu je dělení odstupného, které dnes funguje tak, že exekutor ho sebere celé, kromě nezabavitelné částky, zatímco v návrhu je to tak, že by dlužníkovi zůstal takový počet nezabavitelných částek, který odpovídá počtu měsíců, na které je odstupné určeno.
V čem tedy tyto návrhy pomohou věřitelům?
Jednak ušetří náklady na zastavení marné exekuce. Chráněný účet pomůže zaměstnavatelům, aby neměli takové starosti s administrativou člověka v exekuci jako doposud. Takže by to mohlo pomoci i zaměstnávání lidí v exekuci, kteří by tak mohli více splácet svým věřitelům. A v této logice potom najednou člověk zjistí, že samotná teritorialita je více politické téma, než věcné. Že to je spíš téma o přerozdělování exekučního trhu. Jakou motivaci budou mít exekutoři v momentě, kdyby existovala absolutní teritorialita? Případy by jim padaly automaticky a vzhledem k tomu, že v přepočtu na počet obyvatel je u nás počet exekutorů trojnásobně nižší, než na Slovensku, kterým se argumentuje jako příkladem toho, jak teritorialita funguje, tak se ptám, kde bude ta motivace? Nepoškodí absolutní teritorialita věřitele? Neumím si na to s čistým svědomím odpovědět, že ne. Můj návrh je tedy takový kompromis k současnému politickému a společenskému tlaku, jak chytit pod krkem exekutory, kteří za posledních dvacet let poškodili celou branži.
Proč navrhujete teritorialitu právě do částky 50 tisíc korun?
Nechci, aby se zavedením teritoriality poškozovali seriózní věřitelé. A proto je tam hranice výše pohledávky v podobě jistiny. Proč by si věřitel u vyšších specifických pohledávek nemohl vybrat exekutora? Částka 50 tisíc korun je zvolená proto, že je to bagatelní částka, od které je přípustné dovolání.
Podle České advokátní komory se tím ale pohybujete za hranicí ústavnosti, neboť výše pohledávky neovlivňuje přístup k soudu, nýbrž práva a povinnosti účastníků, tedy zakládá se rozdílný přístup k právu.
Nemyslím si to. S finančními hranicemi se setkáme v zákonech i na jiných místech. Proč se nemůže odvolat člověk u částky do 10 tisíc, jakkoliv to třeba pro něj konkrétně může být fatálnější, než spor někoho jiného třeba o 15 tisíc, kde se odvolat lze?
Jaké výhrady máte k vládnímu návrhu rozdělování exekucí, tedy principu tzv. sněhuláka, kdy by se exekutor vybíral podle první pohledávky? Dlužník by tak byl k jednomu exekutorovi „přikován“ bez možnosti změny.
Jsem pro princip – jeden dlužník, jeden exekutor. Nicméně tak, jak byl původně koncipován vládní návrh panovala obava, že by případy padaly právě k těm největším exekutorským kancelářím. A mimochodem, to je další důvod proč říkám, že teritorialita není samospásná a je to spíš mediální bublina, než skutečné řešení. To, co my teď s exekucemi řešíme, je nakumulované z minulosti. Protože za poslední čtyři roky se změnilo několik zákonů a aktuální situace je úplně jiná, než byla před deseti lety. Tvrdím, že opatření musí jít nepřímo i do minulosti a současnosti, což platí právě u zastavování marných exekucí a chráněného účtu. Jakmile to opatření půjde jen do budoucna (což je právě otázka teritoriality), tak to řešíme sice v reálném čase, ale pro dobu, kdy to takový problém není. A když se podíváte, tak většina lidí, kteří dnes spadnou do exekuce, jsou těmi, kteří už nějaké exekuce mají.
Máte pro váš návrh dojednanou podporu?
Zatím jsme se shodli na principech zastavování marných exekucí, chráněném účtu a dalších opatření, na kterých očekávám shodu napříč celou Sněmovnou. Návrhy teritoriality jsou v Poslanecké sněmovně nyní v zásadě tři. Za mě bychom měli jít cestou postupnou, nikoliv revoluční. A za tu považuji bagatelní teritorialitu, případně teritorialitu nepravou, se kterou přišel kolega Výborný. Cestu absolutní teritoriality považuji za cestu revoluční a při současném počtu exekutorů v ČR za relativně neprobádanou věc, kde neodhadneme důsledky.
Eva Paseková
