„Odchod téměř poloviny zastupitelů nelze dlouhodobě ustát,“ tvrdí čerstvá Právnička roku 2019 v oboru správní právo Jana Zwyrtek Hamplová. Ekonomický deník minulý týden podrobně informoval o politickém převratu v krkonošském Harrachově a o tom, že se starostou stal bývalý příslušník komunistické vojenské kontrarozvědky v dresu ANO Jaroslav Čech. „Nový starosta si neuvědomuje, že bude hmotněprávně i trestněprávně odpovědný jen sám,“ tvrdí Zwyrtek Hamplová v rozhovoru pro Ekonomický deník. Podle ní pro ty, kteří odstoupili, platí, že čím déle bude trvat tento stav, tím více hlasů patrně po příštích volbách dostanou. „Takové věci voliči neodpouští,“ varuje Zwyrtek Hamplová.

Jste specialistka na oblast práva územních samospráv. Jak vnímáte z tohoto pohledu vývoj v krkonošském letovisku Harrachov, o kterém jsme psali minulý týden? Je podle vás v pořádku, že poté, co zastupitelstvo Harrachova opustila téměř půlka členů, řešit situaci pokusem o fungování města s výrazně omezeným počtem zastupitelů?
Úvodem bych ráda řekla, že jsem pozorovatelem zvenčí. Jako advokátka jsem s bývalým vedením nespolupracovala, a nejsem tedy nijak podjatá ani na jednu stranu. Jsou mi také jedno stranické příslušnosti, Harrachov sleduji z profesního zájmu, jako desítky kauz ze samosprávy v České republice, a to z více důvodů. Mimo jiné mě zaujala několikamilionová odměna jednomu z právních zástupců, který je dnes tuším místostarostou. Podobný případ totiž na tak malém městě za celé ty roky neznám. Zato znám své honoráře – a to nejsem rovněž takzvaný levný advokát, neboť mívám dost speciální kauzy.
Ale vraťme se k věci – pokud odstoupilo 7 z 15 zastupitelů, a nastoupil pouze jeden náhradník, znamená to, že je zde 9 členů zastupitelstva. Tedy je to těsná většina, záležící na dvou hlasech. Což znamená to, že v podstatě všichni, až na jednoho, vždy musí být pro, aby něco schválili. To nemůže vydržet dlouho. Navíc jsou zde zcela neřešitelné střety zájmů. V nich sice není v zákoně o obcích přímo zákaz hlasovat, ale je obvyklé, že zastupitel ve střetu zájmů nehlasuje, protože by mohlo jít o kolizi s jinou právní normou. Jinak řečeno – těm devíti zastupitelům vůbec nezávidím, to je prostě situace dlouhodobě neudržitelná.

Není podle vás problém, že stávající počet zastupitelů není schopen složit usnášeníschopnou radu, takže zanikla? Můžete vysvětlit, v čem tkví municipálně-právní důležitost rady města oproti rozhodnutím zastupitelům? A jaký je rozdíl mezi kroky rady a zastupitelů?
Neexistence rady je velký problém. Zákon o obcích je navíc v této části, jako v řadě jiných, dost nedokonalý. Na jedné straně počítá s radou v případě 15 členného zastupitelstva jako s danou, automatickou věcí, na druhé možnost poklesu členů rady pod 5 řeší, a stanovuje postup. Jenže jistě nepočítal s tím, že zastupitelstvo může být devítičlenné, tedy na hraně své existence – odstoupit ještě dva zastupitelé, mají v Harrachově nové volby – a že do voleb mohou být ještě více jak dva roky. Podle mne by měla být neexistence rady časově omezena, zatím však není.

Čtětě také: V Harrachově odstoupila po rozepřích půlka radnice

Jakým způsobem lze zaniklou radu města suplovat, například předáním úkolů starostovi,vytvořením jakýchsi týmů na konkrétní záležitosti? Kdo pak ponese na rozdíl od rady odpovědnost za rozhodování města, např. o investicích? Budou rozhodnutí města bez rady, která by měla právě rada řešit, právně validní?
Zákon o obcích to říká tak, že poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady pod pět, a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na těchto 5, vykonává od tohoto okamžiku její pravomoc zastupitelstvo obce, které může rozhodování o záležitostech v pravomoci rady svěřit zcela,nebo zčásti, starostovi. Chápe se ovšem jako výjimečná situace, aby město nebylo zcela paralyzované, a také je povinností mít od té chvíle stálý bod programu zastupitelstva, kterým je volba rady.
Tedy na každém zastupitelstvu se musí starosta pokusit radu sestavit, protože ve městech s 15 zastupiteli je povinná. Pokud se tak v Harrachově nestane, pak tu bude více jak dva a půl roku přesně tato situace, kterou rozhodně nelze považovat za běžnou. Stálý bod programu – volba rady města. Žádné pracovní týmy, a tak dále, nepomohou – tedy mohou fungovat, ale jedinou odpovědnost za rozhodování nese buď zastupitelstvo, které musí převzít všechny pravomoci rady, nebo je musí svěřit starostovi – a nemůže je svěřit nikomu jinému. Tedy odpovědným je jen a jen starosta. Bůh při něm stůj.

Mohlo by vás zajímat

Otázkou je, jestli ve funkci skutečně vydrží, nebo dojde k dalším změnám. Zažila jste už někdy podobnou situaci? Jak ji dotyčná municipalita řešila?
Ještě jsem takovou situaci nezažila, a když, tak velmi krátkodobě. A v situaci, kdy například bylo namísto sedmi členů rady šest apod., tedy se stále dovoloval ten sedmý, ale nevím o případu tohoto druhu neexistence rady vůbec na tak dlouhou dobu. Uvědomme si třeba, že některé otázky, třeba personální, nelze řešit veřejně… Zkrátka je to poněkud patová situace.

Jana Zwyrtek Hamplová

(* 18. května 1965), je česká advokátka a politička. Chvíli byla i poslankyní. Do Poslanecké sněmovny se dostala dodatečně v červenci 2005 jako náhradnice poté, co zemřel poslanec Pavel Dostál. Členkou ČSSD byla v letech 1996–2004, v době nástupu do parlamentu již nebyla členkou strany, za níž původně kandidovala.[Zasedala nicméně v poslaneckém klubu ČSSD a byla členkou ústavněprávního výboru. Ve sněmovně setrvala do voleb v roce 2006.

V letech 1987–1990 Zwyrtek Hamplová pracovala na Městském národním výboru v Mohelnici na sociálním odboru jako referentka. V roce 1991 působila coby tajemnice tamtéž. Od roku 1992 působí v soukromém sektoru (v letech 1992–1995 jako poradce a novinářka a od roku 1995 v advokacii, přičemž od roku 1999 ve vlastní advokátní kanceláři v Mohelnici). Specializuje se na veřejné právo, tematiku samosprávy a státní správy. V letech 2002–2003 vyučovala předmět územní samospráva na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Roku 2010 založila Středisko pro vzdělávání samosprávy při soukromé vysoké škole a téhož roku spustila i projekt MUNICIPAL orientovaný na vzdělávání v oblasti veřejné správy.

Zwyrtek Hamplová je dlouhodobě aktivní v místní politice. V komunálních volbách roku 1998, komunálních volbách roku 2002, komunálních volbách roku 2006 a komunálních volbách roku 2010 byla zvolena do zastupitelstva města Mohelnice. V roce 1998 a 2002 jako kandidátka ČSSD, roku 2006 coby bezpartijní (na kandidátce hnutí NEZÁVISLÍ) a k roku 2010 za hnutí NEZÁVISLÍ (členkou od roku 2006[2]). Profesně se uvádí jako advokátka. V senátních volbách roku 2008 kandidovala neúspěšně do horní komory parlamentu za senátní obvod č. 66 – Olomouc. Byla kandidátkou za hnutí NEZÁVISLÍ Získala necelých 19 % hlasů a nepostoupila do 2. kola.

Od roku 2015 se věnuje výhradně své advokátní praxi a přednášení.

Jejím, manželem byl František Zwyrtek, celostátní předseda hnutí NEZÁVISLÍ. Ten náhle zemřel v únoru 2017.

Jana Zwyrtek Hamplová obdržela v pátek titul Právnička roku 2019.

Jak takový pokus o rozhodování v klíčových otázkách to ohrožuje starostu a místostarosty?
Velmi správná otázka. Když zastupitelstvo svěří pravomoc rady zcela nebo zčásti starostovi, je on tím odpovědným člověkem za vše – hmotněprávně i trestněprávně. Já osobně bych podobnou roli nikdy nepřijala, protože ohrožuje zejména sám sebe. Podotýkám, že místostarostovi nelze z pravomoci rady podle zákona svěřit nic, může převzít pravomoci starosty jen v době jeho nepřítomnosti, za což se pokládá nemoc, dovolená apod. Ani sám starosta ho nemůže úkolovat, to může jen zastupitelstvo. Nejvíce se tedy riziku vystavuje současný starosta. Být starostou ve městě, kde se předpokládá rada, a ona tam ta rada není a hrozí, že nebude více jak dva roky… Nespala bych, když znám například otázky odpovědnosti.

Podle vás by tedy zastupitelé Harrachova měli směřovat k předčasným volbám? Co by pro to měli udělat?
Podle mého názoru by se nové volby konat měly, protože daný stav není sice přímo protiprávní, ale není rozhodně pro město pozitivní, a ve své podstatě je proti principům zákona minimálně v otázce orgánů obce. Kdyby byl tento stav připouštěn, města by radu nemusela volit, vše by v rukou třímal starosta nebo primátor, a jako stálý bod by měli volbu rady, která by se nikdy neuskutečnila. Cítíme všichni, že to není v pořádku. Nové volby však nelze například rozhodnout referendem – o této otázce není povoleno. Nicméně jistě názor vyjádřený formou petice by mohl zastupitelstvo – nebo toho jednoho posledního zastupitele – přimět odstoupit. A pokud by nenastoupili náhradníci, nové volby musí být. Jako člověk mající i osobní zkušenost ze zastupitelské lavice si neodpustím poznámku, že pro ty, co dnes odstoupili, platí, že čím déle bude trvat tento stav, tím více hlasů patrně po příštích volbách dostanou. Takové věci voliči neodpouští.

Jak už jste předeslala, letité trampoty Harrachova kvůli dluhu sledujete. Považujete návrh advokáta Tomáše Vašíčka o desetimiliónovém palmáre v případě výhry a nulovém palmáre v případě prohry za v místě a čase obvyklý? Považujete za v pořádku, a obvyklé, že na takovýto návrh město v minulosti přistoupilo?
Není obvyklé hodnotit práci jiného advokáta bez detailní znalosti věci. Obecně řečeno ta částka samozřejmě obvyklá není. U města jako klienta s počtem 1 500 obyvatel a tomu odpovídajícím rozpočtem. A ani metoda odměny nula nebo miliony není až tak běžná. Uvedu příklad poměru – teď v prosinci jsem zachránila jedné nemocnici cca 35 milionů, a odměna byla něco kolem 450 tisíc korun. Asi tak.

Už jste se s tím někdy setkala?
Harrachova jsem si samozřejmě všimla. A nejen toho. Aktuálně jsem také zažívala trestní stíhání starosty jiného města, kterému byla vytýkána platba advokátům 900 tisíc v situaci, kdy zachránili svazku obcí a měst vliv na cenu vody na 50 let a stomilionové majetky. Byl obviněn, naštěstí pak to bylo zrušeno.
Závazné stanovisko k danému postupu by mohla říct jen advokátní komora – nevím, zda tam někdo dával podnět, aby se případem zabývala. A pokud jde o zastupitele, kteří pro toto zvedli ruku, pak jen policie. Také nevím, zda něco takového proběhlo. V zásadě nemám nic proti vyšší odměně advokáta za dobrou práci, ale musí být zdravý rozum na obou stranách. To říkám jako člověk, který má běžně v rukou desítky milionů, a za poslední roky zachránil samosprávám kolem půl miliardy korun zejména dotací, které chtěl stát zpět.

„V zásadě nemám nic proti vyšší odměně advokáta za dobrou práci, ale musí být zdravý rozum na obou stranách. To říkám jako člověk, který má běžně v rukou desítky milionů, a za poslední roky zachránil samosprávám kolem půl miliardy korun zejména dotací, které chtěl stát zpět,“ říká Jana Zwyrtek Hamplová.

Jak si kalkulujete palmáre vy?
Z těchto částek ale odměny nepočítám, kde by na to ty malé obce vzaly. Takže snažím se jednat v souladu s advokátní etikou. A ovlivňujeme mě jistě i to, že jsem byla skoro dvacet let zastupitelkou a také nějakou dobu starostkou svého města. Více cítím proto s obcemi srdcem, a až potom jsou na řadě faktury.

Jakým jiným způsobem mohlo město problém s dramaticky vysokým dluhem a následnou pohledávkou řešit, než modelem „Vašíček“?
Dohodou s jiným advokátem – šlo použít jakýkoli jiný model. Pokud to navíc bylo v době, tuším před zářím 2018, muselo se jet podle zákona o veřejných zakázkách a mít více nabídek advokátů. Pokud to město neudělalo, bylo to za hranou zákona, a bylo by patrně na místě ono prověření policií, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, a tak dále – pokud už to není promlčeno. A věřte, že to neříkám ráda, většinou samosprávu tvrdě bráním, a to i když nechtěně chybuje. Podobné excesy ji ale poškozují – protože k nim rozhodně nemohlo dojít nechtěně.

Jak vnímáte „zteč“ harrachovského zastupitelstva právě advokátem Tomášem Vašíčkem, který s městem vede už delší dobu spor o neproplacené kompletní palmáre? Nemůže být vstup do zastupitelstva vnímán jako pokus o ovlivnění proplacení údajné nárokované dlužné částky, které měla být přeprodána třetí osobě?
Vím o tom bohužel málo, abych se vyjádřila. Pokud by chtěli mít občané Harrachova jistotu, že vše kolem právního zastoupení je v pořádku, mají možnost obrátit se na advokátní komoru. Musím říct, že je na nás přísná, a jistě by se k situaci vyjádřila.

Za sebe mohu říct, že v pozici zastupitelky bych neřešila nikdy své nároky advokátní, resp. své město bych jako advokátka v pozici zastupitele za peníze nikdy nezastupovala, a pokud bych se stala zastupitelkou až poté, o svých nárocích bych nikdy ani nejednala, ani nehlasovala, a pokud by se o nich jednalo, odešla bych z jednací síně. Jenže to by nyní, v případě Harrachova, jednání vlastně končilo, protože by se zastupitelstvo nemohlo usnášet. Zapeklitá věc, kterou jim skutečně nezávidím. Pokud to nebyl z nějakého důvodu cíl. Ale to už bychom byli jinde, než v zájmu veřejném.

Jaké by bylo vaše doporučení současným zastupitelům?
Z pudu sebezáchovy jednoznačně nové volby. Toto nemohou ustát do dalších voleb, jak my pamětníci říkáme, bez ztráty desítky. Ne-li hůř. Veřejné právo je nyní sledované jako nikdy, a riskují teď hlavně ti, co v tom zastupitelstvu sedí. K tomu bych si ještě dovolila připomenout na argument, že to není přímo proti zákonu, citát klasika – co nezakazuje zákon, zakazuje stud. Řekl to už Seneca. A hlasovat nyní všichni pro všechno, protože nelze jinak… To opravdu nepůjde. Vím, co říkám.

Jan Hrbáček

Text vyšel na portále Ekonomický deník, který patří do stejného vydavatelství jako Česká justice.