Ústavní soud zrušil koncem minulého roku ustanovení Daňového řádu, které stanovilo výčet povinností uváděných v daňových formulářích. Důvodem bylo, že Ministerstvo financí musí tyto formuláře vydávat formou právního předpisu. Podle České advokátní komory (ČAK) a Komory daňových poradců (KDP) ale poslanecký pozměňovací návrh Miloslavy Vostré (ANO), který měl na nález reagovat, a kterou minulý týden schválila sněmovna, závěry ÚS obchází.
V případě tiskopisu, jehož forma není dána zákonem ani podzákonným právním předpisem, není možná abstraktní kontrola ústavnosti ukládaných povinností, konstatoval Ústavní soud. Odkázal přitom na svou předcházející judikaturu s tím, že „okruh údajů vyžadovaných od daňového subjektu musí být specifikován zákonem, protože konkrétní údaje mohou být stanoveny formou podzákonného právního předpisu“.
V důvodové zprávě ke svému pozměňovacímu návrhu Vostrá uvádí, že formulářová podání jsou klíčovým nástrojem pro komunikaci mezi daňovým subjektem a správcem daně a jejich eliminace by vedla k vážným komplikacím na obou stranách. „Návrhem bude zajištěna kontinuita používání formulářových podání po zrušení stávající úpravy bez nežádoucích výpadků, a to souladně s ústavněprávními principy vyjádřenými Ústavním soudem.“
S přijatým řešením ale odborníci nesouhlasí. Podle místopředsedkyně České advokátní komory Moniky Novotné přijaté znění de facto přejalo stávající znění § 72 odst. 1 daňového řádu, kritizované Ústavním soudem. Jak dále uvádí, novelizované ustanovení v sobě obsahuje rozpory, které neodstraňuje ani důvodová zpráva. Na jedné straně se dovozuje výchozí princip, podle něhož lze ve formulářovém podání požadovat jen údaje nezbytné pro správu daní, případně též jiné údaje, pokud tak stanoví zákon – tj. zákonná úprava se vyžaduje výhradně pro údaje, které nejsou nezbytné pro správu daní. Samotná textace „údaje nezbytné pro správu daní“ je dle návrhu dostatečným výchozím podkladem pro zákonné zmocnění Ministerstva financí, aby formulář upravilo vyhláškou, přičemž současně návrh dokonce předpokládá, že některé stávající formuláře testu ústavnosti vyhoví bez dalšího a nebude je nutné vyhláškou vůbec upravovat.
„Máme za to, že se návrh s nálezem Ústavního soudu míjí v tom, že jednak nepočítá s tím, že by údaje veškerých povinných tiskopisů měly být stanoveny zákonem nebo podzákonným předpisem, jednak v tom směru, že termín „údaje nezbytné pro správu daní“ nikterak nekonkretizuje a ponechává tak Ministerstvu financí široký prostor pro správní uvážení, jaké údaje bude za „nezbytné“ pro správu daní považovat.“ Pokud tedy bylo cílem nálezu Ústavního soudu přimět exekutivu k tomu, aby byl obsah povinných údajů v tiskopise stanoven zákonem a jejich upřesnění podzákonným předpisem, pak je nutné konstatovat, že navrhovaná úprava tento cíl splňuje jen zdánlivě, resp. Ústavní nález obchází,“ uzavírá Novotná.
Absence připomínkového řízení
„Již dříve jsme upozorňovali, že nález jednoznačně uvedl, že povinnosti daňových subjektů je možné stanovit pouze právním předpisem. Na tuto nezbytnou změnu soud stanovil i dostatečně dlouhou lhůtu, a to do konce letošního roku,“ říká vedoucí Sekce správa daní a poplatků, Tomáš Hajdušek s tím, že KDP byla velmi překvapena zjištěním, že v rámci projednávání novely daňového řádu byl načten pozměňovací návrh, který má být podle jeho odůvodnění reakcí právě na uvedený nález. „Po vyhodnocení předloženého textu považujeme zvolené řešení v některých ohledech za problematické, a které neodpovídá plně závěrům nálezu Ústavního soudu,“ doplňuje Hajdušek.
Komora má podle jeho vyjádření k návrhu samotnému řadu výhrad, které však v důsledku postupu ministerstva nemohla relevantním způsobem uplatnit, a tak schválená verze nereaguje dostatečně na základní výtky ze strany Ústavního soudu. „V rámci správy daní by měla být pozornost směřována především na správnou výši daně, nikoliv na to, jak jsou stanoveny formuláře. Bohužel postup ministerstva opět povede k dalším soudním sporům o podobu daňových formulářů a nelze vyloučit ani podání další ústavní stížnosti. Ministerstvo svým postupem tak promarnilo šanci k tomu, aby tato oblast byla jednou pro vždy plně vyřešena.“
Komora rovněž zastává názor, že tak zásadní změny nemohou být prováděny mimo standardní legislativní proces, kdy dochází k obcházení meziresortního připomínkového řízení a odborné veřejnosti. Jen tak je možné zajistit, že navržené řešení nepotká stejný či podobný osud jako již zrušené ustanovení, Podle člena Prezidia a vedoucího Sekce daně z příjmů právnických osob Jiřího Nesrovnala i samo Ministerstvo financí v minulosti uvádělo, že všechny zásadní změny v daňovém řádu musí projít standardním legislativním procesem. Upozorňuje rovněž na to, že byl dostatek času na to, aby byl návrh nového znění §72 daňového řádu projednán v rámci standardního legislativního procesu, připomínkován ze strany odborné veřejnosti a schválen tak, aby byl účinný v souladu s nálezem Ústavního soudu od 1.1.2021.
Dušan Šrámek
