Dřívější propouštění odsouzených? Válková se obává, aby toho nezneužili „hajzlíci“

Poslanci Ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny (ÚPV) podpořili tento týden několik zásadních změn trestního zákona a trestního řádu. Vedle zpřísnění podmínek při neplnění trestu obecně prospěšných prací a peněžitého trestu se jedná především o zdvojnásobení částek škody pro určení hranice trestnosti, rozšíření možnosti uzavřít dohodu o vině a trestu i na nejzávažnější trestné činy či změny u zahlazení potrestání právnických osob.

Vládní novelu trestního zákona a trestního řádu, jejímž cílem je zefektivnit a zjednodušit ukládání, a především vymáhání trestů obecně prospěšných prací a trestů peněžitých, projednali poslanci v prvním čtení již v květnu minulého roku. O připravovaných změnách Česká justice podrobně informovala.

Novela například ruší „mezistupně“ v podobě domácího vězení či peněžitého trestu v případě nevykonání trestu obecně prospěšných prací a stanovuje přepočet, kdy jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací znamená jeden den trestu odnětí svobody. V případě přeměny nezaplaceného peněžitého trestu se pak nově stanovuje, že jedna jeho denní sazba bude odpovídat dvěma dnům trestu odnětí svobody. Novela také ukládá orgánům činným v trestním řízení již v jeho přípravné fázi zkoumat podrobně majetkové a rodinné poměry pachatelů za účelem možného uložení peněžitých trestů, popřípadě trestu obecně prospěšných prací.

K vládní novele předložil s podrobným zdůvodněním pozměňovací návrh poslanec Pirátů Jakub Michálek. V něm namítá přílišnou přísnost modelu výpočtu a přepočtu těchto trestů a jejich relativní nespravedlnost s ohledem na příjmové možnosti pachatelů. „Navrhovaná úprava peněžitých trestů stojí na dvou základních principech, které reflektují přiměřenost peněžitého trestu jak vůči majetkovým poměrům pachatele, tak závažnosti spáchaného trestného činu,“ domnívá se Michálek, který se odkazuje mj. na práce Jakuba Drápala z Právnické fakulty UK.

Nenabízí vodítko pro soudce

Podle Michálka vládní návrh nezaručuje rovný přístup k různě movitým pachatelům, ani nenabízí vodítko pro soudce, jak nastavit vztah mezi majetkovými poměry pachatele a výší jedné denní sazby. Navrhuje proto, aby výše jedné denní sazby odpovídala třetině čistého denního příjmu. Soudcům chce ovšem zachovat možnost pro odchýlení se od tohoto přístupu v okamžiku, kdy by čistý příjem neodpovídal majetkovým poměrům pachatele. „Toto řešení je inspirováno finskou právní úpravou a odpovídá tzv. přebytkovému příjmu pachatele. V okamžiku, kdy se soudce výrazně odchýlí, je nutné, aby tuto skutečnost odůvodnil v souladu s § 125 odst. 1 trestního řádu; obdobně by měl v odůvodnění uvést, které majetkové poměry a jakým způsobem zohlednil,“ vysvětluje v návrhu Michálek.

Petr Dimun