Nový předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl chce kromě manažerské funkce dále soudit. Bude mít sice omezený nápad věcí, rád by se ale tak, jako při svém prvním působení na vrchním soudu, věnoval insolvenční agendě. Řekl to České justici při svém dnešním nástupu do funkce. Soud by podle něj měl v budoucnu také začít zveřejňovat některé rozsudky.

Nový předseda si myslí, že je ve věku, kdy nemůže rezignovat na soudcovskou činnost. „Nebylo by to dobře. Určitě se budu vracet do insolvenční agendy. Budu se muset znovu vrátit k těm odbornějším otázkám,“ uvedl s tím, že ještě neví, jak velký nápad bude mít. Na ústeckém krajském soudu měl asi třetinový proti ostatním soudcům, v Praze se ale chce nejdříve seznámit s manažerskými povinnostmi předsedy a následně se rozhodne.

Dörfl dnes při uvedení do funkce ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO) také řekl že chce, aby byl soud více otevřený veřejnosti, mohl by také podle něj zveřejňovat některá svá pravomocná rozhodnutí. To ostatně uvedl již v obsáhlém rozhovoru pro Českou justici. Dosavadní předseda ústeckého krajského soudu nahradil Jaroslava Bureše, kterému skončilo sedmileté funkční období. Podle informací České justice se Bureš dokonce ledna rozhodne, zda bude vůbec v justici pokračovat. Dörfl zvítězil ve výběrovém řízení, spolu s ním se o pozici ucházel místopředseda pražského vrchního soudu Jan Sváček.

Mohlo by vás zajímat

Nový předseda také dodal, že chce věnovat pozornost výběru nových soudců, rád by proto navázal intenzivnější spolupráci s krajskými soudy. „Využil bych možnost studijních stáží pro soudce krajských soudů tak, aby byla možnost po té pracovní zkušenosti vybírat ty, kteří se na práci odvolacích soudců hodí,“ vysvětlil.

Vrchní soud by podle předsedy měl některé své rozsudky zveřejňovat, podobně jako to činí například Nejvyšší soud v Brně. „Celá řada těch rozhodnutí je určitým vodítkem pro účastníky řízení i pro instančně podřízené soudy, kudy se vlastně judikatura a rozhodovací činnost ubírá,“ řekl Dörfl.

Benešová doplnila, že Česko má zpoždění v elektronizaci justice. „To je asi moje největší úloha, že trochu přitlačím na pilu, aby se tato oblast pohnula k lepšímu,“ řekla.

Dörflovu nominaci schválila vláda v říjnu, prezident Miloš Zeman ho do funkce jmenoval v polovině prosince. V justičních kruzích se spekulovalo o tom, že prezident dával přednost Sváčkovi. Zeman při jmenování Dörfla uvedl, že se ve výběrovém řízení střetly dvě výrazné osobnosti a že váhal, zda má potvrdit rozhodnutí výběrové komise. Sváček mu ale údajně rozhodnutí usnadnil tím, že se další kandidatury vzdal. Zeman také řekl, že nemá vůči Dörflovi žádné osobní antipatie. Benešová už dříve uvedla, že výběrová komise se pro Dörfla rozhodla jednoznačně.

Zeman také při jmenování také vyjádřil přání, aby Dörfl v nové funkci přispěl ke zkrácení soudních řízení v Česku. „Samozřejmě rychlost řízení u Vrchního soudu v Praze jde zlepšovat, myslím ale, že pan prezident nenarážel na žádný konkrétní případ u vrchního soudu, spíše jsem to vnímal jako obecnou výtku k justici,“ řekl dnes Dörfl. Podle něj je důležité soudcům v této souvislosti zlepšit podmínky práce. „Udělám si určitý vnitřní audit a potom se s kompetentními spolupracovníky zamyslím, co by se dalo zjednodušit, zrychlit, aby se soudcům ušetřila zbytečná práce a mohli se věnovat rozhodování,“ doplnil.

Dörfl vystudoval práva na Univerzitě Karlově. V justici pracuje nepřetržitě od roku 1993, kdy nastoupil jako justiční čekatel. Soudit začínal u Okresního soudu v Nymburce, kterému pak od roku 1998 šéfoval. O sedm let později přešel ke středočeskému krajskému soudu, kde byl místopředsedou. Dva a půl roku působil u pražského vrchního soudu, od roku 2014 pak začal řídit Krajský soud v Ústí nad Labem.

Předsedu vrchního soudu jmenuje prezident na návrh ministra spravedlnosti. Rozhodnutí vyžaduje spolupodpis premiéra nebo pověřeného člena vlády.

(epa, čtk)