Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) se bude bránit soudní cestou kvůli článku webu Info.cz, podle kterého na přelomu 70. a 80. let hájila zákony namířené proti disidentům. Uvedla to dnes v komentáři pro ČTK. Už předtím označila na svém facebooku tvrzení, že se podílela na šikaně disidentů, za absolutní a urážlivou lež. Premiér Andrej Babiš (ANO) deníku Právo řekl, že obvinění vůči Válkové jsou závažná a musí je vysvětlit. Nechtěl spekulovat, zda by měla stáhnout svoji kandidaturu na veřejnou ochránkyni práv. Na ni ji Sněmovně v prosinci navrhl prezident Miloš Zeman.
Server Info.cz zveřejnil články, v nichž Válková popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu. Podle historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů Válková obhajovala institut ochranného dohledu, který často sloužil i k perzekuci politických odpůrců režimu. U jednoho z článků je Válková podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou.
„Je to útok na mě jako na odborníka. A budu se bránit právní cestou. Budu to konzultovat s odborníky, kteří jsou specializovaní na ochranu osobnosti,“ napsala v komentáři pro ČTK. „To, co bylo publikováno, je nejen lež a pomluva, ale současně to svědčí o nekompetentnosti. Ochranný dohled zakotvený v zákoně od roku 1973 byl určený jako opatření, kterým se kontrolovali pachatelé závažné násilné a sexuální kriminality, recidivisté. Jeho účinnost se sledovala výzkumem. A na tom výzkumu jsem se podílela. Právě o tom výzkumu pachatelů obecné kriminality jsem publikovala odborný text, který byl dnes zveřejněn a překroucen zcela lživě ve snaze mě absolutně diskreditovat,“ uvedla Válková.
„Byly to pouze ryze odborné práce, za které se nestydím. Poznatky z nich jsme použili i po roce 1990 při koncepci humanizace trestní justice,“ poznamenala. „O tom, že byl ten samotný institut ochranného dohledu zneužíván, jsme se dozvěděli po roce 1990. Tenkrát se o tom nemluvilo a nesledovalo se to,“ dodala.
„Pokud jde o jméno prokurátora Urválka, na tomto výzkumném pracovišti pracovaly desítky lidí, publikovala jsem s mnohými z nich a jen těžko jsem se tomu mohla vyhnout. O žádnou politiku nešlo. Já jsem s ním přišla do styku jen několikrát při zpracování odborných textů,“ doplnila.
Babiš v reakci pro Právo uvedl, že obvinění vůči Válkové jsou závažná, musí je podle něj vysvětlit. Nechtěl spekulovat, zda by měla stáhnout kandidaturu na ombudsmanku, nebo se vzdát pozice zmocněnkyně pro lidská práva.
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po dnešním obědě s prezidentem Zemanem uvedl, že informace nebyla známa v době, kdy byla Válková ministryní spravedlnosti. Se stanoviskem chtěl počkat, než se zmocněnkyně vyjádří. „Je to něco, co mě znepokojuje, protože jméno prokurátora Urválka je nechvalně známé z politických procesů a určitě to neprospěje image úřadu. Ale nechci nikoho soudit bez toho, že bych mu dal šanci situaci vysvětlit,“ uvedl.
To, že je Válková zmocněnkyní pro lidská práva a uchází se o místo ombudsmanky, je podle poslankyně ODS Miroslavy Němcové skandální. Považuje to za výsměch odpůrcům a obětem komunismu a zároveň za selhání premiéra a prezidenta. Pokud se informace potvrdí, je na místě vyvození odpovědnosti, uvedla na twitteru předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že mnohem lepším kandidátem na ombudsmana je vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva Vít Alexander Schorm, kterého společně s advokátem Janem Matysem nominoval Senát.
(čtk)
