Senát odložil projednání návrhu na rozšíření Listiny práv a svobod o právo na obranu života zbraní. Návrh projedná až na březnové schůzi. Podle informace České justice se takto senátoři rozhodli z časových důvodů, ale také proto, že čtvrteční jednací den byl posledním dnem této schůze. Pro část obyvatel po něm následují už jen školní prázdniny. Ve tři hodiny odpoledne bylo přítomno 46 senátorů z 81 a kvórum činilo 24. Přesto se nakonec od sebe pustili příznivci ústavního práva na obranu zbraní s jeho odpůrci a příznivci Evropské unie.
Očekávané jednání Senátu k návrhu na rozšíření Listiny práv a svobod o právo občanů na obranu svého života a života jiného se zbraní se nekonalo. Poslední jednací den stávající schůze se senátoři dostávali do časového skluzu a jak přibýval čas, ubývalo přítomných. Po dohodě s ostatními kluby proto senátor Miloš Vystrčil (ODS) před polední přestávkou navrhl vyřazení tisku č. 135 z pořadu končící schůze. Po přestávce se z původních 73 přítomných vrátilo 46 respektive 50 senátorů. Proto, aby „prošel“ zákon tedy stačilo 26 hlasů.
Přesto se do sebe v Senátu pustili příznivci a odpůrci ústavního práva na obranu zbraní i evropských směrnic. Plénum Senátu totiž nakonec projednalo petici „Za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní“, kterou podepsalo 105 tisíc lidí včetně prezidenta republiky, předsedy vlády a předsedů obou komor Parlamentu. Petice je namířena proti tzv. evropské odzbrojovací směrnici.
O rozšíření Listiny o právo na obranu zbraní Česká justice již dříve informovala.
K petici vystoupili její organizátoři – prezident spolku Liga Libe Pavel Černý, Bohumil Straka za Českomoravskou mysliveckou jednotu, ale také právník Zdeněk Koudelka z katedry ústavního práva Masarykovy univerzity, náměstek ministra vnitra Jiří Nováček či náměstek ministra zemědělství Pavel Veselý, který uvedl, že hrozba omezování držení zbraní z úrovně právní úpravy EU vyvolává obavy ze strany myslivecké veřejnost a petice je důvodná.
Petenti, vnitro, myslivci
„Pokud bude někdo tvrdit, že směrnice 2017/853 se myslivců netýká a nemá na výkon práva myslivosti žádný dopad, není to tak. V původním návrhu směrnice byl např. navržen zákaz všech zbraní, které mají tzv. vojenskou ráži, jako je např. 308 Winchester, 3006 Springfield, což jsou nejrozšířenější ráže loveckých kulových zbraní, které používají každodenně naši myslivci pro výkon práva myslivosti. Vzhledem k tomu, že plnění směrnice se podle předkladatele bude nyní po 2 letech a poté každých 5 analyzovat a vždy budou zavedena tzv. další opatření – a předkladatelé směrnice sami deklarovali, že současná podoba směrnice je málo ambiciózní – jsou obavy našich myslivců oprávněné,“ řekl v Senátu náměstek ministra zemědělství Pavel Veselý.
EU chce směrnicí omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Evropská komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici ale poukazují na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že stávající český zákon je dostačující. Českou žalobu na neplatnost směrnice ale Soudní dvůr EU zamítl.
Změny vyplývající ze směrnice se mají týkat téměř všech zhruba 300.000 držitelů zbrojních průkazů v ČR i držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. Majitelé by podle směrnice měli nově registrovat také repliky historických zbraní. Zakázány mají být poloautomatické zbraně upravené z automatických zbraní, vybavené sklopnou nebo teleskopickou pažbou a se zásobníkem na více než deset nábojů u pušek a více než 20 nábojů u pistolí.
Ústavní právník Koudelka: Návrh říká, že zlu se nemá ustupovat
Poté vystoupil právník Zdeněk Koudelka: „Je v rukou tohoto parlamentu, jakou změnu ústavního pořádku přijme. Je možné ponechat Listinu, jak je, a je možné ji doplnit. Obě cesty jsou legitimní. A která z nich bude naplněna, rozhodnete vy. Avšak cesta navrhovaná skupinou senátorů na základě zde projednávané petice je cesta možná. Zaznívají názory, že je to změna zbytečná a není v Evropě tradiční. Ovšem v Rakousku uvažují o ústavním právu na platbu v hotovosti, což také není tradiční ústavní právo. V Belgii mají v ústavě právo poslanců a senátorů cestovat zdarma veřejnou hromadnou dopravou. Copak by se asi strhlo za bouři, kdyby někdo toto chtěl dát do naší Ústavy nebo Listiny. Prostě výslovné zakotvení práva na obranu na ústavní úrovni je možné. Znát zahraniční úpravy je zajímavé, ale neomezují právo každého státu vytvořit si ústavu podle svého,“ uvedl Koudelka.
„Dnes je právo na obranu zakotveno pouze na úrovni obyčejného zákona. Pramen práva jsou právní předpisy, ne jejich komentáře, které tvrdí, že již dnes právo na obranu lze na ústavní úrovni dovodit výkladem. A i kdyby, výkladem lze dovodit více věcí, přesto jsou v právu upraveny výslovně,“ dodal.
Podle jeho dalších slov návrh ústavního zákona symbolicky do ústavního pořádku převádí morální zásadu, že zlu, což je i útok na člověka, se nemá ustupovat, ale naopak se mu bránit. „Je více věcí, které získaly ústavní úpravu až poté, co je zavrhl zákon. Listina v roce 1991 zakotvila zákaz trestu smrti. Což bylo symbolické, jelikož tento zákaz byl na zákonné úrovni obsažen již v roce 1990 zrušením trestu smrti v trestním zákoně. Od roku 1990 platil i zákon sdružovací, petiční a další, které upravovaly práva, jež zakotvila později Listina či Ústava,“ vyjmenoval Koudelka.
Podle jeho stanoviska mají evropské orgány při regulaci zbraní chabé právní základy své působnosti. „Zbraňová směrnice se odvolává na usnadnění fungování vnitřního trhu. Přitom se dotýká držení zbraní lidmi, kteří nejsou obchodníci se zbraněmi, ale jen spotřebitelé, kteří nechtějí se zbraněmi obchodovat. I jiné státy si určité zboží a služby regulují podle svého a nepodléhají vnitřnímu trhu Evropské unie. V Nizozemí je možné prodávat marihuanu, ovšem u nás ne. V Nizozemí je legálně eutanazie. Ale i když je Nizozemí členem Evropské unie, je všem jasné, že pokud by nějaký nizozemský podnikatel se smrtí chtěl tuto službu činit u nás, byl by trestán podle odpovědnosti za účasti na sebevraždě,“ upozornil Zdeněk Koudelka.
„Doktrína, že evropské právo má absolutní přednost před vnitrostátním právem, není nikde zakotvena v základních smlouvách o Evropské unii. Je to pouze názor evropského soudu. Při chabém právním základu Evropské unie regulovat držení zbraní v členských státech je významné pro postoj členského státu to, zda je určitá věc upravena ústavně. Přičemž nejvyšší úroveň vnitrostátní regulace bude poměřována s nepřesvědčivým odvoláváním a fungování vnitřního trhu,“ řekl k petici a k navrženým usnesením ústavní právník Zdeněk Koudelka.
Senátor Dienstbier: Tendenční a jednostranné jednání
V reakci na projevy zástupců petentů, úředníků a právníka Zdeňka Koudelky vystoupil senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). Vystupující hosty označil za tendenční a průběh jednání za scestný, protože řečníci se vyjadřují k návrhu na rozšíření Listiny, který byl přeložen na další schůzi. „Z hlediska dalších zúčastněných osob, až třeba i po zde přítomného dr. Koudelku, výběr byl stále tendenční, protože je tady v tomto prostředí dobře známo, že pan Koudelka v této věci není nestranný expert, ale podílel se na přípravě novely Listiny, kterou budeme projednávat, jak jsme dnes rozhodli, až na příští schůzi. Podobně když se odíváme na zastoupení zúčastněných osob zde na tomto jednání, tak jsou tady zástupci petičního výboru, což je samozřejmě naprosto přirozeně, pan Černý za LIGU LIBE, coby zároveň předseda petičního výboru, paní Čížová, která je také z LIGY LIBE, pan Straka, který je tady oficiálně za Mysliveckou jednotu, ale je z LIGY LIBE,“ uvedl senátor doslova.
Opačný postoj zastával například předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) nebo Ladislav Václavec (ANO). „Měli bychom si bránit naše zákony a právo na vlastní bezpečnost. odmítnutím směrnice určitě nijak neomezujeme ostatní státy EU,“ uvedl.
Podle senátora Jiřího Dienstbiera měli být k jednání přizváni zástupci organizací na ochranu lidských práv. Senátor poté rozdal návrh vlastního usnesení, kterým plénum petici pouze bere na vědomí.
Senátor Štěch: Přemýšlejte o důsledcích svých slov o EU
Následně se do sebe pustili přívrženci i odpůrci ústavního práva občanů na obranu zbraní jakožto i přívrženci a odpůrci evropských směrnic. V rozpravě, která trvala až do večera padaly i názory, proti kterým se jako proti protievropským ohradil například místopředseda Senátu Milan Štěch: „Při rozpravě jsem tady, zejména při úvodním slovu zástupce petentů opakovaně slyšel, že se na nás připravuje nějaké zlo, když to trochu zbagatelizuji nebo řeknu volněji, opět z Evropské unie. Už tomu přestávám rozumět. Lidé, kteří se verbálně hlásí k evropské prozápadní orientaci, kteří říkají, že je dobře, že jsme v NATO, že nemáme jinou alternativu než Evropskou unii, tak pořád nějakou formou – promiňte mi, co použiji za slovo – straší veřejnost, že ta zlá EU nám zase chce zhoršovat život. A pak se nedivme, že tolik občanů se ve svých názorech obrací někam jinam. Nechci bránit nějaké diskusi a každý má právo vyjádřit své obavy, ale měli bychom přemýšlet také o důsledku našich slov,“ řekl Milan Štěch (ČSSD).
„Není důvod, aby Česká republika omezovala nad rámec nezbytný pro boj s terorismem právo českých občanů držet zbraň pro osobní obranu,“ usnesl se nakonec Senát na návrh svého petičního výboru k podpoře petice. Stejný postoj zaujal už v roce 2017 po přijetí zbraňové směrnice. Ta podle něj „zjevně nesleduje a nemůže naplnit účel boje proti terorismu“. Toto konstatování horní komora schválila nejtěsnější většinou 33 z 64 hlasujících.
Schválené usnesení:
Senát:
- bere na vědomí petici č. 6/19 obsaženou v senátním tisku č. 119;
- konstatuje, že petice č. 6/19 – Za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní (senátní tisk č. 119) je důvodná;
3. dále konstatuje, že celá řada bodů Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění Směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, zjevně nesleduje a nemůže naplnit účel boje proti terorismu. Z tohoto důvodu také ČR v roce 2017 podala žalobu na neplatnost této směrnice k Soudnímu dvoru EU.
4. Zbraňová legislativa České republiky je zcela přiměřená a správná reflektující jak v České republice tradiční právo držet zbraň pro ochranu života, zdraví a majetku, tak aktuální hrozby plynoucí z teroristických útoků.
Není důvod, aby Česká republika omezovala nad rámec nezbytný pro boj s terorismem právo českých občanů držet zbraň pro osobní obranu;
5. doporučuje, aby vláda při přípravě zákona implementující směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice rady 91/477/EHS, o kontrole, nabývání a držení zbraní, důsledně dbala na ochranu práv oprávněných držitelů zbraní, zejména pak u těch částí směrnice, kde omezující či zakazující ustanovení zjevně nemají naprosto žádnou souvislost s avizovaným bojem s terorismem.
Záznam celého jednání lze nalézt zde:
Irena Válová
