Senát dnes podle očekávání hladce schválil nominaci Pavla Šámala na ústavního soudce. Nynější předseda Nejvyššího soudu získal v tajné volbě 61 ze 76 odevzdaných hlasů. Výsledky oznámil horní komoře předseda její volební komise Jaroslav Větrovský (ANO). Ústavní soud rozhodnutí přivítal.
Šámal se rozhodl přijmout nominaci na ústavního soudce, aby mohl více rozhodovat kauzy, což pokládá za své životní poslání. „Vždycky jsem se snažil rozhodovat spravedlivě, nestranně a tak, aby bylo vždycky to rozhodnutí považováno za výkon nezávislé soudní moci,“ uvedl Šámal dnes v Senátu.
Ústavní soud (ÚS) rozhodnutí přivítal. Od loňské rezignace Jana Musila byl soud nekompletní, což přinášelo větší zátěž pro zbývajících 14 členů. Nyní také bude možné sestavit všechny čtyři senáty v plném obsazení. Dosud musel v jednom senátu vždy někdo zaskakovat.
„Po 12 měsících rozhodování v neúplném složení tak ÚS bude moci lépe plnit své ústavou předepsané funkce. Ačkoliv absence jednoho z 15 soudců neměla přímý dopad na usnášeníschopnost, rozhodně znamenala zvýšené zatížení všech zbývajících soudců. Ti si mezi sebe museli rozdělit cca 270 věcí, které by jinak připadly patnáctému soudci,“ uvedl generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.
Mohlo by vás zajímat
Jako kandidáta ho představil kancléř prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář. Uvedl ho velice stručně a zmínil pouze jeho odbornou erudici.
Šámal opětovně označil za selhání své členství v předlistopadové komunistické straně, do níž vstoupil na počátku své kariéry. „Snažil jsem se celým svým životem tuto chybu napravit,“ řekl na plénu.
Šámala už před schůzí podpořily v zásadě všechny senátorské kluby. Žádný ze senátorů nezpochybnil jeho odbornost, zmíněno bylo pouze členství v KSČ a obavy o to, kdo a jak dále povede Nejvyšší soud. „Dělá výbornou práci a je škoda aby odešel,“ uvedl Tomáš Goláň (nestraník za hnutí SEN 21).
Jednoznačnou podporu předsedovi NS vyjádřily před projednáváním kluby ANO, ODS a ČSSD. Hnutí SEN 21 nominaci spíše podpořilo, členové ale hlasovali dle osobních preferencí.
Analýza: Bude Pavel Šámal dobrým ústavním soudcem?
Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) také nebylo proti návrhu. „Ohodnocujeme profesionalitu profesora Šámala, v diskuzi na klubu padla i jeho komunistická minulost. Diskuze byla o tom, že v dnešní době se do politiky a funkcí vrací lidé s minulostí KSČ,“ uvedl senátor Petr Holeček.
Expert na trestní právo Šámal má u Ústavního soudu obsadí místo po Janu Musilovi, který před rokem rezignoval ze zdravotních důvodů. Mezi nejvyššími soudci by měl Šámala nahradit současný místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr, kterého chce prezidentovi navrhnout ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Podle informací České justice ale Benešová v kuloárech mluví i o dalším kandidátovi, místopředsedovi Ústavního soudu Jaroslavu Fenykovi.
Kdo je Pavel Šámal?
– Šámal stanul v čele Nejvyššího soudu v lednu 2015, kdy nahradil Ivu Brožovou. Expert na trestní právo tehdy řekl, že chce hlavně zvýšit prestiž NS, zvýšit jeho účinnost a zajistit, aby neměl nedodělky. Šámal také uvedl, že trestní kolegium stárne a bude potřeba ho omladit, což označil za jeden ze svých prioritních úkolů. Později konstatoval, že se Nejvyššímu soudu daří posilovat jeho autoritu, která v minulosti podle některých odborníků slábla.
– Ohledně působení u Ústavního soudu Šámal loni řekl, že by pro něj bylo velkou profesní výzvou, láká jej například možnost vrátit se k rozhodovací činnosti. Také dnes v Senátu prohlásil, že nominaci k ÚS přijal proto, aby mohl více rozhodovat kauzy, což pokládá za své životní poslání. Na druhou stranu už dříve řekl, že by ale nerad odcházel od rozdělané práce u NS. O Šámalovi jako o potenciálním ústavním soudci se v kuloárech hovořilo v minulosti vícekrát. Konkrétní nabídku ale dostal až loni.
– Jako předseda Nejvyššího soudu se Šámal například v lednu 2018 ohradil vůči výroku premiéra Andreje Babiše (ANO) o tom, že si České republice lze objednat trestní stíhání (toto vyjádření zaznělo ve Sněmovně v souvislosti s kauzou Čapího hnízda). Podobné výroky mohou podle Šámala ohrozit důvěru ve spravedlivou justici a v důsledku vést až k rozpadu demokratického právního státu. Šámal řekl, že ústavní činitelé by se bez důkazů takto vyjadřovat neměli.
– V posledních letech se Pavel Šámal vyjadřoval také ke kauze H-Systemu, ve které vzbudilo rozhodování soudů velkou pozornost veřejnosti i politiků. Předloni po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem prohlásil, že do případu musí vstoupit stát a odškodnit poškozené klienty zkrachovalé stavební firmy. Omluvil se v té souvislosti také za průtahy řízení, právě proces kolem H-Systemu je podle Šámala příkladem, kdy soudy rozhodovaly nepřiměřeně dlouhou dobu.
– Jako šéf Nejvyššího soudu také rozhodl o podání kárné žaloby na pražskou soudkyni Sylvu Mašínovou kvůli tomu, že měla blízko k významnému fotbalovému funkcionáři Miroslavu Peltovi a přes svou možnou podjatost rozhodovala spor tehdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra a bývalého rozhodčího Tomáše Kovaříka. Podle Šámala rozhodla zaujatě. Nejvyšší správní soud následně potrestal Mašínovou snížením platu na rok o 30 procent.
– Svoji soudcovskou kariéru Šámal zahájil u Okresního soudu v Mostě, kde působil od roku 1979 jako předseda senátu. V roce 1982 odešel na Krajský soud v Ústí nad Labem a v roce 1991 na Nejvyšší soud České republiky, ze kterého se v roce 1993 stal Vrchní soud v Praze. U NS v Brně působí jako soudce a předseda senátu trestního kolegia od roku 1993. Během výkonu funkce u NS působil v letech 1999 až 2004 na stážích v legislativním odboru Ministerstva spravedlnosti.
– Šámal se narodil 24. září 1953 v Náchodě. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1977), později získal titul Ph.D (1999). V roce 2006 byl jmenován profesorem pro trestní právo, kriminologii a kriminalistiku. Působí na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze či na Policejní akademii v Praze. Zasedá v komisi pro zkoušky justičních čekatelů a pro advokátní zkoušky z trestního práva.
– Jako jeden z nejuznávanějších českých odborníků na trestní právo byl Pavel Šámal také hlavním autorem nového trestního zákoníku, který vstoupil v účinnost v roce 2010. Využil při tom také například zkušenosti, které získal jako člen komise Legislativní rady vlády ČR pro trestní právo, kde zasedá od roku 1998. Také je členem redakčních rad různých odborných časopisů. Od roku 2002 působí v Mezinárodní asociaci trestního práva.
– Podle seznamů zveřejněných ministerstvem spravedlnosti v lednu 2011 byl Šámal v minulosti členem KSČ. Je ženatý. Jeho manželka Milada je soudkyní NS.
Eva Paseková, čtk
