Poslance v tomto roce čeká ostrá bitva o změnu pravidel vícečetných exekucí. Jde jednak o vládou schválené novely občanského soudního a exekučního řádu, dalším návrhem, který projedná ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny je zavedení úplné teritoriality z dílny Pirátů. Poslední návrh je z dílny poslance Patrika Nachera (ANO), který prosazuje tzv. částečnou teritorialitu. Princip slučování exekucí včera podpořil sociální výbor Poslanecké sněmovny.
Poslanec Nacher prosazuje rozdělení exekucí podle bydliště dlužníka a jejich přidělení exekutorovi z příslušného kraje u všech pohledávek vzniklých u státu, krajů, obcí a jejich podniků. „Na začátku února představím na podvýboru pro exekuce, insolvence a oddlužení návrh, kterému říkám bagatelní teritorialita. Pro ten cítím mezi našimi poslanci, ale i v dalších stranách, vstřícnost,“ uvedl Nacher v HN s tím, že teritorialita tak, jak ji prosazují Piráti, nemá politickou podporu. Zatímco pirátský a vládní návrh už ve sněmovně prošly prvním čtením, podrobnosti záměru poslance Nachera ještě nebyly zveřejněny. „Trváme na úplné teritorialitě, Nacherův návrh je ale lepší než vládní sněhulák. Kdyby zbyl jako jediná varianta, tak ho zřejmě podpoříme,“ reagoval v HN poslanec Lukáš Kolařík. Pirátský návrh má zavést to, že exekutory budou k jednotlivým případům přidělovat okresní soudy v rámci kraje.
Podstatou tzv. teritoriality exekutorů je, že na rozdíl od současného stavu, kdy si věřitel může vybrat, kterého soudního exekutora pověří vymáháním pohledávky, při teritorialitě bude soudní exekutor věřiteli určen například na základě místní příslušnosti.
Podle vládní novely, pro kterou se kvůli nabalování vícečetných exekucí na jednoho exekutora vžil název „sněhulák“, by měl věřitel na začátku řízení nést náklady na poplatek a zálohu, což by ho nutilo zvážit, zda exekuci vůbec zahajovat. Jedná se o systém, kdy se exekuce jednoho dlužníka slučují pod jednoho exekutora na základě výběru věřitele, který začal vymáhat jako první. Proti stejnému dlužníkovi by se navíc měly exekuce vést u jednoho exekutora.
Vícečetným exekucím by měla zabránit paušálně stanovená náhrada hotových výdajů za úkony v první fázi exekučního řízení a povinná záloha na náklady exekuce. Poplatek a povinnou zálohu by měl na počátku exekuce vynakládat věřitel. „A proto bude nucen předem zvážit, zda jsou majetkové poměry povinného takové, aby pohledávka mohla být úspěšně vymožena,“ stojí v předkládací zprávě. Dalším opatřením je zavedení lhůty, po jejímž uplynutí by soudní exekutor byl povinen zastavit bezvýslednou exekuci bez návrhu a bez souhlasu oprávněného.
Kateřina Valachová (ČSSD) by chtěla novely využít k uzákonění chráněného bankovního účtu, který by exekuci nepodléhal. „Dlužník a jeho rodina by měli jistotu, že z tohoto účtu budou moci hradit své životní potřeby,“ uvedla poslankyně. Proti chráněnému účtu se podle ní staví banky, pro které by jeho zavedení znamenalo komplikace.
Varování před „sněhulákem“
Odpůrci novely kritizují, že zatíží soudy, prodraží se a varují před principem nabalování exekucí. „Celý systém přidělování nových exekucí by vedl k vytvoření jen několika velkých exekutorských úřadů, protože služebně starší exekutoři s vysokým počtem v minulosti zahájených exekucí by získávali i nejvyšší počet nově zahájených exekucí,“ upozornila Exekutorská komora s tím, že novela je podle profesní organizace na hranici ústavnosti když dojde k tomu, že účastník exekučního řízení, tedy jak věřitel, tak i dlužník, budou v případě přijetí „Sněhuláka“ odňati zákonnému soudci. Novela totiž rozdělí dlužníky do dvou kategorií – ti s první exekucí si exekutora budou moci zvolit, ti, kteří mají exekucí více, budou muset zůstat pouze u jednoho.
Čtěte také: Teritorialita exekutorů i sněhulák jsou zástupná témata
Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že je stále zastáncem svého návrhu, i když o debatě o jiných variantách se nebrání. „Můžeme udělat kompromis, ale je otázka, zda bude funkční. Když stavíte na jedné konstrukci, boříte druhou. Byla bych ráda, kdyby se tu politická reprezentace jednoznačně vyjádřila, co chce,“ řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová serveru info.cz.
V evropském rámci je teritorialita exekutorů zavedena v západních státech jako Francie, Belgie nebo Portugalsko, avšak v tomto rámci existuje zcela konkurenční prostředí a exekutoři nejsou státem direktivně jakkoliv přidělováni. V ostatních státech se zavedenou teritorialitou soudní exekutoři nejsou vůbec podnikateli, ale přímo státními zaměstnanci. Hybridem mezi těmito úpravami jsou pouze Slovensko a Maďarsko. „Bohužel se však ukazuje, že náhodný výběr exekutora spojený s povinnou platbou za zastavení exekuce zavedený před více než dvěma lety na Slovensku nefunguje. Jak jinak si vysvětlit postup velkých věřitelů, kteří za tohoto stavu zcela přestali své pohledávky vymáhat?,“ táže se člen představenstva České advokátní komory Robert Němec.
(epa)
