NSS: Státní zástupce může odmítnout pokyn nadřízených, pokud není přesvědčivě odůvodněný

Vedoucí státní zástupci si budou muset dávat více záležet na argumentaci svých pokynů vůči řadovým státním zástupcům. Vyplývá to z rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele se soudcem Petrem Mikešem, kterým zprostil kárné žaloby státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně (MSZ) Soňu Bednářovou. Ta odmítla splnit pokyny svých nadřízených, jak má postupovat v konkrétní trestní věci.

Kárné řízení se státní zástupkyní Bednářovou vyvolala její nadřízená, vedoucí MSZ Kateřina Jirásková, podle níž se Bednářová měla dopustit kárného provinění tím, že skoro rok odmítala splnit pokyny svých nadřízených. Ty totiž měla Bednářová za nezákonné.

Na konci roku 2017 postoupilo břeclavské státní zastupitelství do Brna k dozoru případ, který vyplýval z jimi vedené věci, v níž byla vůči jiné osobě posléze podána obžaloba. Věc byla přidělena k dozoru Bednářové, která ovšem odmítla dozor převzít a věc postoupila na Krajské státní zastupitelství v Brně (KSZ) k určení místní příslušnosti. Podle Bednářové totiž nebyl důvod, aby se vedlo zvláštní trestní řízení, věc měla být podle ní vyloučena a dozor měl být nadále veden břeclavskými státními zástupci.

Poté, co KSZ určilo, že dozor má vykonávat MSZ v Brně, Bednářová rozhodla o zrušení záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ve věci, neboť jej vyhodnotila jako nezákonný a uložila policejnímu orgánu, aby věc vyloučil z původního případu k samostatnému projednání. Zároveň vrátila spis břeclavským kolegům, neboť po jejím rozhodnutí by měli opětovně být místně příslušní k výkonu dozoru oni.

OSZ v Břeclavi ovšem iniciovalo u KSZ dohled, který konstatoval závažná pochybení při výkonu dozoru ze strany Bednářové. Podle KSZ Bednářová „svévolně obešla závěry uvedené v rozhodnutí sporu o příslušnost“.
Taktéž opatření zrušující záznam o zahájení úkonů trestního řízení by mělo být užíváno pouze výjimečně, což nebyl tento případ. Za „zcela bezprecedentní“ byl označen pokyn policejnímu orgánu k vyloučení věci, neboť ten měla Bednářová udělit ve věci, v níž břeclavský policejní útvar nemohl rozhodovat a který dozorovalo břeclavské OSZ a kde již byla navíc podána obžaloba. KSZ vyhodnotilo jednání Bednářové jako „nepřijatelný, nepřípustný a v rozporu s povinnostmi státního zástupce“ a požadovalo, aby s ní byly závěry dohledu její nadřízenou projednány.

Výtka za postup

O to se také vedoucí MSZ Jirásková pokusila, ovšem na žádost o schůzku jí bylo Bednářovou emailem sděleno, že není jakýkoliv důvod k projednání věci s ní. „Naopak je nutno z mojí strany učinit další opatření a vyvolat tzv. dohled nad dohledem, podat podnět k výkonu dohledu mj. z důvodu nepřípustné ingerence do výkonu mého dozoru ze strany KSZ v Brně,“ sdělila Bednářová Jiráskové v emailu půl hodiny před začátkem schůzky.

Bednářová zároveň oznámila KSZ v Brně, že zápis o výkonu dohledu nesplňuje formální náležitosti pokynu podle § 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství, přičemž KSZ vytkla, že „v odůvodnění stanoviska nebyly vyhodnoceny jednotlivě i v souhrnu podstatné úkony policejního orgánu“.

V reakci na to byla Bednářové Jiráskovou udělena výtka, a to za její postup v trestní věci a za nerespektování pokynu vedoucí státní zástupkyně, aby se dostavila na schůzku. KSZ v Brně pak konstatovalo, že opravdu nešlo o pokyn podle zákona o státním zastupitelství, neboť dávat pokyn ke zdržení se nezákonného postupu se jevilo jako nadbytečné. A protože trestní řízení po zrušení záznamu o zahájení úkonů neprobíhá, nechtělo zasahovat do oprávnění MSZ a vrátilo spisové materiály k dalšímu zákonnému postupu.

Bednářová se následně obrátila na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci (VSZ), kdy vysvětlila své právní postoje a důvody, které jí vedly k postupu. V případu podle ní nebyl vykonán instanční dohled ze strany KSZ podle zákona o státním zastupitelství a rozhodnutí o příslušnosti podle ní nezavazuje dozorového státního zástupce ke konkrétnímu postupu.

VSZ v Olomouci konstatovalo, že závěry dohledu KSZ byly správné, avšak zároveň byly splněny podmínky k vydání pokynu, kterého se Bednářová dožadovala. KSZ tedy následně vykonalo dohled a v říjnu 2018 vydalo pokyn podle §12d s tím, aby MSZ uložilo policejnímu orgánu pokyn zahájit úkony trestního řízení a nad tímto vykonávalo dozor.

Čtěte také: NSS potrestal „justiční vzpouru“: Státní zástupce není soudce a musí respektovat nadřízené

Odnětí věci

Petr Dimun