Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) snížil pražskému soudci Kamilu Kydalkovi plat o deset procent na jeden rok. Dopustil se průtahů v deseti případech. Postih je tak mírnější, než navrhoval kárný žalobce. Ne všechny průtahy lze totiž podle kárného senátu klást plně za vinu Kydalkovi, který má dlouhodobé zdravotní potíže.
Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra vyčítal Kydalkovi sedm dalších případů, kde mělo dojít k průtahům a navrhoval snížení platu o 30 procent na dva roky. Při prvním jednání kárného senátu v prosinci minulého roku zmínil Vávra i variantu ztráty mandátu. Kydalka byl v posledních letech často v pracovní neschopnosti, na nemocenské je i nyní, k jednání k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně tedy nedorazil.
Soudce není běžný zaměstnanec
Podle předsedy kárného senátu Karla Šimky není soudce běžný zaměstnanec, ale ústavní činitel s vyšší odpovědností. I když je nemocný, má se obětovat a v určité míře vyvinout maximální možné úsilí, aby svěřené kauzy, byť nějakou zpomalenou a jednodušší formou, postupovaly vpřed. Od soudce lze žádat víc než od běžného zaměstnance, zdůraznil Šimka a odkázal na jedno z rozhodnutí jeho senátu z ledna minulého roku.
Tehdy Šimkův senát zbavil funkce soudce pro nezpůsobilost, protože trpěl dlouhodobými zdravotními problémy, které měly dopad na chod soudu. „Ústavní systém, který jej do této funkce vyslal, si nemůže dovolit, aby byl soudcem někdo, kdo není schopen tu funkci dlouhodobě vykonávat“, konstatoval tehdy Šimka. Kárný senát rozhodl, že soudce může být nemocný, avšak tato nemoc musí být charakteru přechodného, popřípadě i dlouhodobého, ale pak musí být „marginální“, bez zásadního vlivu na chod justice.
Šimka dnes ale zároveň vyčetl vedení Městského soudu v Praze (MS), že Kydalkovu situaci dlouho neřešilo a kárné žalobě nepředcházely žádné větší snahy o nápravu. Podle Vávry ale vedení nemá moc možností, jak v podobných situacích postupovat. Některé kauzy převzali jiní soudci. U dalších, s pokročilým dokazováním, by ale změna soudce prakticky znamenala opakování procesu a mnohaleté zdržení. Vávra doufá, že se Kydalka dá zdravotně do pořádku a bude pracovat jako dříve.
Podle Šimky byla z mnoha spisů, které měl kárný senát možnost prostudovat, na Kydalkovi zřejmá únava a „záblesky rezignace“. Konkrétně v jednom případu například Kydalka odročil jednání pouze za účelem rozhodnutí o 200 dní a kárný senát došel k závěru, že postup soudce nelze omluvit ani zdravotními problémy a vysvětlit ho lze jen bezradností a „valení balvanu před sebou“.
Zásluhy o justici i nedostatek sebereflexe
Šimka však také výslovně a opakovaně zmínil Kydalkovy zásluhy na dobré pověsti justice, kdy především při řešení případu H-Systém ukázal odvahu a stal se symbolem spravedlnosti. Proto kárný senát podle Šimky ani neuvažoval o možném odvolání z funkce soudce. Na druhou stranu kritizoval nedostatečnou míru sebereflexe a pýchu, kterou měl Kydalka projevit tím, že by uvažoval o možné změně svého zařazení na soudu jen za podmínek, které si stanoví on.
Na závěr Šimka vyslovil apel směrem oběma stranám a také varování, kdy opět zmínil, že i objektivní a soudcem nezaviněné důvody v podobě dlouhodobých zdravotních problémů, mají-li dopad na chod justice, mohou vést ke zbavení způsobilosti pro výkon funkce soudce. „Doufám, že se Kamil Kydalka dá dohromady,“ uzavřel Šimka.
Dnešního vyhlášení nálezu se Kydalka nezúčastnil. Jeho manželka novinářům řekla, že obětoval justici zdraví a že nedovolí, aby nyní ve svém stavu musel na nemocenské pracovat. Soudce Kydalka už v minulosti čelil dvěma kárným řízením. Za výroky o okolnostech amnestijního rozhodnutí bývalého prezidenta Václava Klause mu kárný senát uložil důtku. V roce 2015 ho uznal vinným kvůli tomu, jak vstoupil do debat kolem komunálních voleb v obci u Prahy. Kydalka tehdy vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a neúspěšně se obrátil na Ústavní soud.
Petr Dimun, čtk
