Podle zákona o výkonu trestu mohou odsouzení lékaři i za branami věznice vykonávat svoji profesi. Platí to i v případě vazby. V praxi tomu však tak není kvůli možným bezpečnostním rizikům. To by se však mohlo brzy změnit. „Vzhledem k aktuálnímu všeobecnému nedostatku lékařů, hledá Vězeňská služba ČR, resp. Generální ředitelství VS ČR, legitimní a legální cestu, jak zaměstnávat odsouzené lékaře. Jednalo by se samozřejmě o lékaře, kteří nemají uložený zákaz výkonu povolání v souvislost se spáchanou trestnou činností,“ řekl České justici mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Když loni do věznice v Teplicích přišla na kontrolu zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ v Praze) a zjišťovala, na jakou pracovní pozici bude zařazen vězeň David Rath, ředitel věznice uvedl, že mají nedostatek lékařů. Rath by tak za restriktivních podmínek mohl pracovat jako lékař ve věznici. Kontrola podle ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala odpověděla, že taková práce pro Ratha nepřichází v úvahu. Exhejtman se už před nástupem do vězení zmínil, že by chtěl ve vězení pracovat jako lékař.
Ve výkonu trestu je v současné době 9 lékařů. Kromě Davida Ratha jsou to i jeho bývalí společníci – exposlanec Petr Kott a někdejší ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová. Je to sice nízké číslo, ale ve věznicích celkově chybí 35 lékařů, takže Vězeňská služba by potenciál odsouzených odborníků ráda využila. Nedostatek lékařů je celorepublikový problém, v oblasti vězeňství o to větší, že nabízená práce není v očích uchazečů atraktivní. Problém se navíc bude prohlubovat, protože ve věznicích pracují zejména lékaři před důchodem.
Zákon vězni výkon lékařské praxe umožňuje, ale zároveň to věznicím přímo neukládá. Novela zákona o výkonu trestu od 1. ledna 2014 stanoví, že „při zaměstnávání a vzdělávání odsouzených věznice zajišťuje zařazování odsouzených do práce odpovídající jejich zdravotní způsobilosti s přihlédnutím k jejich odborným znalostem a dovednostem včetně způsobilosti poskytovat zdravotní služby“.
„Při zařazování odsouzených do práce zohledňujeme jejich kvalifikaci, vzdělání a odborné schopnosti a v rámci možností jich využíváme. Naším úkolem je též odborné schopnosti a dovednosti odsouzených udržovat tak, aby po opuštění výkonu trestu schopni se opět zařadit do pracovního procesu. Ke specifickým profesím a možnosti jejích výkonu při pobytu ve vězení jsme sestavili tzv. mapu rizik s nimi spojenou,“ vysvětluje mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová.
Vězněná osoba nesmí například přijít do kontaktu s psychotropními a omamnými látkami, s peněžní hotovostí, nesmí mít přístup k osobním údajům. Specifické profese musí být vykonávané pod zvýšeným dohledem tak, aby těchto přístupů odsouzení nezneužili. „V současné době hledáme cestu, jak na tyto specifické profese vězně zařadit,“ dodala Kučerová.
Odsouzení by nyní právně zavazovali Vězeňskou službu, např. při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti vězněných osob, ale i zaměstnanců Vězeňské služby, při rozhodování vedení věznic na úseku hygienického dozoru, při předepisování diet, v řízení o žádostech o udělení milosti, zařazování dalších odsouzených do práce, vydávání lékařských posudků, rozhodování o eskortách do mimovězeňských zdravotnických zařízení apod.
Zákon o výkonu trestu odnětí svobody stanoví, že odsouzení pracují pod dohledem zaměstnanců Vězeňské služby. Jako problematická se tedy jeví situace, kdy nelékařskému zaměstnanci Vězeňské služby bude udělovat pokyny odsouzený.
Práci odsouzených lékařů ve věznicích podpořila v roce 2014 i Česká lékařská komora. „Pokud nejsou odsouzeni za odbornou chybu a pokud jim soud jako součást trestu neuložil zákaz výkonu povolání, tak nevidím žádný rozumný důvod, proč by odsouzení lékaři nemohli pokračovat ve své profesi i ve vězení,“ myslí si předseda Milan Kubek. Ten s Davidem Rathem a dalšími lékaři založil v roce 2000 Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL).
Eva Paseková
