Nárok na peněžitou pomoc od státu by opět měly mít oběti trestných činů výhradně při zhoršení jejich sociální situace. Vyplývá to z vládní novely, kterou obdržela Sněmovna. Předloha v souvislosti s evropskými předpisy ale zejména upravuje zákon o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech, konkrétně zajišťování majetku.
O části novely týkající se mezinárodní justiční spolupráce při zajišťování majetku Česká justice podrobně informovala.
Česká republika musí implementovat evropskou směrnici o vzájemném uznávání příkazů k zajištění majetku a příkazů ke konfiskaci majetku v trestním řízení. Soudy budou povinně upozorňovat i cizince, že jako poškození mohou vznést nárok na majetek v ČR a stát bude zajišťovat majetky v ČR podle rozsudků zahraničních soudů, informovala už dříve Česká justice.
Navrhovanou změnu u peněžité pomoci zdůvodňuje ministerstvo spravedlnosti problematickým výkladem jednoho z ustanovení. Nejvyšší správní soud podle podkladů loni v lednu uvedl, že oběti nemusejí zhoršenou sociální situaci prokazovat. Pro nárok na tuto pomoc postačí, že doloží rozhodnutí soudu, kterým jim přiznal náhradu škody nebo nemajetkové újmy, stojí v důvodové zprávě.
„Přitom smyslem institutu peněžité pomoci je od jeho zavedení do českého právního řádu zmírnění zhoršené sociální situace, do které se oběť dostala v důsledku spáchání trestného činu,“ uvedlo ministerstvo.
Nejvyšší správní soud podle něj v podstatě nařídil státu nahrazovat peněžitou pomocí „všechny možné a myslitelné majetkové škody a nemajetkové újmy, pokud o nich soud pravomocně rozhodl“. Prakticky to podle důvodové zprávy znamená, že i v případech, kdy by oběť měla nárok na paušální částku 10.000, nebo 50.000 korun, může dostat bez dalších podmínek až 200.000 korun.
Na 10.000, nebo 50.000 korun má podle zákona o obětech trestných činů nárok člověk, jenž doloží újmu na zdraví, nebo těžkou újmu na zdraví, která mu zhoršila sociální situaci. Až 200.000 korun může obdržet v případě, že navíc doloží i ztrátu na výdělku nebo náklady související s léčbou.
„Přijetí navržených změn v části páté naopak bude mít pozitivní dopad na státní rozpočet, neboť bude stanoveno na jisto, že oběti trestných činů mají buď nárok na vyplacení paušální částky, nebo na úhradu nákladů spojených se ztrátou na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, jen za podmínky, že se prokáže, že v důsledku spáchání trestného činu došlo k zhoršení jejich sociální situace. Nebude proto možné, aby oběť pouze poukázala na pravomocný rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o náhradě škody nebo nemajetkové újmy a domohla se automatického vyplacení zde uvedené částky až do výše limitu uvedeného v § 28 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 45/2013 Sb.,“ citovala Česká justice důvodovou zprávu už loni v souvislosti s návrhem.
(ire, čtk)
