Návrh zákona o hromadném řízení doznal další výrazné koncepční změny. Podle informací České justice justice se zákon bude nově týkat pouze spotřebitelských sporů. Hromadnou žalobu už tak nebude možné podat například v případě, kdy podniky svým chováním poškozují životní prostředí. „Návrh byl omezen zatím jen na spotřebitele. Došlo k tomu v rámci kompromisu na jednání koaliční rady vlády a to z podnětu koaliční ČSSD,“ upřesnil pro Českou justici mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Zástupci justice, kteří kritizovali širokou působnost zákona, změnu vítají. „Bylo to řešení, po kterém většina právnické veřejnosti volala a které by dopadlo na okruh právních vztahů, kde mohou být využity ve prospěch slabší strany,“ reagoval na nejnovější změny v návrhu předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl.
Účastníci Kulatého stolu České justice k návrhu zákona o hromadných žalobách se v prosinci pozastavili právě nad tím, že v důvodové zprávě návrhu zákona se píše, že její účel je univerzální a věcná působnost co nejširší. Místopředseda krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáš Zadražil v této souvislosti varoval například před žalobami z principu. Ministerstvo nakonec námitkám ustoupilo. „Zúžení hromadných žalob jen na spotřebitelské spory vítám, pokud už je tento institut považován za nutný, pak je možné ověřit jeho fungování spíše v takto zúženém segmentu právního řádu,“ komentoval změnu předseda plzeňského krajského soudu Miloslav Sedláček.
Další odborníci ale stále zdůrazňují, že by bylo vhodné počkat na schválení paralelně vznikající evropské směrnice o zástupných žalobách a teprve poté novinku implementovat do tuzemské legislativy. „K hromadným řízením mám velmi chladný vztah, co však považuji za samozřejmé je, že bychom měli počkat na definitivní znění celoevropské úpravy,“ řekl dnes České justici předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
„Koncept hromadné žaloby vnímám jako cizorodý prvek, poněkud vzdálený u nás standardnímu způsobu uplatňování odpovědnosti, a jako k takovému se stavím odtažitě, a to bez ohledu na rozsah působnosti zamýšlené právní úpravy,“ vyjádřil se v podobném duchu předseda ostravského krajského soudu Petr Novák.
K institutu hromadných žalob a návrhu zákona se v rámci meziresortního připomínkového řízení negativně vyslovil i Nejvyšší soud či Česká advokátní komora. Legislativní rada vláda pak normu schválila až na druhý pokus po výrazných úpravách ze strany ministerstva.
Mohlo by vás zajímat
„Změny provedené v poslední verzi návrhu zákona hodnotíme pozitivně. Vítáme především zúžení věcné působnosti. Je dobře, že byly v tomto ohledu konečně vyslyšeny připomínky odborné veřejnosti. Omezení na spotřebitelské vztahy považujeme za rozumné,“ hodnotí kroky koalice vedoucí advokátka AK Císař, Češka, Smutný Kateřina Šveřepová s tím, že některá sporná ustanovení jako například princip opt-out ale v návrhu zůstávají. Více v jejím komentáři zde.
Změny si můžete prohlédnout zde.
[mn_protected]
x
[/mn_protected]
Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka upozorňuje, že pokud se zákon v praxi osvědčí, lze do budoucna kromě spotřebitelských sporů uvažovat o rozšíření na další oblasti a vztahy.
Vláda měla návrh zákona projednat v pondělí, podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) to ale odložila z časových důvodů. Hospodářská komora v pondělí uvedla, že by ministerstvo mělo návrh stáhnout. Podnikatelé si podle ní budou muset vytvářet rezervy na možné spory a budou méně investovat do inovací či mezd zaměstnanců.
V Česku zatím není možné hromadné žaloby podávat. Ministerstvo v důvodové zprávě uvádí, že nynější vymáhání práv z hromadných událostí je neefektivní a drahé pro stát i účastníky soudu. Hromadné nároky v bagatelních výších se navíc podle ministerstva nevyplatí vymáhat.
Podle kritiků hrozí, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených. Žaloby by pak mohly sloužit pro jejich zisk místo toho, aby byly nástrojem pro ochranu spotřebitelů. Představitelé soudů se obávají, že novinka soudy neodbřemení, ale naopak je významně zatíží.
Eva Paseková
