Pokud vláda chtěla upravit funkční období vedoucích státních zástupců, už tak mohla učinit. Se zavedením hromadných žalob do tuzemského právního řádu by bylo vhodné počkat na evropskou směrnici o zástupných žalobách. České justici to řekl poslanec a člen ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Dominik Feri (TOP 09).
Které klíčové zákony z resortu spravedlnosti považujete letos v Poslanecké sněmovně za prioritní?
Vezmu-li to postupně, tak pokládám za důležité dokončit projednávání ze senátu vrácené velké novely zákona o obchodních korporacích. Dlouhou dobu tak trochu létala ve vzduchu a nebylo jisté, jestli z ní něco bude. Myslím, že bychom obchodním společnostem a dalším adresátům již měli dopřát jistotu. Zákonem roku bude beze sporu novela Občanského soudního a Exekučního řádu. A těsně za ní bude následovat novela zákona o soudech a soudcích.
Pokud by vláda chtěla rozptýlit pochybnosti a upravit rozumně funkční období vedoucích státních zástupců, již by tak učinila přijetím námi navržené novely. Obávám se tedy, že zákon o státním zastupitelství je pro vládu na chvostu zájmu. S argumenty vznesenými např. Nejvyšším státním zastupitelstvím se ztotožňuji, ostatně nejsou to žádné překvapivé novoty a ministerstvo by je tak nemělo vnímat. V naší novele jsou zapracovány.
Jako zcela nejrozumnější postup bych volil vyčkat na evropskou směrnici o zástupných žalobách. Hrozí navíc, že v případě prodlevy v projednání zákon s koncem volebního období spadne pod stůl. Byť vím, že se ministerstvo snažilo návrh přepracovat v duchu evropské směrnice, myslím, že bychom na ni měli počkat. Ani upravená verze návrhu hromadného řízení ve mně nevzbudila přesvědčení, že v mnoha případech nebude docházet k jakémusi procesnímu lartpourlartismu, tedy vedení řízení pro řízení.
Jak vnímáte práce na nových procesních kodexech? Očekáváte nějaké konkrétní výsledky?
Sleduji zejména práce na civilním řádu soudním na kterém komise odvedla mimořádný díl práce. Neočekávám ale, že bychom návrh byť v prvé čtení ve sněmovně toto období projednávali, stejně tak jako nový trestní řád.
Jak hodnotíte působení Marie Benešové ve funkci ministryně spravedlnosti a legislativní činnost vlády?
Paní ministryně komunikuje věcně a snaží se účastnit interpelací, což jako opoziční poslanec velmi oceňuji. Bohužel vláda jako celek neumí efektivně přijímat legislativu. Sněmovna byla v minulém roce paralyzována. Kupí se tu nejen opoziční, ale i vládní návrhy, které zůstávají neprojednány (např. vládní návrh zákona o lobbování). Mnoho vládních předloh není dopracovaných a musí být upravovány ve výborech, což projednávání prodlužuje a způsobuje značnou nejistotu.
Poslanecká sněmovna začala projednávat novelu exekučního řádu. Exekutoři úpravu vítají, ale také varují, že vymáhání peněz zdraží a prodlouží. Vadím jim princip „sněhuláka“, který by měl dlužníka připoutat jednomu exekutorovi. Jak novelu vnímáte?
Tzv. sněhuláka vnímám zcela jasně jako slepou uličku. Konsensus se buduje na tzv. bagatelní teritorialitě, kdy by místní příslušnost byla do nějaké výše přiznaného nároku daná a od této výše daná na výběr.
Jaký byste navrhoval recept na přeplněné tuzemské věznice?
Jednou z cest je zvýšení finanční hranice pro trestný čin. Jsem jedním z navrhovatelů novely, která má situaci změnit. Ze statistických údajů jasně vyplývá, že za přeplněností věznic nejsou nepodmíněné tresty odnětí svobody u těch nejčastějších trestných činů jako zanedbání povinné výživy či maření výkonu úředního rozhodnutí. Skutečným problémem jsou oproti jiným zemím delší tresty uložené např. za krádeže či drogové delikty. Zjednodušeně řečeno, posíláme do věznic podobné množství lidí jako např. v Norsku či Nizozemí, jenže na delší dobu. Cestou je ukládání kratších, preventivních nepodmíněných trestů.
Eva Paseková
