Generátor přidělování věcí, změny v kárném řízení nebo zvýšení platů administrativních pracovníků soudů, to jsou jen některé z priorit Ministerstva spravedlnosti pro rok 2020 v oblasti legislativy, elektronizace a organizace justice. Ministryně spravedlnosti také bude vybírat pět nových předsedů krajských soudů. Otazník visí i nad osudem předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala.
Velkou otázkou roku 2020 bude, zda předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal odejde na Ústavní soud a bude se muset vybírat nový předseda Nejvyššího soudu. Prezident Miloš Zeman musí kandidáta vybrat podle zákona z řad jeho soudců. Největším favoritem je Robert Fremr, který je dočasně místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Mluví se i o současném místopředsedovi Romanu Fialovi.
Letos se také budou hledat předsedové pěti z celkem osmi krajských soudů. Ze zdravotních důvodů skončil na konci roku Milan Tripes v Českých Budějovicích, mandát končí Liborovi Vávrovi z Městského soudu v Praze, Janu Čiperovi v Hradci Králové, Miloslavu Sedláčkovi v Plzni a prázdná židle zůstane i na Krajském soudu v Ústí nad Labem. Jeho šéfa již zítra ministryně Benešová uvede do funkce předsedy Vrchního soudu v Praze. Šéfové soudů nesmí mandát podle rozhodnutí Ústavního soudu opakovat. Předsedy krajských soudů jmenuje prezident na návrh ministryně spravedlnosti.
Kárná řízení i lobing
Letos by mělo ministerstvo předložit návrhy dvou novel občanského zákoníku. První z nich, spotřebitelská novela, má docílit implementace směrnic k ochraně spotřebitele a plnění programového prohlášení, v němž se vláda zavázala uzákonit povinné textové potvrzení spotřebitelských smluv uzavřených po telefonu. Druhá novela občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů má přispět ke zvýšení vymahatelnosti výživného a konsensuálnímu řešení sporů mezi rodiči.
Pokračovat bude zřejmě bouřlivá diskuze o novele zákona o státním zastupitelství, která by měla co nejdříve přijít na vládu. Podle informací České justice v posledních dnech roku ještě Marie Benešová diskutovala o jednotlivých parametrech návrhu s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem.
I v tomto roce budou v souladu s programovým prohlášením vlády nadále pokračovat práce na návrhu zákona o hromadném řízení a rekodifikaci trestního a civilního soudního řádu. V oblasti trestního práva jsou připravovány novely řady právních předpisů vedoucí k podpoře ukládání alternativních trestů.
Plněním programového prohlášení vlády bude i implementace doporučení Skupiny států proti korupci GRECO, a to prostřednictvím novelizací zákonů o soudech a soudcích a znovuzavedením dvoustupňového kárného řízení do zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Novela kárného řízení, k jejímuž návrhu má výhrady především Soudcovská unie, má změnit i složení kárných senátů či zavést institut podmíněného zastavení kárného řízení.
Ministerstvo plánuje předložit návrh zákona k ochraně tzv. whistleblowerů, když související evropská směrnice byla schválena v říjnu 2019, a prosadit v Parlamentu přijetí již předloženého návrhu zákona o lobování. Vazby mezi lobbisty a politiky by pak napříště měly být uveřejněny v Registru lobbistů a lobbovaných a veškeré návrhy zákonů obsahovat tzv. lobistickou stopu jako povinnou přílohu.
Agendu znalců převezme od soudů ministerstvo
Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích mají nabýt účinnosti k 1. lednu 2021. V souvislosti s přijetím zákonů bude v příštím roce nutné připravit prováděcí předpisy i nový informační systém, který umožní správu seznamu znalců a tlumočníků na resortu spravedlnosti. V průběhu roku chce ministerstvo představit nové seznamy znalců a tlumočníků a evidence znaleckých posudků a tlumočnických úkonů.
Soudy mají předat několik tisíc spisů souvisejících se znaleckou a tlumočnickou agendou ministerstvu, které bude nově v rámci centralizace znalce jmenovat a kontrolovat. To také vyvolává nutnost připravit organizační změnu na resortu justice a vytvořit novou metodiku výkonu znalecké a případně též tlumočnické činnosti podle nových zákonů i nové standardy pro zkoušky.
V oblasti organizace justice má dojít k revizi pravidel systemizace počtu soudců a odborného aparátu, a to s ohledem na nápad jednotlivých soudních agend. Nadále bude probíhat diskuse o navýšení rozpočtu na platy administrativních pracovníků v justici, které neodpovídají náročnosti vykonávané agendy. V této souvislosti zvažuje resort spravedlnosti změnu katalogu vykonávaných prací v součinnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Soudci, státní zástupci a zaměstnanci justice se v příštím roce mohou dočkat nových služebních průkazů, jejichž vzhled je již hotov. Nyní by mělo dojít k vypsání zakázky na výrobu, přičemž součástí průkazů má být i bezkontaktní čip umožňující evidenci docházky či otevírání dveří.
Dokončení databáze soudních rozhodnutí i anonymizéru
Navzdory platné instrukci Ministerstva spravedlnosti, která předepisuje soudům všech stupňů ukládat rozhodnutí v elektronické justiční databázi, je jich doposud evidován jen zlomek. Proto by mělo ministerstvo jako jednu z priorit v oblasti elektronizace justice do konce roku 2020 dokončit implementaci nové databáze soudních rozhodnutí nižších soudů a softwarového nástroje k anonymizaci údajů obsažených v těchto rozhodnutích. Tento záměr má být v následujícím roce finalizován minimálně pro jednu soudní agendu.
Veřejná zakázka na nový insolvenční rejstřík eISIR, který je součástí projektu eJustice 2020 spolufinancovaného ve výši 177 milionů korun z prostředku Evropské unie, bude v nejbližší době zahájena formou soutěžního dialogu. Nový insolvenční rejstřík chtělo mít ministerstvo hotový již v letošním roce. Z důvodu volby nesprávného způsobu zadání ale přistoupilo ke zrušení původního tendru.
Součástí projektu eJustice 2020 je také generátor náhodného přidělování věcí v insolvenční agendě nahrazující tzv. kolečko, jehož spuštění muselo ministerstvo z technických důvodů odložit a zůstává tedy v závazcích resortu justice i pro rok 2020.
Veronika Hejná
