Tuzemským věznicím by podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové odlehčila „rozumná amnestie“. Šéfka resortu spravedlnosti o ní chce diskutovat s prezidentem Milošem Zemanem, přestože ten je dlouhodobě zásadně proti. „Můžeme se samozřejmě o tom pobavit, jsem jeho poradkyně. A on diskutuje rád, takže můžeme to vrátit do hry,“ řekla v Otázkách Václava Moravce v České televizi. Káznice dlouhodobě bojují s přeplněností.
Podle Benešové by mohla být amnestie udělena například za nedbalostní delikty. „Já se obávám, že právě amnestie na nedbalostní trestné činy příliš nepomůže, byť se nabízí v každém případě, jako ta nejlogičtější,“ uvedl ústavní soudce Tomáš Lichovník
S názorem Benešové v pořadu Otázky Václava Moravce nesouhlasila ani vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Podle ní je amnestie nárazové, nikoliv systémové řešení. „Za nedbalostní trestné činy, jsou skutečně ve výkonu trestu obvinění, kteří se dopustili jednání, které mělo zcela fatální následky v podobě několika usmrcených osob, a to budou v desítková čísla maximálně,“ upozornila.
Apelovala na co nejširší využívání peněžitých trestů. Peněžitých trestů se udílí asi 15 až 17 procent, ale stále by číslo podle ní mohlo být vyšší. „Já bych byla spokojená tak mezi 20 – 25 procenty. To já skoro považuji za strop, ale v našich podmínkách, ale možná mě to překvapí,“ uvedla s tím, že přeplněným věznicích by měla pomoci i novela, který zvýší finanční hranici pro trestný čin z 5 na 10 tisíc korun.
Tomáš Lichovník pak upozornil na problematiku tzv. kumulace trestů. „Jako problém, který vidím, je možná dobrá vůle někdy soudů při ukládání podmíněných trestů, kdy je uložen 1 podmíněný trest, pak aniž by byl proměněn třeba ten první, je uložen druhý podmíněný trest a zkumuluje se to, třeba ještě i s třetím a pak se všechny tyto podmíněné tresty promění na nepodmíněný. A ten odsouzený jde do vězení na mnoho let. Já osobně mám vůbec výhrady k jakémusi přílišnému používání podmíněných trestů, protože z mého pohledu to trest příliš není, ten odsouzený ho dost dobře nijak nepocítí, na rozdíl od peněžitého trestu?ů uvedl v pořadu.
Podle většiny zástupců justice jsou kromě alternativních trestů důležité tzv. odklony v trestním řízení, tedy co nejširší využívání alternativních řízení. Zpravidla se neuplatní stadium soudního projednání trestní věci.
Podle Benešové se ministerstvo snaží situaci s kapacitami pro vězně řešit přestavbou věznic či výstavbou nových. Ministryně však upozornila, že ač je v Národním investičním plánu počítáno s výstavbou dvou nových budov, v současnosti na ně resort nemá peníze. Primárně potřebuje postavit justiční areál v Ústí nad Labem.
Poslední amnestie exprezidenta Václava Klause vzbudila obrovské kontroverze. Počet vězňů se však dostal z necelých 23 tisíc vězněných osob na 17 tisíc.
Amnestie ke 20. výročí vzniku ČR prominula nepodmíněné tresty nebo jejich zbytky, pokud nepřevyšovaly jeden rok, lidem ve věku 75 let a starším až desetileté tresty. Prezident také s určitými výjimkami podmínečně prominul nepodmíněné tresty v délce až dvou let (u osob nejméně sedmdesátiletých až tří let). Klaus prominul i podmíněné tresty osobám starším 70 let a dále těm odsouzeným, u kterých délka trestu nepřekročila dva roky. Rovněž odpustil tresty obecně prospěšných prací a domácího vězení.
Největší pozornost vyvolal článek, podle něhož bylo zastaveno stíhání trvající nejméně osm let u kauz, kde hrozil nejvýše desetiletý trest. Toto rozhodnutí ale vyvolalo kritiku, neboť se abolice týkala i hospodářských případů s miliardovými škodami, třeba částí kauz H-System nebo zmanipulovaných konkurzů kolem soudce Jiřího Berky. Amnestie se celkem dotkla více než 111.000 odsouzených a obviněných, fakticky ale vyšlo z věznic jen 6443 lidí. Stíhání bylo zastaveno u 265 obviněných. „Největší problém byl právě v tom, že se zastavovala trestní řízení, nikoliv v tom, že se to tedy propouštěni ti, kdo byli ve výkonu trestu,“ připomněl v pořadu Tomáš Lichovník.
Eva Paseková
