Soudci necítí akutní potřebu vzniku nového a široce pojatého předpisu o hromadném řízení. Při jeho přijetí by se mělo myslet hlavně na propracovanost návrhu a není třeba spěchat za každou cenu. Vhodnější by bylo vyčkat na znění evropské směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, než vytvářet samostatný předpis. Shodli se na tom odborníci, kteří se zúčastnili kulatého stolu České justice na téma „Hromadné žaloby u českých soudů“.
Návrh o hromadném řízení schválila ve čtvrtek 12. prosince Legislativní rada vlády. Po zásadních připomínkách po prvním kole zářijového jednání vládních legislativců resort do zákona zapracoval výrazné změny. Přesto řada výhrad odborníků k návrhu přetrvává. Jak naléhavé je podle zástupců justice přijetí zákona o hromadném řízení do tuzemského právního řádu? „Soudní praxe potřebu přijetí zákona nesignalizuje. Očekával bych, že když předkladatel tvrdí, že existuje naléhavá potřeba, že za branami justice se shromažďují zástupci spotřebitelů naříkající, že současný systém individuálního uplatňování nároků nefunguje. Nic takového nevidím a neslyším,“ řekl u kulatého stolu České justice předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš.
Problémy podle něj v minulosti byly u soudů pouze v oblasti bankovních poplatků nebo tzv. squeeze-outů. Bureš také upozornil, že důvodová zpráva k návrhu vybízí k tomu, aby se lidé soudili. „Za posledních třicet let, byli všichni ministři spravedlnosti vedeni jedinou snahou a to odbřemenit justici. Jestliže v důvodové zprávě čtu, že spotřebiteli se nevyplatí malý nárok žalovat a že je třeba vytvořit systém, aby se jim to vyplatilo, tak takovou potřebu nevidím,“ dodal Bureš.
Předseda Krajského soudu v Praze a přední tuzemský odborník na civilní právo Ljubomír Drápal uvedl, že hromadná řízení v praxi fungují – v případě, kdy více žalobců se domáhá obdobných nároků proti jednomu žalovanému anebo naopak, jeden žalobce se domáhá nároků vůči větší skupině žalovaných. Obojí přináší nebezpečí rozdílného právního posouzení,“ varoval. „Nemyslím si, že by musela úprava být tak složitá a komplikovaná, jakou zvolil zákonodárce,“ dodal Drápal. Tak široký záběr oblastí, na které má zákon dopadat, je podle něj nedůvodný. V té souvislosti připomněl, že hromadné řízení by se týkalo i sporů u Českého telekomunikačního úřadu, jejichž vyřizování se tuzemská justice roky snaží vyhýbat a nechává je na správním orgánu. Podle Drápala se legislativní návrh ministerstva o hromadném řízení příliš nepovedl a rozhodně hromadné řízení neprecizuje. „K dokonalosti má daleko. Není potřeba spěchat za každou cenu, aby se přijala nepromyšlená úprava, která by sama o sobě přinášela problémy,“ dodal.
O zkušenosti se spojováním žalob na Krajském soudu v Ústí nad Labem promluvil jeho místopředseda Tomáš Zadražil. Podle něj k němu příliš často nedochází. Prostor pro zavedení hromadného řízení vidí v oblasti nerovného postavení spotřebitele. „Zákon jak je koncipován, je velice široce rozkročen na mnohá další řízení. Je otázkou, zda v této fázi i s ohledem na práce na evropské úpravě v současnosti vhodné,“ uvedl s tím, že dávat do našeho předpisu již předem instituty jako je princip odhlašovací žaloby, se kterým nemáme zkušenosti, mu připadá nevhodné. Pokud zákon přijmeme, bylo by podle Zadražila lepší zavést pouze režim přihlašovacích žalob.
Zásadní odpor k hromadným žalobám u kulatého stolu projevil předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda. Podle něj jde o institut, který zničil USA. „Teoretici chodí a říkají, že by bylo potřeba v případech spotřebitelských sporů u malých částek přijmout zákon o hromadném řízení. Já to tak necítím a jsem velmi opatrný,“ varoval. Podle něj by bylo nejlepší, počkat na přijetí evropské směrnice a podle ní se pak zařídit. „Kompromisní návrhy, které se zatím objevily, mi zatím připadají velmi málo kompromisní. Obávám se, že tady začnou působit advokátní kanceláře specializující se pouze na to, že žalují.“
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a kandidátka na ombudsmanku Helena Válková upozornila, že původní verze návrhu z dílny exministra Roberta Pelikána byla příliš inspirována americkým právem a nerespektovala české prostředí, ale to neznamená, že by kvůli tomu tzv. „vylévala dítě i s vaničkou“. Zásadním problémem je, že zatím nedošlo k reformě soudní soustavy, kterou prosazovala jako ministryně spravedlnosti. „Za této situace znovu zatěžovat soudy, které nejsou v organizační struktuře v optimální formě, dalším přívalem věcí, které budou muset řešit různě, a hrozí další riziko nejednotné aplikace, se mi nezdá rozumné,“ varovala s tím, že justice na nový typ řízení není připravena. Ač je zastáncem hromadného řízení, bylo by podle ní také lepší vyčkat na podobu směrnice a poté ji implementovat bez cizorodých prvků do našeho právního řádu.
Zkušenosti ze zahraničí s hromadnými žalobami u kulatého stolu prezentovala advokátka a vedoucí právního týmu advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný Kateřina Šveřepová. Při debatách o potřebě zákona se hodně diskutuje o ochraně spotřebitele, ve Spojených státech se ale ukázalo, že institut je využíván zejména v pracovněprávních vztazích. „Hromadná žaloba pak málokdy dospěje do svého konce, drtivá většina společností raději přistoupí na smír,“ vysvětlila advokátka Šveřepová s tím, že samotné projednávání žaloby je většinou pro společnost velký reputační problém. Zajímavé také je, že ve zhruba 80 procentech případů nevede v USA hromadná žaloba vzhledem vysokým administrativním nákladům k žádnému finančnímu prospěchu pro samotné poškozené či spotřebitele.
I tuzemská verze podle Šveřepové stále tíhne k amerického modelu hromadné žaloby, které spočívá na principu automatického rozhodování o nárocích, ať už se o ně dotyčný přihlásí či nikoliv. Proti tomu evropská verze zástupné žaloby stojí na principu podání individuální žaloby a pokud ta je úspěšná, je to jakýsi precedent pro další případy a tudíž se další poškození domohou svých práv rychleji.
Kulatý stůl České justice se konal 12. prosince v pražské Villa Richter za laskavé podpory společnosti CCA Group a.s. Akci moderoval vydavatel České justice Ivo Hartmann.
Diskusi u kulatého stolu o hromadných žalobách u tuzemských soudů se budeme věnovat i v dalších vydáních České justice.
Mohlo by vás zajímat
Eva Paseková
