Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele se soudcem Karlem Šimkou ve středu projednal kárnou žalobu, kterou na soudce Městského soudu v Praze (MS) Kamila Kydalku podal předseda soudu Libor Vávra. Rozhodnutí vyhlásí kárný senát v polovině ledna příštího roku.

O kárné žalobě na soudce Kydalku Česká justice podrobně informovala. Stručně řečeno, soudci jsou vedením soudu vytýkány průtahy při projednávání případů, které u MS rozhoduje jako předseda senátu, neaktivita a nedostatečná komunikace při řešení obtíží, které jsou spojeny s tím, že soudce Kydalka má déletrvající zdravotní obtíže.

Předseda MS Libor Vávra, který se s Kydalkou zná od dob studií, k písemnému návrhu žaloby dodal, že sice nezpochybňuje zdravotní problémy soudce, avšak ty už mají objektivní dopad na práci soudu. V případech dochází často k situacím, kdy se musí opakovaně odročovat na poslední chvíli a některé již musely být přerozděleny jiným soudcům.

Přitom u velkých a složitých případů si Vávra nepamatuje, aby soudce, který má zdravotní obtíže, nevyužil alespoň povolené vycházky k práci, že by soudce pouze „lehkou rukou odročil“. „Měli jsme kolegy soudce na revers v jednací síni, přivezli jsme i kolegyni z nemocnice k hlavnímu líčení,“ popsal Vávra některé specifické příklady osobního nasazení soudců MS.

Pokud soudce začne odročovat, práce se mu začne hromadit a stav senátu se stane neřešitelným, uvedl Vávra. Ten nezpochybňuje fyzický stav soudce Kydalky, avšak nemůže vyloučit, že by to mělo vliv i na jeho psychiku, protože pád úrovně jeho práce je podle Vávry „obrovský“. Soudce na MS má přitom až na výjimky asistenta a vedení MS s ohledem na charakter a rozsah práce nemůže sledovat průběh všech věcí, proto panuje z jeho strany jistá míra benevolence, kdy si mohou soudci spisy brát i domů, aby nemuseli odročovat.

Mohlo by vás zajímat

Neslouží dobré pověsti justice

Soudce Kydalka kárnou žalobu odmítl, podle něj jsou v ní nejen věci popsány neobjektivně, ale i nepravdivě.

Předseda kárného senátu Karel Šimka před dokazováním účastníkům popsal, k čemu kárný senát dospěl při předběžném prostudování případu. Podle něj je zřejmé, že neslouží dobré pověsti justice, když nedochází k plynulému vyřizování v 17 věcech. Senát tak bude zkoumat, zda zde byly příčiny subjektivní či objektivní povahy.

Předseda Šimka také konstatoval výchozí premisu kárného senátu, podle něhož je na soudce coby ústavní činitele třeba klást z pohledu jejich pracovního nasazení vyšší nároky. „Po soudci je třeba požadovat, aby se v přiměřené míře obětoval více než běžný zaměstnanec. Pokud to jde, měl by postupovat i nad rámec striktních pracovních povinností,“ uvedl Šimka.
Z předložených výkazů kárný senát zjistil, že soudce Kydalka byl v pracovní neschopnosti, bez necelých dvou měsíců, po celý rok 2019 a po delší dobu tomu tak bylo i v roce 2018 a v roce 2015. „Upřímně řečeno, z objektivního hlediska je ta situace neudržitelná,“ uvedl Šimka.

Šimku zajímalo, zda a jak se snažilo vedení soudu situaci manažersky se soudcem Kydalkou řešit. Vávra k tomu uvedl, že prvním krokem bylo zastavení nápadu, kdy letos nedostal soudce jediný spis a z věcí napadlých od roku 2014 odebrali každý rok spisy, v nichž soudce Kydalka nezačal konat, a ty pak byly přiděleny jiným soudcům.
Podle Vávry jsou ale případy, které jsou před rozhodnutím a byla odvedena obrovská práce. Ty byly soudci ponechány, neboť by muselo celé řízení v nich začít od počátku. „Moc těch manažerských opatření nebylo, ani mne jiná nenapadla,“ konstatoval Vávra, podle něhož se spoléhali, že „česká medicína postaví pana kolegu na nohy“.
Vávra také navrhl soudci Kydalkovi, zda by z prvního stupně nepřešel na odvolací. „Reagoval tak, že odvolačka by ho nebavila a uvažoval by o tom jen tehdy, pokud by si mohl vybrat senát. Což mě, přiznám se, zaskočilo a nechtěl jsem to už dál řešit,“ dodal.

„Nikdo mi nic neřekl“

Podle soudce Kydalky však s ním vedení soudu „neprojednávalo nikdy nic“. „Nikdo mi nic neřekl, nikdo mi nevytýkal žádné průtahy,“ prohlásil. „V dubnu jsme měli jednání, kdy jsme se bavili jen o mojí operaci kolene, padlo tam, zda bych nechtěl na odvolačku. Vzhledem k mým zkušenostem jsem zmínil, že jen tehdy, pokud bych si vybral vlastní lidi. Nevím, co je na tom skandálního,“ uvedl Kydalka.
„Chodil jsem v minulosti i v horečkách, nakonec to skončilo na JIPce s mozkovou příhodou, od té doby si dávám pozor, abych to nedělal,“ ohradil se soudce proti tomu, že by neprojevil dostatek osobního nasazení. Stejně tak je podle něj nekorektní argumentovat obtížemi ostatních soudců s jeho přerozdělenými věcmi, neboť i on sám v minulosti takové přerozdělené věci dostával a musel se s nimi vypořádat.
Soudce také zmínil objektivní problémy s jednacími místnostmi, u nichž musí čekat na termíny. Ohledně svého zdravotního stavu a predikce konstatoval, že potíže přetrvávají, a v lednu se pravděpodobně rozhodne o reoperaci.

Soudce Kamil Kydalka Reprofoto: ČT

Předsedu senátu Šimku zajímalo, zda vedení soudu uvažovalo vést místo řízení kárného řízení o nezpůsobilosti. Podle Vávry ta úvaha byla, a proto požádali soudce Kydalku o přístup ke zdravotní dokumentaci, což on odmítl.

Výpověď sestry na její žádost

Před kárným senátem došlo také na výpovědi svědkyň. K soudu se na vlastní žádost dostavila sestra soudce Kydalky, s níž se jednak několik let nestýká, a především je poškozený v trestní věci, ve které je ona v postavení obžalované. Její svědectví tak bylo velmi osobní, přičemž k věci samé se vztahovala pouze věta, že nejsou v kontaktu od roku 2015 a o pozdější době ví pouze z doslechu.

Vedoucí trestní kanceláře, do níž patří vedle dalších tří i senát soudce Kydalky, uvedla, že důvody odročování v době, kdy nebyl v soudce Kydalka v pracovní neschopnosti, byly obdobné, jako u ostatních soudců. Všem soudcům posílá oznámení ohledně stavu věcí a lhůt, přičemž se nestalo se, že by soudce Kydalka na výzvu věc nenařídil. Nevzpomněla si, že by kdy u jeho případů nedošlo k prodloužení lhůty, pokud to bylo potřeba a že by došlo k jejímu překročení.

Kydalkova asistentka, s níž soudce spolupracuje od roku 2017, uvedla, že se snaží nyní „vést senát, jak to jde“. Což znamená odročovat hlavní líčení a odpovídat na přípisy. V pracovní neschopnosti soudce byli spolu v emailovém kontaktu, „párkrát“ si i telefonovali. Nosila žádosti o prodloužení pro úkony místopředsedovi soudu, který v některých případech nevyhověl a pak se nařídilo jednání. Nepamatuje si, že by kdy měl výhrady k práci soudce Kydalky.
Uvedla ale, že „nebyl rád“, že se věci opakovaně prodlužují a nekoná se. Na dotaz kárného žalobce pak uvedla, že častěji volala ve věci stavu senátu soudci ona. Protože pracovala i pro jiné soudce, tak „dá se říci, že byli výkonnější, měli více jednacích dnů“. Svědkyně také připustila problémy s kapacitami jednacích síní při velkých věcech. Aktuálně potíže v senátu nejsou, řada věcí byla přerozdělena, do senátu nastoupila nová předsedkyně a obnovil se nápad.

Kárný senát také provedl letmo důkaz osobním spisem soudce a konstatoval zběžně stanovisko soudcovské rady MS. V něm byla vyslovena nelibost nad vyšším zatížením ostatních soudců v důsledku dlouhodobé nepřítomnosti soudce Kydalky, zmíněna byla údajná nekomunikace a nedostatek sebereflexe, konstatováno vyhoření soudce. Soudce Kydalka stanovisko soudcovské rady kritizoval s tím, že mu není zřejmé, jak vzniklo a odcitoval k tomu i emaily dvou trestních soudců, v nichž je vyslovena taktéž jistá pochybnost.

Z návrhu nemá Vávra radost

Kárný senát pak postupně zamítl návrhy na další svědky, a to výslech členů senátu Kamila Kydalky a nakonec také místopředsedy soudu pro trestní úsek. Jeho výslech měl vést podle předsedy Šimky k tomu, zda byla aktivita ze strany vedení soudu k řešení situace ohledně častého odročování jednání v senátu soudce Kydalky. Kárný senát však má podle něj za prokázané, že „ostřejší řešení“ ze strany vedení soudu, než byly kolegiální výhrady, nebylo.

V závěrečné řeči předseda Vávra konstatoval, že trvá na podaném návrhu, jakkoliv přiznává drobné chyby. Nemá z toho žádnou radost, nevěří ovšem v návrat formy soudce Kydalky z doby před pěti lety. „To by se vrátil a dal to během půl roku do pořádku,“ uvedl Vávra. Podle něho se navíc během posledních pěti let změnila i kvalita rozhodování senátu Kamila Kydalky, kdy začala převažovat zrušující rozhodnutí odvolacího soudu nad potvrzenými. „Je mi líto, jak na tom zdravotně je, ale více je mi líto kolegů, kteří musí dělat věci za něj, musím vyvažovat nálady kolegů na soudu,“ uzavřel Vávra.

Podle soudce Kydalky je podaný návrh nekvalifikovaný. Není podle něj pravdou, že by byly průtahy s nařizováním věcí, nebyla žádná pochybení, což měly dosvědčit i obě svědkyně z MS v Praze. Počet zrušených věcí odvolacím soudem podle jeho názoru nevypovídá nic o kvalitě rozhodování, je to pouze věc právního názoru. Chápe způsobené komplikace, ale se svým zdravotním stavem nic neudělá. Sám dostal ale v předchozích letech po kolegyni přerozdělené případy, které byly složité a nikdy si nestěžoval, přičemž s kolegyní se kárné řízení nevedlo. Kárný návrh považuje za osobní odplatu a podivil se, že mu nebyly nikdy sděleny vedením soudu výhrady k jeho práci. „Netvrdím, že je vše v pořádku, nepopírám, že jsou problémy, štve mne to, ale abych v době, kdy mám zdravotní problém, sklízel takovéto věci, to si nezasloužím,“ uzavřel soudce Kydalka s tím, že se léta snažil podřídit práci na soudu i svůj osobní život, což mělo zdravotní následky a nadále již tak činit s ohledem na zdravotní stav nemůže.

Petr Dimun