Ředitelé Vojenského zpravodajství (VZ) Jan Beroun a Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka dnes podpořili novelu trestního řádu, podle které by mohly některé informace získané zpravodajskými službami být využívány v trestním řízení jako důkazy. Upozornili ale i na rizika. Návrh se před měsícem po schválení vládou dočkal kritiky například od opoziční ODS, podle které hrozí vznik nové Státní bezpečnosti (StB).

Beroun na dnešní diskusi o bezpečnostní situaci ČR řekl, že argumenty proti návrhu chápe. Zákon podle něj musí přísně vymezit, aby se možnost využít důkazy týkala jen terorismu a špionáže.

Dále uvedl, že o možnost využití těchto důkazů stojí především policie. „Je na to třeba nahlížet z pohledu společnosti, jestli má zájem na tom, aby se pachatel určité trestné činnosti dostal k soudu,“ řekl. Možnost by se však měla týkat pouze vybraných trestných činů, konkrétně terorismu a špionáže. „U ostatních bych byl opatrný,“ dodal. Nepřiklání se k názoru, že by se tajné služby měly zapojovat do vyšetřování. „Mělo by být striktní oddělení mezi policií a zpravodajskými službami,“ řekl.

Nyní mohou zpravodajské služby jen upozornit orgány činné v trestním řízení na možnost, že některé osoby páchají trestnou činnost. Policie pak může zahájit řízení a opatřit vlastní důkazy. Využívání zpravodajských informací omezuje mimo jiné rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2008, které konstatovalo, že odposlechy tajných služeb nedosahují „garančních kvalit, které vyžaduje trestní řád“. V řízení je tak nelze použít, protože ve smyslu trestního řádu nebyly získány zákonným způsobem.

Beroun považuje za podstatné také zachování principu, podle kterého zpravodajská služba zváží, zda informace pro účely řízení předá, nebo zda upřednostní ochranu zpravodajské informace. V případě předání ale vidí prospěch pro společnost, protože policie po upozornění zpravodajců nedokáže důkazy sama opatřit znovu kvůli tomu, že se situace nezopakuje. „Ti lidé, proti kterým bojujeme, neudělají tu chybu třikrát nebo čtyřikrát,“ řekl.

Mohlo by vás zajímat

Šéf sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) po schválení novely vládou uvedl, že ji považuje za snahu smíchat vyšetřovací a zpravodajskou funkci pod hlavičku tajných služeb, což je podle něj model novodobé StB. BIS označila jeho výroky za nešťastné, zpravodajským službám podle ní nepřináší novela nové pravomoci. „Stejně jako dnes nebude možné získávat info bez svoleni soudu,“ uvedla kontrarozvědka na twitteru.

Použitelnost informací novela omezuje na případy, kdy budou obsahovat významné skutečnosti pro trestní řízení, které by šly jiným způsobem obtížně zjistit. Koudelka dnes uvedl, že vnímá argumenty obou stran. „Rozumím všem obavám. Na druhou stranu čelíme tomu, že informace, které získáme, nelze v trestním řízení využít. V některé oblasti jsou jedinečné, orgány činné v trestním řízení nejsou bez nás schopné nějaký ten případ či rizikovou situaci vyřešit,“ uvedl. Bez podrobností dodal, že se s takovou situací v některých případech setkal.