Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman dnes zrušil usnesení o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a Jany Mayerové ze společnosti Farma Čapí hnízdo v kauze dotací pro Čapí hnízdo. Zrušit rozhodnutí níže postaveného žalobce o zastavení stíhání umožnil nejvyššímu státnímu zástupci od roku 2002 paragraf 174a trestního řádu. Podle něj může do tří měsíců od jejich právní moci rušit usnesení, které považuje za nezákonná. Za tím účelem si může vyžádat spisy a provádět prověrky. Pokud nejvyšší státní zástupce usnesení zruší, musí se podřízený při novém rozhodnutí řídit jeho názorem a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení mu šéf žalobců nařídil.
– Současný nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman této možnosti využívá jen v několika procentech případů, podle výroční zprávy NSZ za rok 2018 se při posuzování využití tohoto mimořádného kasačního oprávnění „vždy zvažuje i účelnost takového rozhodnutí pro další řízení a postavení obviněného“. V loňském roce dostal Zeman k přezkoumání celkem 1007 usnesení a zrušil jich 35, o rok dříve do bylo 32 z 1047 zkoumaných. V roce 2011, kdy byl první rok ve funkci, to bylo 71 zrušených usnesení z 2083.
– V minulosti Pavel Zeman zrušil, a to dokonce třikrát, rozhodnutí o zastavení stíhání v kauze exsenátora a někdejšího sociálnědemokratického primátora Přerova Jiřího Lajtocha. Ten byl spolu s pěti dalšími zástupci přerovského magistrátu stíhán kvůli sporným zakázkám na přestavbu tamního domova důchodců a zimního stadionu. Obžaloba byla podána až v dubnu 2014 poté, co původní žalobkyně rezignovala.
– V listopadu 2014 olomoucký soud potrestal obžalované podmíněnými tresty, krajský soud ale verdikt zrušil. V září 2015 olomoucký okresní soud opět vynesl podmíněné tresty, krajský soud ale rozsudek znovu zrušil. V květnu 2016 pak olomoucký okresní soud Lajtocha a jeho pět kolegů osvobodil, verdikt potvrdil o půl roku později také olomoucký krajský soud.
– Svého oprávnění využil Zeman například také v roce 2013 v případě stíhání bývalého komunistického prokurátora Tomáše Liptáka, a to v kauze vystěhování několika českých sedláků a jejich rodin v 50. letech minulého století v rámci takzvané Akce K (Kulak). Lipták byl nakonec obžalován, soudy ale v roce 2016 stíhání pravomocně zastavily, rozhodnutí ale po dovolání Pavla Zemana zrušil Nejvyšší soud. Obvodní soud pro Prahu 4 v únoru 2017 případ vrátil zpět do stadia vyšetřování.
– Možnosti zrušit zastavení trestního stíhání využívala také Zemanova předchůdkyně Renata Vesecká. V říjnu 2007 například dospěla k závěru, že jihlavský státní zástupce Arif Salichov předčasně rozhodl o zastavení trestního stíhání v ostře sledované korupční kauze tehdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Salichov dostal za úkol opatřit nové znalecké posudky a vyslechnout svědky, i napodruhé ale rozhodl stíhání zastavit, tento krok již NSZ potvrdilo.
(čtk)
