Předsedkyně Okresního soudu v Chomutově (OS) Kateřina Vltavská podala správní žalobu na ministerstvo spravedlnosti. Nesouhlasí totiž s výtkou, kterou jí uložila ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ta Vltavskou výtkou potrestala za její postup v případu zastupitelů Postoloprt.
Vltavská, která zároveň vykonává funkci předsedkyně OS v Chomutově, rozhodovala v případu postoloprtských zastupitelů dvakrát: nejprve rozhodla trestním příkazem, kdy uložila peněžité tresty, aby pak v hlavním líčení na návrh státní zástupkyně všechny obžalované zprostila.
Právě její prvotní rozhodnutí trestním příkazem je důvodem, proč jí byla uložena výtka. Podle názoru ministryně Benešové byla totiž zpravena o tom, že klíčový znalecký posudek předložený žalobkyní je zatížen zásadní vadou. Benešová již v kárné žalobě, kterou podala v říjnu na dozorovou státní zástupkyni Radku Pavlišovou, uvedla, že přijme vůči soudkyni kroky „v rámci svých pravomocí“.
„Tím krokem ve vztahu k soudkyni Kateřině Vltavské z OS Chomutov bylo uložení výtky. Jen doplňuji, že se jedná o nejmírnější disciplinární opatření, které ukládá MSp samo; motivace podobná jako v případě SZ – nechceme primárně trestat, ale upozornit na to, že je třeba se vyvarovat podobným pochybením,“ sdělil České justici mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Soudkyně Vltavská však s ministerskou výtkou nesouhlasí a brání se proti jejímu uložení správní žalobou. „Mám za to, že uloženou výtkou došlo k ohrožení, či spíše přímo narušení ústavních a zákonných záruk nezávislosti soudní moci. Výtka mi byla uložena jako předsedkyni Okresního soudu v Chomutově a nabízí se úvaha, že případná nelibost ústředního orgánu státní správy soudů by se mohla projevit také na přístupu ministerstva vůči celému okresnímu soudu jako celku, byť je mi vytýkáno pouze pochybení při výkonu soudcovské činnosti, nikoliv činnosti předsedkyně okresního soudu,“ sdělila České justici soudkyně Vltavská.
Zásah do rozhodování soudu
Podle Vltavské je výtkou v tomto konkrétním případě zasahováno do rozhodování soudu o vině a trestu, zatímco podle zákona je výtka určena pro drobná porušení procesních předpisů či při poklescích v chování. Pro rozhodnutí o vydání trestního příkazu měla v daném případě oprávnění podle trestního řádu a odpovídala tomu i důkazní situace. „Za situace, že bylo v následujícím řízení na základě revizního znaleckého posudku zjištěno, že znalecký posudek původně ve věci vypracovaný skutečně trpěl vadami, nelze z této skutečnosti dovozovat jakékoliv pochybení, natož ministryní tvrzené porušení jednoznačného znění aplikované právní normy,“ uvedla pro Českou justici soudkyně Vltavská.
Ministryně spravedlnosti podala za postup v případu zastupitelů Postoloprt dvě kárné žaloby. Vedle dozorové státní zástupkyně Radkyně Pavlišové, která v rámci přípravného řízení zcela pominula námitky obhajoby ohledně způsobu a kvality provedeného posudku i návrhy na opatření důkazů, čelí kárné žalobě také krajská státní zástupkyně Iveta Bollová, která vykonávala ve věci dohled.
Proti podání kárné žaloby na státní zástupkyni Pavlišovou ostře vystoupil zájmový spolek Unie státních zástupců (USZ). Správní řízení je vedeno i se znalcem Jiřím Vaňkem, který v případu vypracoval pro policii znalecký posudek, který se před soudem ukázal jako chybný.
Petr Dimun
