Pravidla kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory se možná změní. Vláda dnes schválila návrh novely z dílny ministryně spravedlnosti Marie Benešové, informoval tiskový odbor. Novelu nyní posoudí Sněmovna. Norma prosazuje odlišné složení kárných senátů a také možnost podat odvolání. Kárné žaloby by tak projednávaly senáty u vrchních soudů, případná odvolání pak Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud v senátech složených výhradě ze soudců.

V současné době rozhodují o kárných žalobách šestičlenné senáty u Nejvyššího správního soudu a proti jejich závěrům se není možné odvolat. Jediným, a to mimořádným, opravným prostředkem je návrh na obnovu řízení, případně se lze bránit ústavní stížností.

Ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu tvrdí, že kárné senáty nejsou v současném složení dostatečně efektivní. V novele chce zachovat spolurozhodování přísedících z nesoudcovských právnických profesí, zároveň chce ale postavení soudců při rozhodování posílit.

O návrhu jsme psali zde: Benešová mění Kněžínkův návrh na kárná řízení, nově mají být kárné senáty u vrchních soudů

Mohlo by vás zajímat

V prvostupňových senátech tak soudci nově nemají být v menšině ani v řízeních o kárných prohřešcích státních zástupců a soudních exekutorů. „V těchto věcech přitom zůstane jedním z přísedících státní zástupce, respektive soudní exekutor, kteří mohou senátu zprostředkovat znalost profese kárně obviněného státního zástupce nebo soudního exekutora,“ uvedlo ministerstvo.

Odvolací senáty mají být tříčlenné a mají být složeny jen ze soudců příslušného odvolacího soudu, tedy Nejvyššího či Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší soud má řešit odvolací kárná řízení státních zástupců, exekutorů a správních soudců. U Nejvyššího správního soudu pak mají končit kárné případy všech ostatních soudců.

Mezi další navržené změny patří zavedení možnosti dohody o vině a kárném opatření, což je obdoba dohody o vině a trestu v trestním řízení. Ministerstvo chce také uzákonit možnost podmíněného zastavení kárného řízení.

Soudce nebo státní zástupce, který má kvůli kárnému řízení pozastavený výkon funkce, pobírá polovinu platu s tím, že zbytek se mu doplácí zpětně. Novela výslovně stanoví, že doplacení se nebude vztahovat na případy, kdy je kárné řízení zastaveno, protože se kárně obviněný vzdal své funkce.

Novela má nabýt účinnosti 1. ledna 2021. Ministerstvo v doprovodných materiálech uvedlo, že u některých dotčených subjektů „přetrvávají určité rozdílné pohledy“. Zmínilo Nejvyšší státní zastupitelství, Unii státních zástupců, Exekutorskou komoru, Soudcovskou unii a Vrchní soud v Olomouci. Podle úřadu mají výhrady zejména ke konkrétnímu nastavení a složení kárných senátů. „V tomto ohledu je nutno konstatovat, že předkládaný návrh je výsledkem kompromisních jednání, kdy není možné vyhovět v úplnosti představám všech zúčastněných,“ napsalo k tomu ministerstvo.