Další zásadní změny u návrhu zákona o hromadných žalobách učinilo Ministerstvo spravedlnosti. Po výtkách Legislativní rady vlády mění název předpisu na zákon o hromadném řízení, upouští od investorského principu a opět ztížilo účast v odhlašovacím druhu řízení.

Podstatou hromadného řízení je to, že různým lidem umožňují uplatnit stejné nebo podobné nároky v jednom soudním řízení. Původní znění návrhu zákona bylo založeno na správci skupiny – akreditovaném investorovi, který sleduje v první řadě své ekonomické cíle. „I ve světle EU směrnice jsme se rozhodli správce vypustit,“ uvedla vedoucí oddělení civilního práva procesního Anežka Janoušková. Směrnici podpořila většina států EU minulý týden.
Nově bude správcem skupiny buď přímo poškozený či neziskové organizace. Nejvýhodnější postavení při podávání žalob by pak měly mít tzv. spotřebitelské neziskové osoby zapsané u Evropské komise, kterých je v ČR aktuálně sedm jako Sdružení českých spotřebitelů, dTEST nebo Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace. Ty jsou zapsané na seznam vedený Evropskou komisí by při hromadném řízení platily poloviční soudní poplatek. Řízení by také mohly vést nezávislé neziskové organizace, které aktivně působí minimálně dva roky. Zatímco evropská směrnice umožňuje vedení ad hoc neziskovými organizacemi, česká verze definuje rozsah zkušeností v oblasti, ve které chce organizace vést žalobu.

Základní koncepční změny udělal resort podle Janouškové po posledních námitkách vládních legislativců a zároveň se tak přiblížilo více připravované směrnici Evropské unie o reprezentativních žalobách. „Obavy před zneužitím institutu hromadného řízení jsou legitimní. Naším cílem je využívané a nezneužívané hromadné řízení,“ řekla Janoušková s tím, že řízení má cílit na nepoctivé podnikatele a poctiví, kterých je většina, se „nemusí ničeho obávat“. Zásadní výtky vládních legislativců najdete zde.

Zneužívání má zabránit také písemný souhlas poškozených s podáním žaloby. U přihlašovacího řízení je to deset osob a u odhlašovacího nově sto osob. Právě odhlašovací princip hromadného řízení (tzv. opt-out) dlouhodobě kritizují odborníci na civilní proces. Účastníky odhlašovacího řízení se stávají i poškození, kteří se do nich sami aktivně nepřihlásili. Zatímco v původním návrhu exministra spravedlnosti Roberta Pelikána byl s přihlašovacím principem rovnocenný, nyní je odhlašovací režim výrazně upozaděn a uplatňovat půjde pouze u nároků do 3000 korun. Výjimku z podpisů mají výše uvedené neziskové resp. spotřebitelské neziskové organizace.

Zákon o hromadném řízení – nové znění zde.

Mohlo by vás zajímat

Došlo také k omezení zpřístupnění důkazů, které slouží k narovnání informačního deficitu, kdy údaje má jen jedna strana a druhá se k nim nemůže dostat. Nyní lze využít jen v případě, pokud je žalobcem neziskovka nebo v odhlašovacím řízení. Došlo také k vypuštění drakonických pokut ukládaných soudem z moci úřední, posílena je ochrana obchodního tajemství.

Nová právní úprava by také nově neměla dopadat na spory v oblasti přeměn obchodních společností, například na případy tzv. squeez-outu podle zákona o obchodních korporacích

Vypuštěna z návrhu byla i zvláštní úprava insolvenčního řízení, pokud je žalovaný subjekt v insolvenci. Původně mohl být věřitelem za všechny poškozené jen žalobce v hromadném řízení, nyní bude věřitelem každý sám za sebe. „Vyhověli jsme poctivě nejzávažnějším připomínkám,“ uvedl náměstek pro legislativu Michal Franěk. Ten reagoval i na námitku některých předních civilistů, že by měl resort vyčkat na podobu nového civilního řádu soudního a teprve poté vypracovat proces k hromadnému řízení. Podle Fraňka je taková námitka irelevantní, protože ČR stejně bude muset brzy přijmout směrnici EU. Legislativní rada vlády se návrhem bude znovu zabývat 12. prosince.

„I přes provedené změny i nadále platí, že hromadná žaloba v českém pojetí jde oproti úpravám v ostatní evropských státech i návrhu evropské směrnice výrazně dál – blíž k americkému pojetí,“ okomentovala nový návrh Kateřina Šveřepová z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.

Ohledně opuštění koncepce soukromého investora poukázala advokátka na to, že v návrhu zůstala 25procentní odměna žalobci z vysouzeného nároku. „I nezisková osoba musí hromadný spor nějak financovat, takže pravděpodobně bude nucena navazovat spolupráci s komerčními subjekty. Zneužitelnost tedy snad byla v některých ohledech částečně omezena, rozhodně však riziko trvá dál,“ uvedla.

Eva Paseková, čtk