Zákon o hromadném řízení soudy neodbřemení. Naopak soudy velice zatíží nejen co se týče administrativní podpory vedení hromadných žalob. Velkou hrozbou také může být zpětná účinnost zákona. Shodli se na tom zástupci justice u kulatého stolu České justice „Hromadné žaloby u českých soudů“.
Spotřebitelské spory v současné době – na rozdíl třeba od insolvencí – žádné velké břemeno pro soudy nepředstavují. Není tedy třeba je odbřemenit, jak uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona o hromadném řízení. Myslí si to předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš. „Kdyby ale zákon o hromadném řízení měl být uveden v život, tak to břemeno bude. A veliké,“ myslí si.
Problémem by pro soudy bylo i to, pokud by prošla zvažovaná varianta, která by umožnila vést i spory, které vznikly před datem nabytí účinnosti zákona. „To by nebylo šťastné. Posuzovat nároky způsobem jiným, než v době, kdy vznikly, je nežádoucí. To je druh nepřípustné retroaktivity,“ myslí si předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal. Možné zpětné účinnosti se obává i advokátka z AK Císař, Češka, Smutný Kateřina Šveřepová. „Je to v rozporu s legitimním očekáváním těch budoucích žalovaných,“ uvedla.
Ljubomír Drápal připomněl, že velkým problémem justice je nedostatek pomocného personálu a ruku v ruce s ním jdoucí jeho špatné finanční ohodnocení. „Kdybychom si mohli dovolit zaměstnance, kteří umí číst a psát, tak by to pro nás bylo daleko větší odbřemenění. A pokud si někdo myslí, že hromadné žaloby budou pro soud znamenat úlevu, tak to určitě ne. Ten předpis je tak komplikovaný, složitý a divně sofistikovaný, že to zatíží nejen soudce, ale bude to klást velké nároky na administrativní aparát,“ varuje Drápal.
Soudy totiž budou muset vést rejstříky, které budou registrovat účastníky hromadných žalob, kterých mohou být řádově tisíce. Podle předsedy krajského soudu tak bude naopak třeba přijmout nové administrativní pracovníky.
I místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáš Zadražil varuje před náročnou obsluhou nového rejstříku hromadných žalob. „I pro účastníky bude možná časem poměrně složité sledovat všechny elektronické rejstříky, kterými se bude doručovat. A samozřejmě i pro správu těchto rejstříků ze strany soudu to bude poměrně náročné,“ varuje. Hrozí také větší množství řízení u tuzemských soudů, protože se k nim dostanou i nároky, které dosud neprojednávají. Půjde zejména o bagatelní nároky, o které se nyní nevyplatí individuálně soudit. Zákon také předpokládá, že by soudy řešily soukromě právní spory za správní úřady jako je Český telekomunikační úřad nebo Energetický regulační úřad. Takže naopak, to vše svědčí o tom, že to soudy zatíží agendou, která dnes před soudy v této podobě není,“ upřesnil Zadražil. V zákoně jsou navíc podle něj doslova šibeniční lhůty. „Je otázka, zda zrovna tohle je typ řízení, který by měl mít takovou prioritu? Kapacita soudu je omezená a je logické, že pokud dám něčemu prioritu, další řízení budou muset počkat,“ dodává. Lhůty navíc podle něj v praxi nebudou být moci dodržovány, protože soud toho nebude schopen.
Obavy panují i před tím, kolik účastníků bude mít právo být při hromadném řízení „slyšeno“. I pouhý člen může podat hromadnou žalobu, pokud tak neučiní má právo být slyšen, nahlížet do spisu a podat za určitých podmínek námitku. „Je, co si pod tím termínem představit. Někdo může pod tím vnímat, že má být osobně vyslechnut, ale právo být slyšen může tradičně znamenat mít možnost vyjádřit svůj názor, třeba písemně. Pokud by právo vystoupit před soudem osobně uplatnilo 5 procent členů skupiny, tak to řízení nebude nikdy možné skončit,“ míní Drápal a upozorňuje, že zákon není legislativně domyšlený ve více oblastech. Před možnými mimořádnými požadavky na soudy varoval v meziresortních připomínkách k návrhu i Nejvyšší soud. Podle něj lze předpokládat, že právo „být slyšen“ nebudou uplatňovat všichni účastníci řízení, ale i při nároku pouhého zlomku z nich může podle Nejvyššího soudu dojít k „naprostému kolapsu“.
Mohlo by vás zajímat
Soudci vyslovili v rámci kulatého stolu i obavy před preferencí neziskových organizací v zákoně. Návrh zvýhodňuje jakožto žalobce tzv. „směrnicové neziskovky“, což je například Sdružení českých spotřebitelů, dTEST nebo Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace. Tyto subjekty zapsané na seznam vedený Evropskou komisí by při podání hromadné žaloby platily poloviční soudní poplatek a také by nemusely dokládat písemné souhlasy poškozených. „Tento návrh může být nebezpečný, protože může vyvolat žaloby vedené o princip. Neziskové organizace, které nemají zábrany oproti jiným nebo jsou preferovány návrhem zákona oproti jiným žalovaným, tak nebudou mít ekonomický zájem na tom, jak řízení dopadne, takže se mohou soudit z principu. To jsou obecně řízení složitá, kde není možnost smíru,“ upozorňuje Zadražil. Podle Drápala je také riziko v tom, že za neziskovkami můžou stát osoby, které mají zájem na zisku. „Protože český člověk si dokáže poradit se vším. Tedy vytvoří i neziskovou skupinu za účelem zisku,“ uvedl.
V tom vidí problém předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda. Podle něj by neziskové organizace měly pracovat na principu neziskovosti. V této souvislosti se organizací zastala vládní zmocněnkyně pro lidská práva a kandidátka na ombudsmanku Helena Válková. „Spíše bych se bála advokátů, ti jsou chytřejší a šikovnější a mohli by zakládat neziskovky a profitovat z toho,“ poznamenala.
Před upřednostňováním neziskových organizací pak varuje i advokátka a vedoucí právního týmu AK Císař, Češka, Smutný Kateřina Šveřepová. „Posunutí do podoby hromadného žalobce formou neziskové osoby, která ale může být stejně financována nějakým komerčním subjektem, akorát to bude složitější dohledat, tak spotřebitele neochrání,“ uvedla s tím, že by podle ní bylo lepší vyčkat na konečnou podobu evropské směrnice o reprezentativních žalobách a poté teprve podle ní hromadné řízení implementovat do tuzemského právního řádu. Na tom se shodli i soudci a poslanci v rámci první části kulatého stolu české justice. Ten se konal 12. prosince v pražské Villa Richter a moderoval ji vydavatel České justice Ivo Hartmann.
Kulatý stůl České justice se konal 12. prosince v pražské Villa Richter za laskavé podpory společnosti CCA Group a.s. Akci moderoval vydavatel České justice Ivo Hartmann.
Diskusi u kulatého stolu o hromadných žalobách u tuzemských soudů se budeme věnovat i v dalších vydáních České justice.
Eva Paseková
