Beze změny je podle Bezpečnostní informační služby (BIS) struktura jevů ohrožujících významné ekonomické zájmy ČR. Kromě prodeje údajného vlivu na státní aparát prostřednictvím „různých poradců“ a přesvědčení o nedotknutelnosti identifikovala BIS i závažné zásahy do činnosti regulátorů a dohledových orgánů. Zneklidňující situace nastala i v instituci, která provozuje část kritické informační soustavy. Důvody jsou podle Služby personální.
Vyplývá to z aktuálně publikované Výroční zprávy o činnosti BIS za rok 2018.
Podle aktuálně zveřejněné zprávy se charakter činnosti ohrožující ekonomické zájmy ČR nijak nezměnil: „BIS popsala řadu případů klientelismu, nelegitimního lobbingu či snah obcházet zákon, které měly obdobný charakter jako případy zaznamenané v minulosti. BIS také věnovala pozornost důsledkům takových aktivit a schopnostem státu či státem ovládaných společností se s těmito důsledky vyrovnat,“ uvádí se ve Zprávě.
Novinkou je téma poradců a domnělé nedotknutelnosti: „Služba předávala orgánům činným v trestním řízení: BIS zaznamenala i několik případů klientelismu nebo závažného střetu zájmů. V těchto případech se často jednalo o aktivity, které dle mnoha znaků měly i charakter trestné činnosti. Průvodním jevem bylo v některých popsaných případech přesvědčení hlavních aktérů o jejich domnělé nedotknutelnosti plynoucí z kontaktů s lobbisty a různými poradci, kteří jim prodávali svůj často záměrně nadhodnocovaný vliv na státní aparát. Poznatky s trestněprávním přesahem BIS předávala orgánům činným v trestním řízení,“ stojí v závěru kapitoly týkající se ekonomických zájmů země.
Vysocí insideři, skryté ovlivňování přes média, lobbing
Ze Zprávy rovněž vyplývá, že Služba se loni věnovala zásahům do činnosti regulátorů a dohledových orgánů. Výsledek je varující: „BIS identifikovala několik závažných zásahů do činnosti regulatorních a dohledových orgánů. Některé subjekty se z části úspěšně pokoušely ovlivňovat klíčová rozhodnutí úřadů ve prospěch svých partikulárních zájmů. K tomu využívaly široké spektrum metod sahající od zcela legálního lobbingu přes skryté ovlivňování mediálního prostoru až po pokusy přímo řídit rozhodování úřadů skrze vysoce postavené insidery v jejich struktuře. Obvyklou součástí strategie těchto subjektů byla i snaha se různými cestami dostat ke klíčovým informacím zevnitř úřadů, jako jsou chystaná rozhodnutí nebo plánované analýzy sloužící úřadům ke stanovení dalšího postupu,“ stojí k tomu ve Zprávě BIS.
„Uvedené zásahy považuje BIS za závažné ohrožení významných ekonomických zájmů ČR. Zmíněné regulatorní a dohledové úřady mají významný vliv na podmínky v celých odvětvích a manipulace s jejich rozhodováním se výrazně negativně podepisují na důvěře znevýhodněných subjektů ve schopnost státu zajistit spravedlivé ekonomické prostředí. Znevýhodněny přitom mohou být jak podnikatelské subjekty, tak i široké vrstvy spotřebitelů. Takový stav pak může mít negativní dopad na investiční klima a může snižovat atraktivitu ČR pro renomované zahraniční investory,“ vysvětluje k tomu Bezpečnostní informační služba.
Vliv, zastání se a podpora předmětem obchodu
Služba také připojila důvody tohoto stavu, které identifikovala v chování funkcionářů, kteří si z různých důvod jdou po krku, mimo jiné kvůli vlivnému zastávání se: „Schopnost některých z těchto úřadů řádně vykonávat svoji činnost byla snížena také v důsledku personální nestability a sporů mezi jednotlivými představiteli. Spory v několika případech vedly až ke zpochybnění legitimity rozhodování celého úřadu. Vzájemná animozita a z ní plynoucí snahy poškodit protivníky vytvářely i terén pro nelegitimní lobbistické aktivity. Součástí sporů byly totiž mj. snahy o získání vlivného zastání, což bylo spojeno s rizikem, že vyjádření podpory bude nebo již bylo směněno za poskytování výhod při rozhodování úřadu,“ stojí doslova ve Zprávě.
Na straně regulovaných a dohlížených pak BIS zaznamenala také snahy obcházet zákonná pravidla. „V jednom z regulovaných odvětví docházelo k uzavírání dohod týkajících se cen a přístupu k zakázkám. V jiném strategickém odvětví docházelo k obcházení důležitých norem tak, aby zúčastněné subjekty mohly pod clonou legální ekonomické činnosti zneužívat přítomnost na českém trhu k realizaci pro ČR nežádoucích cílů. V tomto ohledu se jako rizikové ukázaly zejména subjekty financované kapitálem pocházejícím ze zemí, kde státní administrativa prosazuje své zájmy v zahraničí skrze silný vliv na rozhodování obchodních společností,“ uvádí Bezpečnostní informační služba.
Autoritářské země dosáhnou až do soukromých firem
Podle Služby se důležitým tématem proto stala „identifikace a hodnocení rizik, která mohou vyvstávat z napojení ekonomických subjektů působících v ČR na cizí moc“. „Potvrdilo se, že čím méně demokratický je režim v zemi, ze které kapitál pochází, tím vyšší je riziko zneužívání ekonomických prostředků k zahraničně-politickým cílům. Autoritářské země dokáží ze své podstaty prosadit svůj vliv v soukromých společnostech účinněji. Řadou formálních i neformálních nástrojů jsou schopny přinutit tyto společnosti v případě potřeby potlačit vlastní ekonomické zájmy a upřednostnit před nimi politické, vojenské nebo zpravodajské cíle státu. Tyto cíle mohou být přitom v závažném rozporu se zájmy ČR např. v oblasti ochrany klíčových technologií nebo informační a energetické bezpečnosti,“ zjistila Služba.
„Při aplikaci jakýchkoliv regulací je však zároveň potřeba vzít v úvahu, že ČR je velmi otevřenou ekonomikou, ve které je působení zahraničních společností a přítomnost zahraničního kapitálu důležitým faktorem rozvoje. Při hodnocení rizik je proto třeba posuzovat nejen vůli a schopnost zahraničního aktéra působit proti ČR, ale také to, zda konkrétní aktivita může skutečně vytvořit prostor pro zneužití těchto schopností proti zájmům ČR,“ varuje BIS.
Špatné smlouvy nelze vypovědět z politických důvodů
Stát podle Zprávy dále čelil přetrvávajícím problémům v oblasti správy a budování ICT systémů. „Zdrojem rizik byla především závislost mnoha státních zadavatelů na dlouholetých dodavatelích technologií, která značně omezovala možnosti vyjednávání o lepších podmínkách nebo náhradu stávajících systémů jinými.“
Současně BIS upozorňuje, že se nedaří smluvní vztahy narovnávat: „Během roku 2018 se v několika případech stále nedařilo vyřešit mnoho let staré zátěže způsobené nekvalitními obchodními vztahy, které nepříznivě zasahovaly činnost orgánu státu nebo některých státem ovládaných společností. Obvyklou překážkou nalezení přijatelného východiska byla právní, technologická nebo i zahraničně politická složitost daných okolností,“ konstatuje Služba.
Neutěšený a občany ohrožující stav panuje v instituci, která zajišťuje provoz části kritické informační soustavy: „BIS rovněž identifikovala rizika, jež mohla ohrožovat kybernetickou bezpečnost v instituci zajišťující provoz několika informačních systémů, které spadají do kategorie kritické informační infrastruktury. Tyto bezpečnostní nedostatky nebyly dlouhodobě a systematicky řešeny a některé z nich přetrvávaly po delší dobu, přičemž se objevovaly další nové problémy. Oddělení odpovídající za informační technologie v instituci postupně opouštěli zkušení zaměstnanci mající znalosti a dovednosti pro správu systémů úřadu a na jejich místa se nedařilo získat vhodnou náhradu. Vedoucí pracovníci klíčových oddělení navíc neměli potřebné znalosti a problematiku kybernetické bezpečnosti povětšinou ignorovali,“ uvádí se doslova v aktuální zprávě BIS.
Celá Zpráva je zde.
Irena Válová
