Už podruhé během jednoho roku se zástupci soudních institucí všech stupňů, Kanceláře veřejného ochránce práv, Ministerstva spravedlnosti ČR i akademické obce zúčastnili v Brně kulatého stolu na téma „Anonymizace soudních rozhodnutí“. Oproti prvnímu setkání na toto téma letos v únoru se původně spíše akademická debata posunula do mnohem reálnější podoby – ministerstvo už má na příští rok připravený pilotní projekt centrálního zveřejňování některých soudních rozhodnutí a k dispozici je rovněž velmi zdařilý software, který odstraňování citlivých údajů z publikovaných textů značně ulehčí.
Přesto ani po dalším kole velmi bohaté a často i poměrně bouřlivé diskuse neexistuje zcela jednotný pohled na to základní – které údaje vlastně zveřejňovány být mají a které nikoliv. Obsáhlou rozpravu přitom vyvolala například i zdánlivě nevinná otázka, zda zveřejňovat kompletní, nebo alespoň částečně modifikovanou spisovou značku. I ta totiž podle mínění některých diskutujících může napomoci zpětné deanonymizaci konkrétních případů, zejména těch méně obvyklých a projednávaných u soudů s méně početnou agendou. Lepší by prý bylo tento údaj buď „zjednodušit“ (tedy především vypustit stupeň a sídlo soudů, případně i pořadové číslo u daného senátu či samosoudce), nebo ji zcela nahradit novým „bezobsažným“ identifikátorem (hypoteticky by to mohl být ECLI – European Case Law Identifier, ten ovšem v sobě právě v ČR skrývá původní spisovou značku, zatímco jiné evropské státy do tohoto identifikátoru původní označení neimplementují) jen pro potřebu jedinečného označení v centrální databázi.
