Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) navrhne vládě zřízení postu dětského ombudsmana. Uvedla to v tiskové zprávě po skončení dvoudenní konference ve Štrasburku k 30. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte. O pozici dětského ombudsmana se v Česku mluví léta. Doporučoval ji Výbor OSN pro práva dítěte (CRC), podpořil ji před několika lety i český vládní výbor pro práva dítěte. Podle zmocněnkyně průtahy kolem zřízení postu nemají opodstatnění.
„Jsme na tom skutečně tak špatně, že si nemůžeme dovolit jako 34 jiných zemí zřízení dětského ombudsmana, který by zabezpečil sjednocení postupů a kontrolu vyřizování stížností v případech, kde děti hrají klíčovou roli? Není nač se vymlouvat, a proto navrhnu vládě, aby se otázkou zřízení dětského ombudsmana začala vážně zabývat,“ uvedla Válková.
Úmluvu o právech dítěte, která s dětským ombudsmanem počítá, přijala OSN v listopadu 1989. Někdejší Československo k ní přistoupilo, platit začala v únoru 1991. Závazky pak při svém vzniku převzalo Česko.
O zřízení postu dětského ombudsmana se mluvilo třeba už před deseti lety v době českého předsednictví Evropské unii. V minulém volebním období zřízení pozice plánoval exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Rada vlády pro lidská práva dokončila v roce 2016 analýzu, podle níž mohlo vzniknout buď nové místo ochránce dětských práv, nebo se problematice mohl věnovat nový zástupce ombudsmanky. Tehdejší kabinet ČSSD, ANO a lidovců měl pak o modelu rozhodovat před třemi lety, Dienstbiera ale ve funkci ministra nahradil jeho stranický kolega Jan Chvojka. Ten pak upozorňoval na to, že ČR je jednou z posledních zemí EU bez dětského ombudsmana.
Podle Válkové se na štrasburské konferenci experti i zástupci zemí shodli na tom, že řada doporučení zůstává jen na papíře. „Průtahy nemají v tomto směru (u dětského ombudsmana) žádné rozumné opodstatnění,“ uvedla zmocněnkyně.
Válková míní, že ani v Česku sociální a justiční systém nedokáže týrání dětí a násilí vůči nim zabránit. Překážkou je i roztříštěnost péče o ohrožené děti. Na starosti ji mají resorty práce, zdravotnictví a školství. Dlouhodobě se ji nedaří sjednotit. „Současná roztříštěnost systému ochrany dětí není dlouho udržitelná a je na místě zjednat nápravu,“ dodala zmocněnkyně, která je současně poslankyní vládního hnutí ANO.
Ochránce práv dětí by dohlížel na dodržování mezinárodních úmluv. Pravidelně by zveřejňoval zprávy o situaci a podmínkách dětí v Česku. Vydával by doporučení úřadům a zákonodárcům. Prověřoval by stížnosti a domáhal se nápravy.
Podle dřívější analýzy by zřízení postu dětského ombudsmana bylo nákladnější než vznik pozice zástupce nynější ombudsmanky. Autoři ale zdůraznili, že peníze a personál jsou potřeba u obou variant.
(čtk)
