Jen nepatrný krůček chyběl k tomu, aby téměř čtvrstoletá kariéra státního zástupce Tomáše Sani skončila nejpotupnějším způsobem – zbavením funkce. Právě to totiž kvůli četným průtahům navrhoval v kárné žalobě jeho nadřízený – městský státní zástupce v Praze.
Než ale Nejvyšší správní soud stačil případ projednat, došlo k uzavření dohody o vině a trestu, Saňa navíc sám požádal o přeřazení na nižší stupeň soustavy, kde jednodušší agendu už několik měsíců zvládá bez problémů a po předchozím vyhoření opět pracuje s velkou chutí. Kárný senát tedy nakonec s určitými připomínkami dohodu obsahující dvouletý finanční postih akceptoval, vyslovil však varování, že jde skutečně o poslední šanci.
Původní kárný návrh podaný v červenci letošního roku obsahoval celkem 10 případů, některé ovšem obsahovaly hned několik dílčích provinění. Neodůvodněná nečinnost trvala obvykle 4-6 měsíců, v jednom případě však atakovala hranici jednoho a čtvrt roku. Chyby se přitom týkaly nejen opožděného vyžádání právní pomoci a jiné komunikace se zahraničím při stíhání výrobců a distributorů drog, ale často rovněž zcela nepochopitelných průtahů u stěžejních úkonů řízení ve vazebních věcech.
V jednom případě se obviněný státní zástupce dopustil dokonce nezákonného postupu tím, že o stížnosti proti zahájení trestního stíhání s nařízenou vazbou rozhodl sám, namísto předání věci nadřízenému stupni. Přitěžující okolností byla také dvě předchozí kárná řízení, přičemž druhé ještě nebylo zahlazeno a jedna z aktuálně žalovaných věcí byla i předmětem předchozího řízení.
Mgr. Saňa tato pochybení nijak nepopíral, odůvodnil je tím, že zatímco od nástupu do funkce v polovině 90. let až zhruba do roku 2012 jej práce státního zástupce velmi těšila, věnoval jí maximální úsilí a neměl v práci žádné problémy, po uvedeném datu se situace zhoršila.
Důvodem mohly být stále četnější a složitější případy v oblasti nově přidělené agendy drogové problematiky a také změna rodinného stavu po narození dvou dětí. Prací byl vlastní vinou zahlcen a postupně se přestal orientovat v prioritách jednotlivých úkonů. Nakonec se svěřil do rukou odborníků, kteří konstatovali příznaky vyhoření.
Proto zažádal o přeložení z Městského státního zastupitelství v Praze na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4, kde má na starosti především trestné činy v dopravě. Změna mu prý výrazně prospěla, v nové náplni práce vidí větší smysl, protože se setkává s konkrétními lidskými osudy, příznaky vyhoření pominuly a ve svých 49 letech se cítí opět plně motivován jako na počátku své kariéry.
To potvrdila ve svědecké výpovědi i jeho nová nadřízená, obvodní zástupkyně pro Prahu 4 JUDr. Blanka Valsamisová. Saňa vše stíhá bez problémů, případy ve zkráceném řízení se čtrnáctidenní lhůtou obvykle vyřizuje do druhého dne a i ostatní lhůty plní dle interních směrnic, navíc je ochoten vypomáhat kolegům s jejich vlastní agendou. Proto stejně jako předchozí Saňův nadřízený doporučila soudu dohodu schválit.
Ještě předtím ale musel kárný senát vyřešit několik podstatných otázek. Principiální bylo už to, zda vůbec lze dohodu o vině a trestu aplikovat na kárné provinění státních zástupců, až dosud totiž NSS použil toto analogické ustanovení Trestního řádu pouze na prohřešky soudců. Právě na základě podrobného odůvodnění těchto případů nakonec dospěl k závěru, že navrhované řešení lze aplikovat i u žalobců.
Jde de facto o disciplinární řízení uvnitř soustavy na úrovni pracovněprávních sporů a dohoda vždy musí obsahovat výrok o vině a uloženém kárném opatření, výsledek tedy odpovídá závěrům vlastního řízení před kárným senátem. V původním návrhu dohody ovšem shledal senát určité nedostatky, protože v obsáhlém seznamu pochybení figurovalo několik případů, kde doba nečinnosti podle judikatury NSS nedosahovala intenzity kárného provinění – městský státní zástupce v Praze proto dohodu podle těchto pokynů upravil.
Její nové znění už kárný senát schválil včetně uloženého postihu – snížení platu o 20 % na dobu dvou let. Podle odůvodnění předsedy Petra Mikeše je smyslem kárného řízení především zajistit nápravu. Jen tehdy, pokud to není možné, lze přistoupit k ultimativnímu kroku – odvolání z funkce.
Po dobrovolné změně pracovního zařazení se přitom zdá, že Tomáš Saňa je opět schopen své povinnosti plnit a může být nadále platným státním zástupcem, což potvrdilo velmi pozitivní hodnocení obvodní státní zástupkyně pro Prahu 4. Právě to bylo pro senát klíčové – pokud by totiž i po přeřazení problémy přetrvávaly, nebyl by vlastně potrestán kárně obviněný, ale spíše jeho nová nadřízená. JUDr. Mikeš však v závěru odůvodnění vyslovil jasné varování, aby se Mgr. Saňa opět nedostal do podobných problémů jak na městském státním zastupitelství: „Jinak bychom se téměř jistě relativně brzy setkali znovu a v takovém případě si nedokážu dost dobře představit jiné kárné opatření než odvolání z funkce. Přeji vám tedy, abychom se v této místnosti už nikdy neviděli!“
Ivan Holas
