Vnitro chce bránit zneužívání azylu: Soudům určuje lhůty a ruší dvojí přezkum u občanů z bezpečných zemí

Vyloučením kasační stížnosti ve stanovených případech, zavedením lhůt pro rozhodování krajských soudů a Nejvyššího správního soudu (NSS) a novou místní příslušností chce ministerstvo vnitra urychlit azylová řízení. Zabránit chce také zneužívání této instituce řetězením žádostí, podáváním žádostí o azyl občany z tzv. bezpečných zemí a ze zemí s bezvízovým stykem a stěhováním za „lepším soudem“. ČR má nyní dvoustupňový soudní přezkum rozhodnutí o azylu, což od státu nežádá ani Ústava, ani mezinárodní právo nebo právo EU. Vyplývá to z návrhu novely azylového zákona.

V současnosti se žadatel o azyl bez ohledu na to, ze které země přišel, může proti rozhodnutí ministerstva vnitra o ne/udělení azylu odvolat ke krajskému soudu a posléze znovu podat kasační stížnost k NSS.

Podle důvodové zprávy k návrhu novely azylového zákona je trend zkracování a zrychlování azylového řízení celoevropský: „Je více než zřejmé, že obecným trendem je nastavení kratší doby řízení, a to včetně rozhodování o ochranných pobytových oprávněních a související řízení v migrační oblasti.  Tento trend je jasně patrný v návrzích nových unijních předpisů, nebo se o něm zmiňují i rozličné evaluace společných politik Evropské unie orgány a agenturami Evropské unie.
Vzhledem k propojenosti zejména členských států EU při řešení problematiky migrace a k otevřenosti hranic je tlak na větší efektivitu a rychlost řízení o to větší. Na druhou stranu je třeba najít dostatečnou rovnováhu mezi rychlostí a efektivitou na straně jedné a dostatečně řádným posouzením všech individuálních okolností konkrétního azylového příběhu při zachování nezbytných procesních záruk na straně druhé,“ vysvětluje vnitro v důvodové zprávě.

„S uvedeným cílem je spojena nejen úprava lhůt pro rozhodnutí soudu v určitých případech, ale i vyloučení přezkumu druhým soudním stupněm v určitých striktně vymezených situacích. Zde je třeba připomenout, že ani ústavní pořádek České republiky ani mezinárodní unijní právo nepožadují dvoustupňový soudní přezkum, proto se vyloučení kasační stížnosti v určitých situacích navrhuje a jeví se jako proporční,“ dodává k tomu důvodová zpráva k návrhu azylového zákona.

O návrhu novely azylového zákona Česká justice opakovaně informovala.

V EU rostou žádosti ze zemí s bezvízovým stykem

Podle informací České justice se celoevropským problémem stávají žadatelé o azyl z tzv. bezpečných zemí. A dokonce z těch států, se kterými má Česká republika a EU tzv. liberalizovaný vízový styk. Podobně jako kdysi v případě exploze žádostí o azyl občanů České republiky v Kanadě po zavedení bezvízového styku s Kanadou, dochází nyní k nárůstu žádostí o azyl ze strany osob ze zemí s bezvízovým stykem s EU jako je Ukrajina nebo Gruzie.

Jak vyplývá z poslední statistiky Evropské kanceláře pro azyl EASO, osoby ze třetích zemí, které mají zavedený s EU bezvízový styk, tvořily letos v srpnu čtvrtinu ze všech žadatelů o azyl. Například počet Gruzínců žádajících o azyl v EU stoupl o 29%, zatímco počet žádajících Iráčanů nebo Syřanů klesá (o 15% a o 11%).

Cíl vnitra: rychlé právní uvolnění pro návrat

Že žadatelé z bezpečných zemí nedůvodnými žádostmi zahlcují systém na úkor těch, kteří mezinárodní ochranu prokazatelně potřebují, je notorieta. Ministerstvo vnitra proto navrhuje vyloučit v těchto případech možnost podat kasační stížnost: „Je navrhováno vyloučení možnosti podat kasační stížnost v určitých striktně vymezených, méně problematických situacích, pokud jde o řízení o mezinárodní ochraně. Nový odstavec 7 tyto situace taxativně vyjmenovává.

Konkrétně se navrhuje vyloučit možnost podat kasační stížnost v případech další opakované žádosti (tedy třetí a další žádosti o mezinárodní ochranu), v případech, kdy je žádost zamítnuta jako zjevně nedůvodná, protože žadatel přichází z bezpečné země původu, žadatel vzal svou žádost o udělení mezinárodní ochrany výslovně zpět a pokud by se kasační stížnost týkala zastavení řízení u žadatele, který je občanem Evropské unie, mezinárodní ochrana mu byla udělena již jiným členským státem EU anebo jiný členský stát je příslušný k posuzování žádosti o ochranu podle tzv. dublinského nařízení,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Irena Válová