Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti bratrů Zemkových, potvrdil tak nepodmíněné tresty v kauze chomutovských solárních elektráren. Zároveň soud odmítl stížnosti čtyř dalších aktérů kauzy. Kromě Alexandra a Zdeňka Zemkových se na soud obrátili Vladimír Čimpera, Jaroslav Krym, Karel Šupina a Jan Hudeček. Z výroku ÚS vyplývá, že oba Zemkové jsou ve výkonu trestu. Krajský soud v Brně dne zprostil obžaloby bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou, a stejně rozhodl i u bývalé vedoucí odboru licencí ERÚ Michaely Schneidrové.
Odsouzení uplatnili celou řadu námitek, od kritiky soudců, kteří se případem zabývali, přes výhrady k právnímu hodnocení až k uloženým trestům. Zemkové také tvrdili, že se žádného trestného činu nedopustili, byli prý odsouzeni jen za to, že v pozici statutárních orgánů podepsali předávací protokol. ÚS musel námitky pro přehlednost rozčlenit do skupin a očíslovat, nakonec ale nenašel žádný důvod k zásahu. „Ústavní soud připustil pochybení soudů, ale podle něj nejde o pochybení, která by dosáhla ústavních rozměrů. Tedy se prakticky není možné nikde ničeho dovolat, přestože zcela evidentní pochybení zde jsou,“ uvedl v reakci majitel holdingu Z-Group, který obě elektrárny vlastní, Zdeněk Zemek starší.
Podle Zemka se Ústavní soud navíc některými zcela zásadními námitkami a popsanými chybami soudů vůbec nezabýval. „Některá závažná pochybení obecných soudů Ústavní soud zcela bagatelizuje a vůbec je neřeší,“ říká Zemek a dodává: „Všech šest rozsáhlých ústavních stížností poukazovalo na porušení hned několika základních zásad a principů trestního práva. Rozsudky nekorespondují s tím, co bylo během líčení dokázáno, některé důkazy soudy zcela ignorovaly, odsouzeným neprokázaly úmysl a kriminalizovaly správní řízení, jehož výsledkem má být udělení nebo neudělení licence, nikoli trestní postih. Trestněprávní odpovědnost vůči některým odsouzeným vyvozují třeba jen z toho, že ti byli statutárními orgány společnosti. Klíčové také je, že Energetický regulační řad (ERÚ), který licence oběma elektrárnám vydal, ani nemohl být uveden v omyl, protože fyzicky provedl kontrolu stavu elektráren. Kontroloři Energetického regulačního úřadu si stav elektráren ověřovali osobně. Soudy také zcela chybně vypočítaly hrozící škodu. Nevzaly do úvahy, že elektrárny by prodávaly energii za cenu nižší, ani to, že obě elektrárny byly už v době, kdy bylo o licence teprve požádáno, téměř zcela dokončené a chyběly jen marginální nedodělky, tedy by se měla i jen teoreticky vzniklá škoda počítat pouze z nedokončené části elektráren. Takto bych mohl dále pokračovat ve výčtu řady dalších zcela zásadních pochybení soudů v této kauze,“ uvedl ve vyjádření zaslaném České justici.
Mezi další skutečnosti, na které ústavní stížnosti poukazovaly, bylo například to, že Energetický regulační řad (ERÚ), který licence oběma elektrárnám vydal, nemohl být uveden v omyl, protože fyzicky provedl kontrolu stavu elektráren. Kontroloři Energetického regulačního úřadu si stav elektráren ověřovali osobně a licenci jim poté udělili. V neposlední řadě podle ústavních stížností státní zástupce v obžalobě sečetl, za kolik peněz by obě elektrárny společně byly schopny prodat elektrickou energii, kdyby ji dodávaly dvacet let za výhodnější cenu, a dospěl k částce 1,3 miliardy korun. Celou tuto částku pak považoval žalobce i soudy za škodu. Srovnávali přitom variantu, kdy elektrárny byly stoprocentně dokončené s variantou, že neexistovaly vůbec. Nevzali přitom podle stížností do úvahy například to, že elektrárny by prodávaly energii za cenu nižší, ani to, že obě elektrárny byly téměř dokončené už ve chvíli, kdy bylo o licence vůbec poprvé požádáno, tedy by se měla i jen teoreticky vzniklá škoda počítat pouze z nedokončené části elektráren.
Za pozornost v odůvodnění čerstvého usnesení stojí i to, že podle Ústavního soudu nebyly obě elektrárny dokončeny ani z části (jinými slovy vůbec neexistovaly), přestože v řízení před obecnými soudy se jednoznačně prokázalo, že elektrárny byly už v době, kdy bylo o licence teprve požádáno, téměř zcela dokončené a chyběly jen marginální nedodělky.„Pokud jde například jen o právo na zákonného soudce, pak základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Ústavní soud ve svém odůvodnění říká, že stěžovatelé začali vznášet námitky až po vyhlášení odsuzujícího rozsudku prvostupňového soudu. Poruší-li kterýkoliv soud základní práva a svobody, a jsou-li ústavní práva nepromlčitelná, tak za hrubé chyby soudu musí nést soud odpovědnost a nemůže základní práva a svobody vykládat nijak jinak,“ uvedl dále Zdeněk Zemek starší k rozhodnutí.
Aktéři případu byli odsouzeni za přípravu podvodu kvůli vyšší výkupní ceně elektřiny. Jednali podle soudů koordinovaně, aby uvedli v omyl Energetický regulační úřad a získali licenci před koncem roku 2010, tedy za výhodnějších podmínek.
„Licence byla získávána pouze a jen s cílem obohatit se a její získání bylo přirozeným mezistupněm k tomuto obohacení se,“ stojí v usnesení ÚS.
Bratři Zemkové dostali nepodmíněné tresty šest let a devět měsíců vězení. Čimpera si vyslechl čtyřletý trest, Krym si má odpykat sedm let. Šupina dostal 5,5 roku a Hudeček sedm let vězení nepodmíněně.
Přes soudem stanula také bývalá ředitelka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Její trest ale zrušil Vrchní soud v Olomouci, další obžalované Michaely Schneidrové se zastal Nejvyšší soud. Případ proto částečně znovu otevřel Krajský soud v Brně a obě osvobodil. Obě ženy obžalované ze zneužití pravomoci v úterý u soudu opětovně vinu odmítly, dnešního vyhlášení rozhodnutí se neúčastní. „V žalobním návrhu označený skutek není trestným činem,“ uvedl předseda senátu Aleš Novotný.
Mluvčí holdingu Z-Group Miroslav Slaný nedávno ve vyjádření uvedl, že v kauze chomutovských solárních elektráren „jde o naprosto zvrácenou právní konstrukci a o nesmyslnou kriminalizaci správního řízení“. V době, kdy chomutovské elektrárny získaly licence, byly prý zcela dokončené. Státní zástupce podle Slaného obžaloval několik lidí z pokusu o podvod jenom proto, že požádali o licenci a během první kontrolní prohlídky, která předcházela udělení licence, byly zjištěny marginální nedodělky. Na vyšší výkupní cenu z roku 2010 nakonec podle Slaného elektrárny vůbec nedosáhly.
Obžalobě pro solární podvod čelí v jiném procesu také miliardář Zdeněk Zemek starší, otec bratrů Zemkových.
(čtk, epa)
