Dlužníci, kteří čelí více exekucím, by mohli mít do budoucna jednoho exekutora. Věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Předpokládá to vládní novela, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Dolní komora dala zároveň šanci také poslaneckému návrhu na zavedení místní příslušnosti exekutorů. Rovněž tato předloha předpokládá slučování exekucí.
Oba návrhy nyní posoudí ústavně-právní a sociální výbor. Budou na to mít prodlouženou lhůtu 80 dnů. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že obě varianty jsou možné. Je ale podle ní nutné sladit je tak, aby fungovaly v praxi.
Vládní návrh by měl vést k omezení počtu podávaných exekučních návrhů i množství vícečetných exekucí. Povinná záloha by podle zdůvodnění vedla věřitele ke zvážení, zda jsou majetkové poměry dlužníka takové, že by pohledávka mohla být úspěšně vymožena. Nehradila by se například v případě vymáhání výživného. Slučování exekucí proti stejnému dlužníkovi by měla snížit náklady řízení. Všechna řízení by se soustředila u exekutora, který zahájil první exekuci.
Předloha také zavádí tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel zastavit bezvýslednou exekuci i bez návrhu a bez souhlasu věřitele. Věřitel by postup mohl odvrátit další zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle devět let. Zaměstnavatelé by měli nárok na paušální náhradu nákladů za úkony, které musí učinit při exekuci zaměstnance srážkami z jeho mzdy. Měla by činit by 50 korun měsíčně.
Předloha skupiny poslanců v čele s Piráty by zavedla místní příslušnost exekutorů podle krajů. K jednotlivým případům by se exekutoři přidělovali na základě takzvaného kolečka. V současnosti si exekutora volí věřitel. Exekuce mířící na jednoho dlužníka pod jednoho exekutora by se slučovaly podle místa dlužníkova pobytu.
Zavedení takzvané teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s místní příslušností nesouhlasí. Vládní návrh komora kritizuje jako nepřehledný a matoucí pro účastníky řízení i jako složitý pro exekutory a soudy. Domnívá se, že schválení novely by exekuce prodloužilo a dlužníci by nakonec zaplatili více. Přidělování případů exekutorským úřadům podle adresy trvalého bydliště dlužníka v praxi zcela postrádá smysl. Z analýzy databáze exekucí aktuálně vedených na více než 200 tisíc dlužníků jsme zjistili, že se v praxi pouze necelá pětina z nich zdržuje na této adrese. Blízkost mezi exekutorem a dlužníkem, které zastánci dané změny chtějí docílit, by tak byla pouze formální. Zároveň není ani potřebná, neboť většina dlužníků exekutorské úřady nenavštěvuje a veškerá komunikace může bez problémů probíhat na dálku. Z toho hlediska by dlužníkům daleko více pomohlo zlepšení dostupnosti exekutorských úřadů, například v podobě určitého minimálního počtu úředních hodin. „Koncentrace exekucí na jednoho dlužníka k jednomu exekutorovi nebude pro dlužníka znamenat zásadní přínos a nepovede k vymožení dluhu. Jen exekutora, věřitele i dlužníka zatěžuje dalšími zbytečnými náklady, přestože náš právní řád dávno nabízí možnost kolektivního řešení dluhů v insolvenčním řízení. Z hlediska zatížení součinnostních subjektů jako banky či zaměstnavatelé by bylo daleko přínosnější rozšíření Centrální evidence exekucí, ve které by exekutoři nově sdíleli všechny zjištěné údaje a eliminovali tak opakované dotazy,“ uvedl pro Českou justici exekutor Lukáš Jícha.
(čtk, epa)
