Na jedné straně jsou v ČR okresní soudy, které mají ke stovce soudců, na druhé straně stojí třeba Okresní soud v Rokycanech, který jich má pouze osm. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského tak dochází k asymetrii, kterou je nutné odstranit. Na konferenci Nejvyššího soudu Efektivita a kvalita českého soudnictví – hodnocení a perspektivy v Senátu proto vyzval k „totální revizi soustavy soudů v ČR“.
Optimální model podle by podle Rychetského měl vypadat tak, že prvním stupněm soustavy by byly nalézací soudy, na druhém soudy apelační (odvolací) a nejvyšší soudy by byly výlučně kasační instancí.
O možnosti překreslení soudní mapy se v justici hovoří již dlouho. Naposledy se tématu chopila ministryně spravedlnosti Marie Benešová, na kterou se snesla kritika kvůli myšlence, že by mělo dojít ke zrušení vrchních soudů a vytvoření třístupňové soustavy.
Předseda Ústavního soudu také kritizoval některé soudce za „procesualistickou posedlost“ nebo za snahu posilovat apelační prostředky na úkor revizní apelace. Reagoval tak na dojem, který často panuje v české společnosti nebo vyplývá z různých průzkumů veřejného mínění – česká justice je pomalá a na rozhodnutí se čeká nepřiměřeně dlouho. Rychetský upozornil, že tento názor nesdílí a že tyto dojmy vyvolává současná doba, kdy dochází k hypertrofii práva a absurdním projevům moderních demokracií. Vzpomněl například na případ, kdy v USA dítě žaluje své rodiče kvůli tomu, že se jim narodilo ošklivé.
Přiznal, že problémem tuzemské justice je například přetrvávající nejednotnost judikatury nebo chronické neduhy v oblasti insolvenčního řízení. Každý soudní systém má své limity, na ty podle Rychetského narazila tuzemská justice na konci 90. let. Soustava pak zákonitě začne generovat chyby, vrší se nové prostředky nápravy nebo dokonce nové soudy a spravedlnost se pak nalézá až za hranicemi naší země.
Místopředseda NS Roman Fiala ve svém příspěvku upozornil na to, že důraz na formu, před čímž varoval Rychetský, je důsledkem reakce na přílišnou složitost norem. Formalismus je pak jakousi obranou před složitým rozhodováním ve věci samé. Zmínil také otázkou rozsahu odůvodňování soudních rozhodnutí, kdy se často od soudců vyžadují příliš podrobná odůvodnění.
Fiala upozornil, že NS výrazně pomohla novela občanského soudního řádu, která umožnila NS odmítat mnohem častěji dovolání v případech, která podle něj nepatří před NS. A právě pro požadavek na odůvodňování rozhodnutí NS o nepřípustnosti dovolání Fiala jen „těžko hledá důvody“. Nedostatečné odůvodnění rozhodnutí NS o nepřípustnosti je často terčem kritiky právě ze strany Ústavního soudu.
Tématem konference je zhodnocení stavu českého soudnictví, a to zejména z hlediska délky soudního řízení a kvality soudního systému. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal ve svém příspěvku vyzdvihl dobrou spolupráci se Senátem. I podle něj je veřejnost je většinou informována, že řízení trvá dlouho, ale statistiky ukazují něco jiného. V evropském srovnání se pak ve výkonnosti justice umísťujeme spíše v první třetině zemí, a to u většiny agend. Justice je také závislá na materiálním zabezpečení, upozornil Šámal s tím, že nezakrývá, že justice má i problémy.
Těmi zásadními jsou například dlouhotrvající soudní řízení, kde častým důvodem je tzv. soudní ping pong. Odvolací soudy podle Šámala často věci zbytečně vrací soudům prvoinstančním, aniž by svá rozhodnutí řádně a dostatečně odůvodnily. Připomněl také, že rychlost rozhodování nezaručuje spravedlnost a že je důležité hledat rovnováhu mezi více faktory soudního řízení.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová připomněla, že české soudnictví patří mezi rychlé systémy u občanských a obchodních sporů. Složitější situace panuje u správního soudnictví. Výhodu ČR Benešová spatřuje ve funkčním systému datových schránek, které soudům umožňují provádět úkony vůči účastníkům řízení elektronicky. Práci soudů by měl dále zkvalitnit a usnadnit elektronický soudní spis. Ministryně slíbila, že se jeho zavedení bude snažit urychlit.
Ze statistik ministerstva spravedlnosti vyplývá, že u okresních soudů loni činila délka civilních řízení v průměru 276 dní, což je o 22 dní méně než předloni. Trestní řízení se v loňském roce naopak o den prodloužilo, a trvalo tak průměrně 202 dní. Rovněž u krajských soudů se délka civilních řízení zkrátila a délka trestních řízení vzrostla. Mezi jednotlivými soudy ovšem i loni panovaly výrazné rozdíly. Správní řízení, která se nejčastěji týkají pobytu cizinců, azylu či daňové problematiky, pak loni u krajských soudů trvala v průměru 440 dní.
Eva Paseková, Petr Dimun, čtk
