Lékem na přeplněné věznice má být elektronický monitorovací systém pro podmíněně propuštěné i dlouho plánovaný první probační dům. Elektronické náramky a probační dům mají státní rozpočet zatěžovat mnohonásobně méně než pobyt odsouzených ve věznicích. Finanční prostředky, které Probační a mediační služba ušetřila na monitorovacím systému, mohou posloužit právě k vybudování probačního domu. Vyplývá to z materiálu pro vládu, který má Česká justice k dispozici.

Probační a mediační služba uzavřela v roce 2017 smlouvu na zavedení monitorovacího systému pro odsouzené k trestu domácího vězení s izraelskou společností SuperCom. V důsledku toho mělo dojít k výrazné úspoře. Původně se plánovalo, že bude projekt ukončen v roce 2021, ale nabral zpoždění z důvodu řízení u ÚOHS i v následné implementaci projektu. Uzavřen bude až v září 2024, tedy 6 let od uvedení elektronického monitorovacího systému do provozu.

Ministerstvo spravedlnosti přidělilo Probační a mediační službě na zavedení monitorovacího systému finanční prostředky ve výši 190,7 milionů korun (z toho přibližně 158,9 milionu korun bylo určeno na pořízení monitorovacího systému a dalších 31,8 milionů na systémovou podporu).
Na monitorovací systém podmíněně propuštěných jakožto represivní projekt nebylo možno čerpat původně uvažované dotace z fondů EU. Probační a mediační služba eviduje v nárocích z nespotřebovaných výdajů celkovou částku 90,8 milionů korun.

Ještě přibližně 54,1 milionů korun spolkne provoz systému. Ze zbývající částky 36,7 milionů nespotřebovaných výdajů plánuje Probační a mediační služba pořídit padesát vozidel potřebných k obsluze monitorovacího systému, provést rekonstrukci středisek služby ve Frýdku Místku a Olomouci a konečně vybudovat dlouho diskutovaný první český probační dům.

Mohlo by vás zajímat

Část finančních prostředků vyčleněných pro elektronický monitorovací systém bude využita na rozvoj monitorovacího softwaru, jež se dodavatel zavázal v souvislostí s realizací smlouvy poskytnout. Další část nespotřebovaných prostředků připadne na nákup nových náramků.
Těch by mělo být v konečném stavu 1700 kusů. Provoz se neobejde bez celkového počtu 2200 základových stanic, jelikož na monitoring jedné osoby je potřeba více než jedna základová stanice. Probační služba plánuje dokoupit i mobilní zařízení a další alkoholtestery.

Dům pro návrat do života

V polovině letošního listopadu přitom Ministerstvo spravedlnosti evidovalo aktuální počet 159 osob monitorovaných prostřednictvím elektronického monitorovacího systému. V této souvislosti uvádí, že se jednalo o 114 osob v trestu domácího vězení, 41 osob v režimu nahrazení vazby dohledem a 4 osoby, které byly podmíněně propuštěny s dohledem.

Pilotní projekt probačního domu byl realizován v azylovém domě v Ostravě-Koblově, zapojilo se do něj celkem 14 propuštěných. Přes počáteční obtíže s pilotním projektem je výstavba probačních domů jednou z priorit Probační a mediační služby. Nyní si vytipovala několik měst, kde by mohla první probační dům vybudovat. Dům má pomoci podmíněně propuštěným pachatelům se začleněním do běžného života a zabránit tak jejich recidivě. O získání objektu, který by bylo možno využít jako probační dům s kapacitou dvaceti míst, momentálně probíhají jednání. Uvažuje se například hasičském areálu v Písku. Náklady na vybudování domu jsou odhadovány na 15 milionů korun.

Probační a mediační služba hospodaří také s přibližně 44 miliony korun, které jí byly pro období let 2019 až 2021 přiděleny ze státního rozpočtu. Jelikož potřeby rozvoje elektronického monitorovacího systému bude možno uspokojit z nespotřebovaných výdajů z minulých období, bylo po domluvě s Ministerstvem spravedlnosti navrženo využít rozpočtové prostředky na kompletní rekonstrukci největšího střediska Probační a mediační služby, a to budovy CH Na Míčánkách. Celkově by rekonstrukce měla stát 195 milionů korun, přičemž pro rok 2020 bylo v této souvislosti kapitole resortu spravedlnosti přiděleno 50 milionů. Další finanční prostředky by byly zajištěny v rámci rozpočtu kapitoly, včetně přesunu z rozpočtu elektronického monitorovacího systému.

Veronika Hejná