Na začátku prosince zamíří předseda senátu Městského soudu v Praze Kamil Kydalka znovu před kárný senát. Česká justice získala obsah kárné žaloby, kterou na něj podal předseda Libor Vávra. Kydalka podle ní měl způsobit průtahy „svou nečinností a záměrnou nekoncentrovaností řízení“. Zákonem dané lhůty měl soudce překračovat až stonásobně. Vávra zpochybňuje jeho zájem o práci soudce a jako trest mu navrhuje snížení platu o třicet procent na dobu dvou let. Alternativně ovšem uvádí, že by měl Kydalka jako soudce skončit. Sám Kydalka odmítá překračování lhůt. Vedení soudu se ho podle něj snaží zbavit, protože je kritický k justici jako celku.
Kárná žaloba taxativně vyjmenovává sedmnáct případů, kdy měl Kamil Kydalka odročovat několik soudních jednání. Týkají se například daňových deliktů, úvěrových podvodů či trestné činnosti spojené s drogami. Podle Vávry byl Kydalka v jednotlivých vecech nečinný i měsíce a mnohonásobně překračoval lhůty dané trestním řádem. Kárný žalobce často zmiňuje Kydalkovy zdravotní potíže a z nich plynoucí pracovní neschopnost, věci podle něj protahoval ale i v době, kdy na „neschopence“ nebyl. Zmiňuje například trestní věc, která v prosinci 2018 napadla do Kydalkova senátu jako vazební a dodnes v ní neproběhlo ani jedno hlavní líčení. Obžalovaní byli pouze propuštěni z vazby, což není úkon směřující k rozhodnutí věci. V rozhodném období byl podle návrhu Kydalka v pracovní neschopnosti 186 z celkem 857 pracovních dní.
V další věci podle Vávry nebyl učiněn žádný úkon tři roky. „Průtahy v této věci jsou zcela flagrantní a neomluvitelné, prokazují nulový zájem kolegy Kydalky o práci soudce. Těžko si představit účelovější a liknavější přístup,“ uvádí Vávra s tím, že přístup soudce je o to horší, že je z minulosti znám jako zkušený a erudovaný odborník. Průtahy tak dle kárné žaloby nejsou způsobeny neodborností či procesní bezradnosti jako v některých jiných případech kárně žalovaných soudců, ale snahou se vyhýbat práci. „Je využita každá sebemenší záminka k odročení věci,“ stojí v návrhu.
V dalším případu, kdy bylo třeba vyžádat „relativně jednoduchou“ zahraniční právní pomoc, měl Kydalka podle Vávry postupovat „nesoustředěně a liknavě“ a opět způsobit průtah. V jiném případu měl předseda senátu opomenout zařídit eskortu obžalovaného ve výkonu trestu a tak měl sám zavinit nemožnost projednání věci v hlavním líčení.
Provinění nejvyšší závažnosti
Hlavním důvodem průtahů má ale být odročování věcí. „Odročení by mělo být institutem výjimečným, byť u rozsáhlejších věcí, kdy je předvoláván větší počet osob, je v praxi spíše pravidlem,“ konstatuje Vávra v návrhu. Odročování v některých případech předsedy senátu Kydalky je podle něj porušením trestního řádu i „odepřením spravedlnosti“ a jde o „kárné provinění nejvyšší závažnosti“.
„Pokud je rozhodnutí ve věci dokonce vícekrát odsouváno, lhůta překročena v součtu takřka stonásobně, jde o postup neomluvitelný, nepochopitelný, neakceptovatelný,“ dodává kárný navrhovatel. Výkonnost Kydalky proti ostatním soudcům Městského soudu v Praze byla v roce 2016 podle kárné žaloby na 58 procentech. Další rok se ale Kydalka dostal na nadprůměrnou výkonnost 107 procent. Loni a letos jeho výkonnost měla opět klesnout na 42 resp. 43 procent oproti kolegům. Kromě nízké produktivity práce se pak podle Vávry rozhodnutí Kydalkova odvolacího senátu vyznačují značnou měrou zrušených rozhodnutí. „Popsané má fakticky za následek, že početně skončí kolega zdánlivě více věcí než ve skutečnosti, neboť jednu a tutéž věc vykáže, díky zrušení, jako skončenou vícekrát,“ dodává předseda soudu a připomíná, že soudci dočasně kvůli nemocenské zastavil nápad. „Jsou až do krajnosti využívány postupy umožňující nesoudit a vrátit věc k došetření.“
Podle Kydalky je zarážející, že na něj byla žaloba podána bez předchozí konzultace ze strany vedení soudu a o kárné žalobě se dozvěděl až od České justice. „Postup vedení soudu je pro mě zarážející o to více, že předseda soudu byl můj spolužák z vysoké školy a známe se již cca 37 let. Na mě osobně celá věc dělá dojem, že vedení soudu má snahu se mě zbavit, jelikož vystupuji v řadě případů poměrně kriticky ke stavu justice jako celku,“ uvedl v reakci na kárnou žalobu s tím, že s předsedou Vávrou konzultoval, že jej čeká těžká operace kolene a svá hlavní líčení bude muset odročit. „Pokud jde o odročování, zde mohu uvést, že příčina je v množství objemných věcí s velkým množstvím obžalovaných, svědků, znalců a i listinných důkazů. Navíc jsem měl v poslední době poměrně řadu zdravotních problémů. Během jednoho kalendářního roku jsem byl na dvou operacích, byl jsem také účasten dopravní nehody v 90 kilometrové rychlosti. Rovněž jsem měl problémy s opakovanými virózami. Doby odročení jsou ale závislé i na možnostech členů senátu,“ vysvětluje průtahy Kydalka. Podle svých slov se pohybuje francouzských holích a má mnoho zdravotních komplikací dohromady, vliv na jeho stav má i prodělaná mozková příhoda. „I přes problémy s bolestmi krční páteře, které jsem řešil pomocí paralenu, jiné analgetikum na bolest po CMP nemohu a ani nesmím brát, jsem do práce nastoupil. Během této neschopenky se rozhodlo, že dne 23.4.2019 budu operován s meniskem. S tímto problémem jsem doma i nadále,“ vysvětluje předseda senátu.
Věnuje se médiím a politice
Překračování lhůt daných trestním řádem odmítá. „Systém je u nás nastaven tak, že v době cca 10 dní před koncem lhůty přijde od vedoucí kanceláře upozorňující e-mail na tuto skutečnost. Vždy jsme řešili prodlužování věcí s asistentkami,“ vysvětluje soudce. „Pokud je mi vyčítáno, že některé mé věci jsou přidělovány jiným kolegům, tak to mě samozřejmě mrzí, ale i já jsem obdržel řadu věcí z jiných senátů pro nemoci jejich předsedů, nebo po jejich odchodu do důchodu,“ brání se Kydalka.
Vávra považuje provinění závažná, protože podle něj v součtu ilustrují soudcův nezájem o práci a neochotu se práci soudce věnovat. Své síly podle kárného návrhu soudce směřuje například na mediální aktivity a politický život. „Jen soudce příkladně a bezvadně plnící své povinnosti v rámci výkonu soudnictví může být respektovaným hlasem v diskuzi o společenských problémech, samozřejmě pokud vyjádření odpovídá vážnosti soudcovského stavu a je přiměřeně formulované,“ míní předseda soudu.
Podle něj je soudce zjevně lhostejný k osudům desítek obžalovaných i poškozených lidí, které soudí a tak za jediné odpovídající řešení považuje, aby svlékl talár. Takový trest v textu kárné žaloby „alternativně“ navrhl i kárnému senátu. Primárně navrhuje srážku z platu z důvodu, že soudce byl mnoho let bezúhonný. Stav vyhoření není podle Vávry u soudců ojedinělý, je ale k němu třeba postupovat konstruktivně, což se podle něj v tomto případě neděje a Kydalka tak kromě poškozování účastníků řízení nepřispívá k dobrému obrazu justice jako celku.
Předchozí kárné žalobě soudce čelil kvůli výrokům do médií o amnestii Václava Klause, kdy na kameru obecně hovořil o možnosti, že si aboliční část amnestijního rozhodnutí, tedy zastavení vleklých trestních stíhání, někdo objednal a zaplatil a že něco podobného je podle něj v Česku možné. Podle NSS je takové vyjadřování u soudce nevhodné a Kydalka si po vleklém řízení nakonec z Brna „odnesl“ důtku.
Poprvé stanul před kárným senátem v roce 2015 kvůli tomu, že vstoupil do debat kolem komunálních voleb obci Mnichovice. Senát ho v roce 2015 uznal vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby.
Nejvyšší správní soud projedná nejnovější kárnou žalobu 4. prosince v Praze, předsedou senátu je Karel Šimka.
Eva Paseková
