Více než tři desítky odborníků přijely do Brna na veřejnou konzultaci o budoucnosti dozoru nad zadáváním veřejných zakázek , která se konala na půdě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. . Účastníci probrali celou řadu témat důležitých pro zadavatele a dodavatele při přezkumu veřejných zakázek. Na jednání rovněž rezonoval požadavek nevládních organizací na transparentní pravidla pro jmenování členů do rozkladových komisí, jejichž členy jmenuje předseda ÚOHS.
Zhodnocení stávajícího fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pohledem organizací, které jsou připomínkovými místy při schvalování nové legislativy a případné návrhy na budoucí změny. To bylo hlavním účelem veřejné konzultace v sídle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Sjelo se na ni více než 30 odborníků z vládních i nevládních institucí. Místopředseda ÚOHS Petr Solský představil výsledky dotazování, které jeho kolegové uspořádali.
ÚOHS na základě Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2018 až 2022 a Akčního plánu boje s korupcí na rok 2019 stanovil okruh témat, která jsou předmětem veřejných konzultací:
- Podávání podnětů v oblasti veřejných zakázek k ÚOHS
- Délka rozhodovacího procesu před ÚOHS (zejm. ve druhém stupni a celková lhůta pro vydání rozhodnutí)
- Způsob rozhodování v druhoinstančním řízení
Celkově se na ÚOHS vrátily připomínky od 45 institucí, což je asi polovina oslovených. Některé oslovené subjekty uvedly, že se do veřejných konzultací nezapojí. Františka Kučeru z Ministerstva spravedlnosti, které je gestorem naplňování protikorupční strategie, nejvíce zajímalo, proč odpověděla ani ne polovina dotázaných subjektů. Jeho otázka však byla spíše řečnickou.
Zástupce Akademie věd zajímalo, jestli se už nějak řešil přístup ÚOHS do elektronických systémů pro zadávání veřejných zakázek. Podle místopředsedy Solského je jedním z požadavků, které zazněly od subjektů v rámci konzultací, aby měl ÚOHS přístup do elektronických nástrojů pro veřejné zadávání s cílem usnadnit práci zadavatelům a omezit posílání mnoha datových zpráv, protože jsou objemově omezené. David Dvořák z České komory autorizovaných inženýrů na plénu vyzdvihl oborový požadavek na zřízení specializovaného orgánu ve formě „dohodovací komise“, která by mohla pomoci řešit spory mezi zadavateli a dodavateli ještě před případným zahájením správního řízení před ÚOHS. „Zakázky jsou stále složitější a ne všechno se nedá jasně napsat na papír,“ řekl Dvořák. Jeho požadavek podpořila také Romana Derková z „Bylo by dobré, kdyby si strany vyříkaly své názory u jednoho stolu, protože mnohdy je ta situace opravdu složitá. Některé členské státy EU tuto praxi mají,“ řekla Derková. Smysl tohoto opatření naopak neviděl zástupce Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Pavel Král. Podle něj by ani ústní jednání neurychlilo rozhodování ÚOHS. Na to reagoval místopředseda ÚOHS Petr Solský, že se o takovém „dohadovacím“ orgánu prozatím neuvažuje.
Dalším požadavkem, který zazněl byla větší transparentnost při jmenování členů rozkladových komisí na II. stupni rozhodování. Právě tyto komise dávají předsedovi ÚOHS doporučení, jak má v konkrétních případech druhostupňového rozhodnutí postupovat.
Právní analytik neziskové organizace Frank Bold, která se podílí na aktivitách Rekonstrukce státu, Věnek Bonuš ve svém příspěvku řekl, že stávající stav, kdy členy rozkladové komise jmenuje přímo předseda úřadu, dává prostor k možné systémové korupci. Proto by podle něj bylo vhodné, aby vznikla transparentní pravidla pro jmenování do těchto komisí. Lenka Dudová z Úřad vlády s návrhem také souhlasila. „Mohou být stanovena na základně vnitřní diskuse ÚOHS, ale jasná by být měla,“ řekla Dudová. Bonuš také kritizoval, že v současné době není stanoveno funkční období místopředsedů a proto se v rukou samotného předsedy koncentruje značná moc, což neziskovým organizacím vadí. „Jedna osoba má vliv na rozhodnutí. V prvním kole nepřímo, v druhém přímo, protože rozhoduje sám, pouze na doporučení rozkladové komise, se kterou nemusí souhlasit,“ řekl Bonuš.
Iveta Pospíšilíková, která řídí II. rozkladový stupeň antimonopolního úřadu, ostře odmítla nařčení zástupců Frank Bold, že by předseda ÚOHS nerespektoval rozhodnutí komise. „Jsou tři komise, které v druhém stupni rozhodují. Každá má 10 členů. Navíc nikdo neovlivňuje, který případ dostane která komise. Takže kdyby někdo chtěl jejich rozhodnutí ovlivnit, musel by ovlivnit 30 lidí, což je asi nereálné,“ řekla Pospíšilíková. Místopředseda ÚOHS Petr Solský upozornil, že rozkladové komise ÚOHS jsou jmenovány zcela stejný, způsobem jako u jiných ústředních orgánů státní správy a ministerstev. Současně slíbil, že téma nominace členů rozkladových komisí projedná s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a doporučení na vytvoření pravidel pro jmenování členů rozkladových komisí bude jedním z výsledků těchto veřejných konzultací.
Zajímavá diskuse se také strhla okolo možnosti, že by zaměstnanci ÚOHS mohli získat přístup do elektronických nástrojů, jejichž prostřednictvím se vyhlašují veřejné zakázky. Tím by se usnadnilo získávání zadávacích dokumentací i nabídek jednotlivých uchazečů, které se dnes posílají prostřednictvím datových schránek často na několikrát, jelikož tyto mají omezenou datovou kapacitu. Solský zdůraznil, že by přístup zaměstnanců ÚOHS zanechával digitální stopu, aby bylo jasné, jaké dokumenty si stáhli a kdy. Pokud by takovou možnost zaměstnanci antimonopolního úřadu získali, byla by především směřována jen certifikované elektronické nástroje, včetně NEN. Tato možnost bude probrána v rámci přípravy novely zákona o zadávání veřejných zakázek společně s MMR.
Jiří Reichl, Ekonomický deník
