Účty na sociálních sítích, za jejichž užívání uživatel platí třeba i poskytnutím svého jména a elektronické adresy, budou podléhat spotřebitelskému zákonu – pokud tato data nejsou shromažďována ze zákona nebo kvůli poskytnutí samotné služby. To znamená, že i tato služba bude muset být poskytována bez vad. Vyplývá to z novely občanského zákoníku. Novela by měla donutit zaměstnavatele zaměstnat více lidí a tím přinést více peněz do státního rozpočtu, uvádí v důvodové zprávě ministerstvo spravedlnosti.
Novelou spotřebitelské části občanského zákoníku ministerstvo spravedlnosti do zákoníku transponuje příslušné směrnice Evropské unie. O tom, že kvůli tomu vůbec poprvé vzniká definice digitálního obsahu a na podnikatele budou uvaleny další povinnosti Česká justice už dříve informovala.
Podle důvodové zprávy by měla novelizace rovněž přinést více peněz do státní kasy. „Z úvah unijního normotvůrce o tom, že směrnice přispějí k hospodářskému růstu, by bylo možné vyvozovat, že tento růst se pozitivně promítne i do sociální oblasti (např. v oblasti vyšší zaměstnanosti či ve formě většího množství prostředků ve státní pokladně na sociální věci). Směrnice jako jeden ze svých pozitivních dopadů uvádějí zvýšení kvality života osob v důsledku vyšších požadavků na kvalitu zboží a na lepší dostupnost digitálního obsahu a digitálních služeb,“ uvádí se doslova v oddílu „Sociální dopady“ důvodové zprávy.
Co je digitální služba
Kromě digitálního obsahu upravuje novela rovněž digitální služby. „Digitální služba, tak jak je vymezena ve směrnici č. 770/2019, vykazuje znaky různých typových smluv. Nejblíže je patrně smlouvě služební (jakožto závazek k určité činnosti), která však není v občanském zákoníku upravena, a smlouvě nájemní (jakožto závazek k přenechání věci k dočasnému užívání). Často nepůjde jen o vykonávání určité činnosti, ale o pouhé zpřístupnění určitého uživatelského prostředí,“ vysvětluje důvodová zpráva charakter této komodity.
„Digitální službou je služba, která uživateli umožňuje vytvářet, zpracovávat, uchovávat nebo přistupovat k datům v digitální podobě nebo sdílet a jinak nakládat s daty v digitální podobě vytvořenými tímto uživatelem nebo jiným uživatelem digitální služby, včetně technologie „software-as-a-service“. Jde například o služby sdílení video-, audio- či jiných souborů, zpracovávání textu, digitální hry nebo hry nabízené v prostředí „cloud computing“ a sociálních médií,“ uvádí se v důvodové zprávě.
U spotřebitele se odměnou rozumí i poskytnutí dat
Jak dále vyplývá z důvodové zprávy, digitální službou je za určitých podmínek i založení účtu na sociální síti: „Směrnice č. 770/2019 se obecně vztahuje na úplatné závazky, kde je spotřebitel povinen zaplatit cenu (v penězích). Úplata může být poskytnuta i formou poukázky nebo kupónu, které vyjadřují také peněžitou hodnotu. V praxi existují obchodní modely, v nichž jsou digitální obsah nebo digitální služba poskytovány výměnou za osobní údaje spotřebitele. Nová pravidla by tedy měla dopadat také na tyto smlouvy. Příkladem může být založení účtu na sociální síti, kdy výměnou za digitální službu poskytuje své jméno a elektronickou adresu. Za odměnu nejsou osobní údaje považovány, jestliže je poskytovatel shromažďuje pouze pro účely poskytování dané služby nebo pro splnění svých zákonných povinností. Zvláštní povaha protiplnění poskytovaného uživatelem se promítá v nemožnosti aplikovat některá pravidla tohoto oddílu, která jsou spjata s placením ceny (např. právo na slevu). Toto rozšíření se navrhuje zakotvit pouze pro spotřebitelské vztahy,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě.
Irena Válová