Agenda související s alternativními tresty by se mohla změnit tak, aby odsouzení byli více motivováni je vykonat. Počítá s tím novela trestního zákoníku, trestního řádu a dalších zákonů, kterou v úterý na návrh ministerstva spravedlnosti schválila vláda. Předpis se týká především postavení a pravomocí pracovníků Probační a mediační služby (PMS).
Proces nařizování výkonu některých alternativních trestů, mezi které patří například obecně prospěšné práce, je podle ministerstva v současné době příliš formalistický. Problémem je například také to, že soudy nereagují dostatečně rychle na zprávy PMS, kteří na výkon trestu dohlížejí.
„Nedostatečné nástroje v rukou probačních úředníků při výkonu dohledu a kontroly způsobují, že se vytrácí ochota odsouzených spolupracovat a plnit jim uložené povinnosti, čímž se vytrácí také preventivní působení samotného trestu,“ napsal úřad v důvodové zprávě.
Všechny navrhované změny mají odstranit prodlevy, které stávající systém generuje – například mezi uložením trestu soudem a reálným započetím jeho výkonu, mezi zjištěním překážky výkonu trestu a jejím odstraněním nebo mezi zjištěním, že pachatel porušil podmínky výkonu trestu, a reakcí na tuto skutečnost. Překážkou výkonu obecně prospěšných prací může být například změna zdravotního stavu odsouzeného nebo fakt, že poskytovatel prací pro něj už nemá nadále místo.
Novela tak mimo jiné přesouvá ze soudu na PMS kompetenci rozhodnout o změně podmínek výkonu obecně prospěšných prací a domácího vězení. Ke zvýšení motivace odsouzeného k řádnému splnění trestu má sloužit možnost zrušit dohled probačního úředníka uložený soudem, pokud již vzhledem ke změně životních postojů pachatele nebude potřeba. V takových případech se totiž podle ministerstva dohled či kontrola stává pouhým formalismem, který může odsouzeného zbytečně stigmatizovat.
Rozšířit se má také působení PMS v řízeních s pachateli mladšími 15 let.
(čtk)
