Spor o odposlechy tajných služeb blokuje novelu zákona o policii

Projednávání novely zákona o policii, kterou předložilo na jaře ministerstvo vnitra do připomínkového řízení, komplikuje spor mezi vládní zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou a ministerstvem vnitra. Válková totiž odmítá navrhovanou možnost použít informace tajných služeb jako důkazu v trestním řízení. Novela má ale také umožnit policii „vypnout“ počítačové systémy, rozšířit beztrestnost policejních agentů či rozšířit důvody, pro něž může policie zjišťovat a shromažďovat citlivé údaje o sexuální či filosofické a politické orientaci osob.

Novela zákona č. 273/2008 o policii a dalších zákonů prošla vypořádáním připomínek na konci července. Od té doby je „zaparkována“ a čeká na vyřešení sporu mezi předkladatelem, ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD), a vládní zmocněnkyní pro lidská práva, poslankyní hnutí ANO Helenou Válkovou. Jejich spor se týká navrhované možnosti využívat poznatků tajných služeb, včetně sledování a odposlechů, jako důkazů v trestním řízení. To od roku 2008 zapovídá nález Ústavního soudu. Válková pro Českou justici potvrdila, že spor trvá a dosud nebyl vyřešen. Jedná se podle ní ze strany ministerstva vnitra o „chytrý způsob obcházení zákona“, jehož důsledky mohou být velmi negativní, jakkoliv nepodezírá resort z nekalých záměrů. Válková připustila, že je přístupna jednání a její odpor se týká navrženého znění.

„Předně, hlavním důvodem, proč v předmětné věci označil ÚS použití zpravodajských odposlechů za protiústavní, byla absence příslušné právní úpravy, když generální klauzule podle § 89 odst. 2 trestního řádu podle ÚS nepostačovala k odůvodnitelnosti použití takovýchto odposlechů pro účely trestního řízení. Tento důvod nepoužitelnosti je předmětným legislativním návrhem naopak odstraňován. Nadto zmiňoval Ústavní soud i nutnost vyrovnat podmínky zasahování do soukromí u institutů podle trestního řádu a podle zpravodajských předpisů, aby v případě zpravodajské techniky nedocházelo k nižší garanci ochrany soukromí a nutnost zakázat jakoukoli ingerenci politického orgánu do procesu povolování zpravodajských informací. Tyto aspekty byly rovněž v předmětném návrhu respektovány a zohledněny.  Předkládaný materiál se dostatečně vypořádává i s námitkou odlišného účelu trestního řízení a činnosti zpravodajských služeb. Smysl a cíl existence zpravodajských služeb a OČTŘ, resp. policejního orgánu je primárně stejný – zajišťování bezpečnosti, kdy jak zpravodajské služby, tak policejní orgán zabraňují různým bezpečnostním hrozbám či se zabývají jejich odstraněním. Obě tyto entity jsou pak oprávněny získávat pro naplnění tohoto cíle určité informace. Vzhledem k tomu, že zpravodajské služby nemají na rozdíl od policejního orgánu žádné výkonné pravomoci, jeví se jako zcela logické, když tyto své legálně získané informace za určitých striktně daných podmínek předají policejnímu orgánu k jeho využití.“ – Z argumentace Ministerstva vnitra ČR v připomínkovém řízení

V rámci připomínkového řízení se proti využití poznatků tajných služeb jako důkazů v trestním řízení postavilo více připomínkových míst. Například civilní kontrarozvědka BIS odmítla povinnost poznatky nasvědčující trestnému činu poskytovat, neboť novela počítá s tím, že by služba musela spolu s poznatkem postoupit i odůvodněnou žádost a povolení Vrchního soudu v Praze, který podle zákona je příslušný k povolování nasazení operativní techniky tajných služeb. Všechny tyto informace by se pak staly standardní součástí trestního spisu, do něhož by měly přístup strany řízení. BIS namítala, že by tím nepřípustně odhalila své metody a zdroje. Z povinnosti se tak nakonec stala možnost a BIS a Vojenské zpravodajství budou policii takové důkazy postupovat podle vlastního uvážení. Poznatky ÚZSI pak nebudou moci být využívány vůbec, neboť nesplňují podmínku povolení soudu.

Právě role soudu, který povoluje nasazení operativní techniky pro obě tajné služby, je hlavním argumentem ministerstva vnitra pro využití poznatků služeb jako důkazů v trestním řízení. Takto opatřené důkazy bude možné použít jen v řízení pro stejný okruh trestných činů, jaký pro nasazení operativní techniky předpokládá trestní řád. „Použitelnost informací zpravodajských služeb bude dále omezena jen na případy, kdy tyto informace obsahují významné skutečnosti pro trestní řízení, jejichž zjištění jiným způsobem v takovém řízení by bylo neúčinné nebo podstatně ztížené. Typicky půjde o informace získané odposlechy za určitých jedinečných okolností, které se již nemusí opakovat; zachytit a učinit tyto informace procesně využitelnými pak půjde jen touto cestou“, stojí v důvodové zprávě k návrhu.

Zásadní připomínky ČAK

Zásadní odpor proti této novince ovšem trvá i po připomínkovém řízení ze strany České advokátní komory (ČAK). Podle ní se od zmíněného nálezu Ústavního soudu z roku 2008 nic podstatného nezměnilo, aby bylo nutné takovou úpravu přijmout, respektive takové důvody ministerstvo vnitra neuvedlo. Dalším důvodem je, že v trestním řízení jsou před soudem vyžadovány často podrobné informace o způsobu pořízení záznamů, včetně výpovědí příslušníků, kteří takové důkazy pořizovali.

Petr Dimun