Projednávání novely zákona o policii, kterou předložilo na jaře ministerstvo vnitra do připomínkového řízení, komplikuje spor mezi vládní zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou a ministerstvem vnitra. Válková totiž odmítá navrhovanou možnost použít informace tajných služeb jako důkazu v trestním řízení. Novela má ale také umožnit policii „vypnout“ počítačové systémy, rozšířit beztrestnost policejních agentů či rozšířit důvody, pro něž může policie zjišťovat a shromažďovat citlivé údaje o sexuální či filosofické a politické orientaci osob.
Novela zákona č. 273/2008 o policii a dalších zákonů prošla vypořádáním připomínek na konci července. Od té doby je „zaparkována“ a čeká na vyřešení sporu mezi předkladatelem, ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD), a vládní zmocněnkyní pro lidská práva, poslankyní hnutí ANO Helenou Válkovou. Jejich spor se týká navrhované možnosti využívat poznatků tajných služeb, včetně sledování a odposlechů, jako důkazů v trestním řízení. To od roku 2008 zapovídá nález Ústavního soudu. Válková pro Českou justici potvrdila, že spor trvá a dosud nebyl vyřešen. Jedná se podle ní ze strany ministerstva vnitra o „chytrý způsob obcházení zákona“, jehož důsledky mohou být velmi negativní, jakkoliv nepodezírá resort z nekalých záměrů. Válková připustila, že je přístupna jednání a její odpor se týká navrženého znění.
