Justice chybovala, když nezjistila názor sedmiletého chlapce na změnu příjmení, uvedl Ústavní soud v dnešním nálezu. O změnu pro syna požádala matka, která se sama vrátila k příjmení za svobodna. Krajský soud v Brně žádost pravomocně zamítl, nyní musí rozhodovat znovu.
„Krajský soud v dané věci tím, že nerespektoval ani názor orgánu sociálně-právní ochrany dětí, ani přání nezletilého, kterého ani nevyslechl, postupoval přespříliš paternalisticky,“ stojí v dnešním nálezu.
Paternalismus se podle slovníkové definice vyznačuje přesvědčením nadřazené osoby, že ona sama ví, co je pro podřízenou osobu nejlepší. „Z napadených soudních rozhodnutí a z obsahu vyžádaného soudního spisu však nelze vyvodit, že postup obecných soudů byl pro nezletilého v jeho nejlepším zájmu,“ uvedl ÚS. Připomněl, že v rozhovoru s opatrovníkem chlapec řekl, že si přeje změnu příjmení, aby se jmenoval stejně jako matka.
Právní věta: Nepřihlédne-li obecný soud k právu dítěte podle čl. 12 odst. 2 ve spojení s čl. 9 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte zúčastnit se řízení v jeho věci, sdělit své stanovisko a být slyšeno v soudním řízení, nedostojí požadavku posouzení jeho nejlepšího zájmu podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, čím rovněž poruší právo jednoho z rodičů na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Podle nálezu soud nemůže učinit závěr o neschopnosti nezletilého docenit dosah případné změny jeho vlastního příjmení bez toho, aby s nezletilým hovořil. Je zapotřebí dítě vyslechnout, a teprve pak hodnotit jeho duševní a rozumový vývoj.
Ústavní soud v minulosti opakovaně konstatoval, že i nezletilé dítě je plnohodnotným účastníkem řízení, které se jej bezprostředně dotýká. Loni například soud rozhodl, že soudy musí zjišťovat názor dítěte ve sporech rodičů ohledně výběru základní školy.
(čtk)
