Již rok mají české soudy v praxi možnost využívat trest domácího vězení s využitím tzv. Elektronického monitorovacího systému (EMS), tedy náramků pro vězně. U domácího vězení byly náramky zatím využity u 250 osob, u vazby pouze u 47 osob. „Soudci jsou velmi konzervativní, než se začnou zacházet s novým instrumentem, tak to trvá,“ komentovala situaci ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Nejvíce jsou náramky využity u trestu, kdy je uloženo domácí vězení.
Nyní náramky hlídají 152 lidí, probační služba má k dispozici 280 zařízení a jejich počet se v dohledné době navýší na čtyři stovky. Podle ministryně je justice konzervativní a tak si na ukládání trestů s náramky teprve zvyká. Benešová na pracovní snídani s novináři uvedla, že tento týden absolvovala seminář se státními zástupci a podobně plánuje působit na soudce, aby náramky využívali více. „Velký prostor je nejen v tom podmíněném propouštění, ale také u neplatičů výživného,“ uvedla s tím, že zatím je spokojená, ale chce počet náramků v provozu navýšit a přeje si, aby zástupci justice byli více iniciativní. Nejlépe s nimi podle Benešové naložila severočeská justice, kde bylo využito 61 náramků.
Důvody pro nasazení elektronického monitoringu:
- Trest domácího vězení (TDV) – 250 osob (209 mužů a 41 žen)
- Nahrazení vazby dohledem (NVD) – 47 osob (46 mužů a 1 žena)
- Podmíněné propuštění s dohledem (PPD) – 7 osob (6 mužů a 1 žena)
Ředitelka Probační a mediační služby (PMS) přiznala Andrea Matoušková, že využití náramku u vazby je obtížné, protože vazba z důvodu hrozby pokračování páchání trestné činnosti nebo vazba útěková se náramkem v zásadě nedá nahradit. „Náramek zejména poskytuje informace o chování odsouzeného. O využití náramků při vazbě se vede velká diskuze,“ reagovala na dotaz České justice.
Nejčastější využití náramků je podle Matouškové u trestných činů maření výkonu spravedlnosti, krádež, řízení pod vlivem návykové látky nebo neplacení výživného. Největší podíl tvoří lidé, kteří by dostali trest domácího vězení i bez náramku.
Stávají se i případy, kdy soudce trest s využitím náramku nařídí, ale není jej možné vykonat například ze zdravotních důvodů nebo neslučitelnosti s výkonem povolání. Probační a mediační služba dohlíží, aby odsouzený byl například v určitý čas v místě svého bydliště, takže odsouzený nemůže pracovat jako dálkový řidič. Někteří odsouzení neměli v místě bydliště elektřinu, pak je také použití náramku vyloučeno, protože přístroj je třeba pravidelně dobíjet. Odsouzený na akci ministerstva a PMS přiznal, že při dobíjení se někdy potýká s problémy a přístroj se vybije rychleji, než bylo původně deklarováno.
Celkem bylo za rok používání zjištěno 858 porušení stanovených povinností, z tohoto počtu připadlo 450 porušení na pouhých 15 osob. Ne každé porušení lze klasifikovat jako natolik intenzivní, aby bylo nutné přistupovat k další represi (například nedodržení stanoveného režimu v řádu minut, opomenutí včasného nabíjení baterie, atd.). Zpracováno bylo 57 zpráv o neplnění, které byly postoupeny soudům. Tyto zprávy se týkaly celkem 29 osob.
V 9 případech již bylo pravomocně rozhodnuto, z toho u 7 případů jde o přeměnu TDV na trest odnětí svobody a ve 2 případech o vzetí do vazby. U zbývajících 20 případů ještě k vydání pravomocného rozhodnutí nedošlo. „Lze tedy konstatovat, že porušení se vyskytují u přibližně 10 % monitorovaných osob, přičemž u 5 % monitorovaných osob dochází k takovým porušením opakovaně,“ uvádí zástupci ministerstva.
Dodavatelem elektronických náramků je izraelská společnost SuperCom, která vyhrála soutěžní dialog. V první fázi dodávky se jedná 280 náramků za 15,6 milionu korun. Firma SuperCom také zajistila příslušné vybavení a software řešení včetně spuštění provozu a zaškolení pracovníků.
Eva Paseková
