Nástup Davida Ratha do Vazební věznice v Teplicích překvapil některá média, neboť s ohledem na Rathovo trvalé bydliště v Hostivici se na první pohled nabízela některá z pražských věznic. Teplická věznice však má pro odsouzeného několik výrazných předností a jak Česká justice zjistila, jednu mimořádně podstatnou.

David Rath může požádat jako každý z odsouzených soud o podmíněné propuštění z výkonu trestu, v jeho případě po uplynutí jeho poloviny. A pokud srovnáme dostupné statistiky rozhodování soudů o podmíněném propuštění za poslední dva roky, pak žadatelé z této věznice patří mezi pět nejúspěšnějších.

Okresní soud v Teplicích vyhověl kladně žádostem odsouzených v roce 2017 v 56,8% případů a v roce 2018 dokonce v 64,1% případů. Před „žadateli“ z Teplic se pravidelně ocitají jen ti z věznic v Českých Budějovicích, Opavě či Světlé nad Sázavou, přičemž v posledně jmenovaném případě jde o čistě ženské zařízení.

Pokud by Rath nastoupil naopak do ruzyňské či pankrácké věznice, měl by šanci výrazně nižší, pohybující se mezi 40-50%.

Mohlo by vás zajímat

Mezi odborníky je současná praxe rozhodování soudů o žádostech o podmíněném propuštění terčem kritiky, neboť soudy, a i jednotliví soudci v rámci těchto soudů, mají prokazatelně různý přístup při hodnocení těchto žádostí. Odsouzený tak nástupem k výkonu trestu do konkrétní věznice může výrazným způsobem přispět k tomu, jak a kdy bude jeho žádost příslušným soudem vyřízena. Je samozřejmě otázkou, zda Rath v teplickém ústavu nakonec setrvá.

Teplická věznice má také pověst malého, pro výkon trestu „přívětivého“ zařízení s liberálním přístupem vedení. Patří spolu věznicemi ve Znojmě a Břeclavi mezi jakési „VIP“ zařízení, lidově řečeno má pověst „fešáckého kriminálu“. Sama věznice pak uvádí plnou zaměstnanost vězňů a podle informací České justice poptávka výrazně převyšuje nabídku.

Ovšem v případě možnosti být ve věznici zaměstnán jako lékař David Rath pravděpodobně úspěšný nebude, jakkoliv by to třeba konkrétní ředitel věznice uvítal. Náklady u takto malé věznice na externího lékaře mohou dosahovat až několika set tisíc korun měsíčně. Ve věznicích například také zasahuje rychlá záchranná služba k různým incidentům, které souvisí se snahou vězňů o sebepoškození. Už v roce 2015 byla tato věc řešena tehdejší ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou, na kterou se v této věci obrátil prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Válková tehdy Kubkovi odpověděla, že ačkoliv to zákon nezakazuje, výkon lékařské praxe osobou ve výkonu trestu není možný.

Petr Dimun