Soudce trestního úseku Okresního soudu v Příbrami (OS) Jaroslava Špičku v pondělí kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele s Tomášem Langáškem potrestal výrazným snížením platu. Vzhledem k rozsahu kárných provinění přitom kárný senát uvažoval i o odvolání z funkce soudce.
Kárný žalobce, předseda OS Miloslav Boudník, kladl mj. Špičkovi za vinu, že v jednom případě svým rozhodnutím způsobil nezákonnou vazbu v délce 49 dnů, v pěti případech měl překročit lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o podmíněné propuštění, a v pěti případech se měl soudce dopustit průtahů. Za tyto prohřešky mu Boudník navrhl kárné opatření v podobě snížení platu o 25 procent na půl roku.
Soudce Špička, který v justici působí už od devadesátých let a příští rok dosáhne maximálního věku pro výkon funkce soudce, se ke skutkům doznal a navrhnul dohodu. Tu ovšem předseda soudu podmínil projednáním věci před kárným senátem v jeho přítomnosti, což Špička neakceptoval a dnes proto také u soudu chyběl.
Specifickým je případ soudce Špičky, vedle rozsahu provinění, i tím, že velmi kriticky se k jeho práci vyslovil odvolací krajský soud a podání kárné žaloby se dožadovala také soudcovská rada příbramského soudu. Soudci Špičkovi byla totiž v posledních osmi letech opakovaně vedením soudu udělována výtka za obdobné prohřešky, za které byl dnes kárným senátem potrestán.
Vedení příbramského soudu mu přitom vycházelo vstříc, opakovaně mu snižovalo či dokonce zastavovalo nápad a nepřidělovalo mu rozsáhlé a složité věci, což logicky negativně dopadalo na ostatní soudce. Výtkou bylo v jednom případě „přikryto“ i nezákonné překročení maximální doby pro vazbu o 8 dnů. V hodnocení krajského soudu pak zaznělo i to, že s ohledem na rozsah a závažnost jeho chyb není srovnání s ostatními soudci v obvodu krajského soudu vůbec možné, či hodnotit jej jako podprůměrného soudce je naprosto neadekvátní a mírné.
„Bezduchý automatismus“ bez znaku sebereflexe
Jak sdělil po jednání České justici kárný žalobce, který se stal předsedou soudu před dvěma lety, chtěl po nástupu do funkce dát soudci Špičkovi šanci. Po první výtce v roce 2018 však již nebylo kárné žalobě vyhnutí.
Předseda kárného senátu Tomáš Langášek ve zdůvodnění rozhodnutí kárného senátu, kterým o půl roku zvýšil kárným žalobcem navržený trest v podobě snížení platu o 25 procent, zmínil právě selhání vedení příbramského soudu. Nelze totiž podle soudce Langáška přehlédnout, že udělovalo Špičkovi výtky i za mnohem závažnější prohřešky, než za které jiní soudci stojí před kárnými senáty a jsou potrestáni.
Za „bezduchý automatismus“ bez znaku sebereflexe pak označil Langášek Špičkovo doznání, které se pravděpodobně nevymykalo jeho praxi při akceptování výtek od vedení soudu. Kárný senát proto zvažoval i odvolání z funkce soudce, k čemuž nakonec nepřikročil jen proto, že o to nežádal kárný žalobce. Polehčující okolnost, že před kárný senát byl soudce Špička pohnán poprvé, tak zhodnotil soudce Langášek tváří v tvář kvantu výtek spíše jako z nouze ctnost.
Petr Dimun
