Vládní rozhodnutí o počtu služebních a pracovních míst ve státní správě nelze přímo napadnout správní žalobou. Soudy se jím ale mohou zabývat jako podkladovým aktem, když řeší například žaloby úředníků odvolaných či přeřazených na základě takzvané systemizace. Plyne to z verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS).
Podle NSS mohou správní soudy zasahovat až tehdy, dojde-li k přímému zásahu do práv a povinností konkrétním lidí. Státní zaměstnanec ale není odvolán schválením takzvané systemizace vládou, ale až následně ve správním řízení.
Soud se zabýval stížností někdejšího prvního náměstka ministra zemědělství Jiřího Jirsy, jenž byl z funkce odvolán v návaznosti na změnu systemizace, tedy uspořádání míst státních zaměstnanců. O změně rozhodla v prosinci 2017 vláda Andreje Babiše (ANO). Jirsou řízená sekce zanikla. Někdejší náměstek tvrdil, že vláda svým rozhodnutím předurčila další postup služebních funkcionářů, kterým nezbývalo, než jej odvolat. Proto žalobou napadl přímo vládní rozhodnutí. Městský soud v Praze žalobu zamítl, následovala kasační stížnost.
Jirsově stížnosti sice NSS vyhověl a rozhodnutí městského soudu zrušil, ale jen proto, aby sám žalobu odmítnul. Podnětem namířeným přímo proti vládní systemizaci se justice zabývat neměla. Podle NSS lze podat žalobu proti rozhodnutí o služebním poměru. Soud je pak oprávněn zkoumat nejen to, zda ke změně či zániku služebního poměru došlo v souladu se schválenou systemizací, ale také to, zda systemizace byla řádně přijata a odpovídá zákonným požadavkům.
Kdyby nebylo možné systemizaci jako podkladový úkon vůbec přezkoumat, podle NSS by to znamenalo, že by státní zaměstnanci byli chráněni proti případným svévolným zásahům méně než běžní zaměstnanci proti organizačním změnám podle zákoníku práce. Cílem zákona o státní službě přitom bylo poskytnout státním zaměstnancům zvýšenou stabilitu služebního poměru.
„Opačný přístup by vedl k tomu, že by schválení systemizace mohlo být použito pouze k tomu, aby byl státní zaměstnanec odvolán či přeložen ze zastávané funkce, aniž by proto byly splněny jinak striktní zákonné podmínky. Například by došlo sice ke zrušení zastávaného služebního místa, nicméně by zároveň vzniklo jiné, jen formálně odlišně nazvané, avšak se stejnou obsahovou náplní. Důvody vedoucí k těmto krokům by mohly být zcela zjevně protiprávní, například diskriminační, což nelze připustit,“ uvedl soudce zpravodaj Petr Mikeš.
(čtk)
