Problémy způsobené zatížením Nejvyššího správního soudu se prohlubují, varoval po roce ve funkci předseda Nejvššího správního soudu (NSS) Michal Mazanec. Roste délka řízení, za pět let se zdvojnásobil počet nevyřízených stížností. Efektivní pomoc může přinést změna zákona. Soud sám nemá nástroje, jak počet nových podnětů regulovat. Ocenil naopak zlepšení na správních úsecích krajských soudů. Rozhodují rychleji a lépe, uvedl Mazanec v korespondenčním rozhovoru s ČTK.
Počet stížností k NSS roste od roku 2010. Letos Mazanec s ohledem na pololetní statistiky očekává celkem 4644 nových stížností. Lidé či firmy napadají kasačními stížnostmi přibližně 45 procent rozhodnutí krajských soudů. Úspěšná je jen každá šestá či sedmá, ostatní soud odmítá či zamítá.
„NSS se tak čím dál víc stává továrnou na rozsudky, jimiž hlásáme do světa do omrzení totéž, co už jsme řekli pětkrát, desetkrát, dvacetkrát,“ uvedl Mazanec.
Soud nemůže sám omezit počet stížností. „Podmínky ‚přítoku‘ nových věcí stanoví zákon a také jen zákon může stanovit, že některé soudní věci soud nepřijme – nebo může z nějakých důvodů bez věcného projednání odmítnout,“ popsal Mazanec.
Od července 2018 čeká ve sněmovně návrh změny zákona, díky níž by mohl soud častěji odmítat stížnosti kvůli takzvané obecné nepřijatelnosti, v podstatě za okolností, kdy sporná otázka byla v minulosti opakovaně řešena a vyřešena. Sněmovna by se mohla návrhem začít zabývat na nejbližší schůzi.
Možnosti aliminace, tedy odmítnutí stížnosti bez projednání, byly i tématem mnoha návrhů soudců a odborníků, jež NSS poslední rok shromažďoval. V prvním čtvrtletí Mazanec s místopředsedkyní Barbarou Pořízkovou navštívili všechny krajské soudy, diskutovali kromě jiného o možných změnách soudního řádu správního a souvisejících předpisů. Dále NSS oslovil instituce a odborníky se stejnou otázkou: co konkrétně je třeba změnit, aby správní soudy fungovaly bez trvajícího přetížení a rychleji.
Z odpovědí od vysokých škol, úřadů, soudců, advokátů i akademiků vzešel padesátistránkový soubor asi 150 námětů. Teď se je soud snaží protřídit a zpracovat, jde o náměty různého stupně obecnosti a promyšlenosti, některé myšlenky jdou proti sobě. Průběžným výsledkem bude podklad pro strategické rozhodnutí, jakou cestou se dál vydat.
„V dalších krocích už přirozeně musí participovat ministerstvo: Bude nutné posoudit například otázky efektivity, časové i technické náročnosti možných změn, a nepochybně i politické prosaditelnosti; to už není úkol jen pro soudce,“ uvedl Mazanec.
Jako předseda se dál staví proti navyšování počtu soudů NSS, neřeší to podle něj rostoucí zatížení. Poukázal na rozpočtové náklady, personální a technické potíže, které by nastaly. Zejména by však podle něj dále přibylo soudních rozhodnutí a judikatura by se rozkolísala.
V prvním roce ve funkci nesáhl Mazanec k žádným zásadním změnám ve fungování soudu, příští rok se bude muset vypořádat s úspornými opatřeními v resortu.
Jako pozitivní překvapení uplynulého roku hodnotí změny u krajských soudů. „Úroveň jejich rozhodnutí má zřetelně stoupající tendenci, začínají se u nich také výrazně a dobře uplatňovat i naši bývalí asistenti, a vůbec na krajských soudech vyrůstá nová a schopná generace administrativistů. Takže můj pohled na současné české správní soudnictví určitě není jen pesimistický,“ uvedl Mazanec.
(čtk)
